Jak se dělá Jazzfest Brno: zákulisí hudebního festivalu

Festival představuje svými slovy umělecký ředitel a dramaturg Vilém Spilka. „Jazz Fest Brno je akce, která prezentuje jazz jako velice pestrý žánr od avantgardní podoby až po mainstreamovou. Je to festival, který dává prostor jak zahraničním kapelám, tak českým, a má také mnoho přidaných aktivit. Takže je to akce, která je vlastně dnes už institučního charakteru. V podstatě fungujeme jako takový jazzový provider pro město Brno a nejenom město Brno,“ vysvětluje Spilka.

Role Viléma Spilky je koordinační a dramaturgická. „Já se starám o program, když to zjednoduším. Starám se o to, co a jak bude festival prezentovat. Reálně se pořád účastním samotné organizace, ale už daleko méně než dřív. Máme na to dnes už šéf produkčního, který se jmenuje Petr Maceček,“ říká Spilka.

Příprava festivalu probíhá nyní po celý rok. Bookování kapel je otázkou dlouhodobého plánování, stejně tak jako zajišťování prostor ke konání koncertů.

„Organizace vychází ze složitosti daného koncertu. Pokud je to koncert ve sportovní hale, kam se musí všechno dovézt na klíč a na zelené louce postavit, tak to trvá několik dní. Pak se dělá takzvaný advancing, což je proces, kdy se s managementem umělce jedná o tom, jak budou vypadat předkoncertní přípravy, jak bude vypadat samotný koncert, co budou potřebovat od nás, co my potřebujeme od nich a tak dále. To se děje v řádech měsíců před koncertem,“ vysvětluje Spilka.

Jak se dále postupuje v procesu plánování koncertů, vysvětluje manažerka uměleckého plánování Jitka Miková. „Moje práce navazuje na komunikaci uměleckého ředitele, který domluví základní parametry koncertu. To znamená místo, čas a finanční podmínky. A na to já právě navážu komunikací, která vede k uzavření smlouvy. To znamená všechny detaily nás jako firmy a všechny detaily umělce nebo jeho manažerské agentury. Potom zajistím podpis za pořadatele neboli za nás a řeším také faktury, které kolem koncertu nastanou,“ říká Miková. Ta se dále zabývá i zmiňovaným „advancingem“.

Oblastí propagace festivalu se zabývá PRista a marketér Radek Babička. „Mojí náplní práce pro Jazz Fest Brno je, aby sály, ve kterých pořádáme koncerty, byly plné diváků. Takže ta práce obnáší například komunikaci s novináři, aby se o nás hodně psalo, ale obnáší například také marketingovou kampaň jako takovou,“ říká Babička.

Čtěte také

Brno čekají jazzové žně

Jazz Fest Brno čile fungoval i za covidu. Po prvotním šoku ve vedení festivalu přemýšleli o tom, co dělat, aby situaci přežili a aby to, co dělají, dávalo smysl. „V roce 2020 jsme začali vyjednávat s Českou televizí o tom, že bychom natočili plnohodnotné koncertní záznamy některých vybraných kapel. Jak byly prázdniny trochu rozvolněné, tak se nám podařilo zachytit září, kde jsme udělali koncert Avishaie Cohena s jeho triem v Bobycentru a Jazz Fest Brno dětem. Potom ještě další dva koncerty s tím, že paralelně jsme natáčeli s Českou televizí. Těch záznamů vzniklo myslím devět,“ vzpomíná na covidovou pandemii výkonný ředitel festivalu Vlastimil Trllo.

Jádro týmu, který pracuje na festivalu denně, čítá osm lidí. „To vytížení, které mají z festivalu, je poměrně značné. Když se pak konají samotné koncerty, tak je tam kolem toho celá řada dalších lidí, kteří přispívají k hladkému průběhu. Jsou to lidi, kteří se starají o vstupenky, takzvaní bedňáci, nebo řidiči, kteří vozí kapely buď z hotelu, nebo na letiště,“ říká Spilka.

Koncerty, které se konají v průběhu celého roku, průměrně navštíví mezi deseti a patnácti tisíci návštěvníky.