Jakub Zomer v Jazzotéce: Bez maminky bych s muzikou brzy praštil

Co nejvíce ovlivnilo nadaného pianistu, hammondkáře a zpěváka? Určitě nejen Ray Charles, i když mu věnoval jeden ze svých projektů. Širokým posluchačským záběrem Jakuba Zomera budete možná překvapeni.

V pořadu Jazzotéka, který vysílá ČRo Jazz každý třetí pátek v měsíci, zve jeho autor Martin Brunner st. do studia etablované i začínající jazzové hudebníky a probírá se s nimi nahrávkami, které oni sami považují za podstatné pro svůj muzikantský vývoj.

Původem teplický pianista, varhaník, zpěvák a také pedagog Jakub Zomer na sebe upozornil jak vlastními projekty Blues Bond nebo Ray Charles Tribute Orchestra, tak coby sideman kytaristů Romana Pokorného či Libora Šmoldase v jeho Organ Triu. Zásadní inspirace jsou tak zdánlivě jasné, ale nenechejme se mýlit.

Ostatně jako první ukázka zazní vlastní Jakubova nahrávka standardu Moonglow, pořízená pro chystané album v sestavě s Liborem Šmoldasem, Petrem Dvorským a Martinem Kopřivou. A tahle píseň přece odkazuje i k vlivu meziválečného jazzu. Prvně ji natočil big band houslisty Joea Venutiho v roce 1933, brzy poté orchestr Bennyho Goodmana či pianista Art Tatum.

„Plánuji dvě desky, tahle bude jazzová a ta další bluesová,“ inzeruje host Jazzotéky vzápětí. „Ale protože je budu vydávat svépomocí, hodně hraju, učím na konzervatoři a doma mám dvě dětičky, nevyjdou pochopitelně zároveň, ale s odstupem, protože času není moc.“

Pak už se ale dostaneme od současnosti k Jakubovým prvním muzikantským krůčkům. „Začínal jsem tak, že nade mnou stála maminka a nutila mě cvičit, protože pocházím z hudební rodiny.“

„Maminka si se mnou protrpěla i výuku klavíru, kromě toho, že mě musela vychovávat, což asi nebyl lehký úkol. Tím se celá věc umocnila. Velice ji za to obdivuju a není asi způsob, jak bych jí za to mohl dostatečně poděkovat. Bez ní bych asi s muzikou praštil velmi brzy,“ vzpomíná hudebník.

Jakub Zomer

A jsme u jedné z těch nečekaných inspirací. Máma sice učila syna hudbu vážnou, ale táta „byl vždy tak trochu mezi, úspěšně interpretoval vážnou hudbu na akordeon, ale vždy měl také nějakou kapelou zaměřenou na hudbu populární… a právě on mi jednou dal knížku s texty Beatles“.

Filip Gondolán v Jazzotéce: Díky muzice jsem nemusel chodit do Pionýra

Filip Gondolán

Být synem legendy, to muzikanta ovlivní zcela zásadně. Jaká hudba formovala zpěváka a klávesistu Filipa Gondolána? Víte, jak komplikovanou cestou se dostal ke zpěvu? Možná budete překvapeni, ale určitě potěšeni vtipným povídáním a spoustou vynikající muziky v listopadovém vydání Jazzotéky.

Další formativní vlivy? „Pirátil jsem v tátově archivu a tam jsem našel třeba bluesové nahrávky. Jedna z prvních desek tohoto okruhu bylo Pořádný blues od Honzy Spáleného a ASPM. Díky tomu jsem se začal o blues hodně zajímat.“

„Setkal jsem se s tím, že řada ‚hardcore‘ bluesových fanoušků má tendenci znevažovat evropské interprety blues. ‚Gary Moore je spíš bigbít, Eric Clapton je mimo‘ a tak. Ale já si těchto interpretů velmi vážím. A teprve prostřednictvím bílého blues jsem se dostal k blues původnímu.“

V tomto okamžiku asi nemohl host vybrat nic vhodnějšího než blues. Konkrétně Honey Bee od Muddyho Waterse.

Ovšem už následující ukázka je úplně odjinud a opět celkem nečekaná. „Mezi tátovými vinyly, do kterých jsem chodil kramařit, byla i deska Heavy Weather od Weather Report.“

Z uvedeného alba pak zazní kompozice Teen Town. Jejím autorem byl sice Jaco Pastorius, diskuze ovšem zavedla moderátora k vtipným vzpomínkám na zakládajícího člena Weather Report, Joea Zawinula, milujícího zdejší slivovici.

A skočíme zase jinam. „Rád bych pustil písničku In a Sentimental Mood. Společně ji hrají dva lidé, kteří mě opravdu hodně okouzlili, a to Duke Ellington a John Coltrane.“

Dodejme jen, že slavná nahrávka vznikla 26. září 1962 a ono kouzlo neztratí nikdy. „Jde o propojení starého a nového. Vždy mě fascinovali lidé, kteří tohle dovedli,“ vysvětluje Jakub Zomer důvod svojí volby.

Ovšem nejen pestré spektrum vybrané muziky, ale i povídání Jakuba Zomera stojí za poslech. Přesvědčit se o tom můžete v Jazzotéce, jejíž premiéra proběhne 15. prosince od 14:00 na ČRo Jazz. 

Spustit audio