Jazz v Rudolfinu? Převažují rozpaky

25. květen 2011

Česká jazzová společnost uspořádala minianketu ohledně využití budovy Rudolfina pro jazz. Plán Rudyho Linky vybudovat v Praze obdobu newyorského Lincolnova centra je přijímán pozitivně, respondenti by však volili jiný prostor.

O Linkově ambici vybudovat v Rudolfinu nový, reprezentativní jazzový prostor informovalo jako první Rádio Česko. K tématu se konal v březnu kulatý stůl na půdě Senátu, kde návrh zaujal například místopředsedu výboru pro vzdělávání, vědu a kulturu Jiřího Oberfalzera (ODS):

„Jsou tam restaurační kapacity, je tam nádherná střecha s vyhlídkou, která by se dala využít, a jsou tam i prostory, kde se dneska prodávají vstupenky, ale ty by mohly sloužit třeba menšinovým žánrům, což byla původní idea Rudyho Linky, který hledá jakousi prominentní scénu pro jazz v Praze a budova Rudolfina ho pro tento účel zaujala,“ řekl Oberfalzer pro Rádio Česko. Rozhovor s Oberfalzerem (z 21.3.) si můžete poslechnout zde:

Česká jazzová společnost následně oslovila několik tuzemských jazzových hudebníků, producentů, majitelů jazzových klubů či novinářů, aby se k plánu Rudyho Linky vyjádřili. Se svolením ČJS přinášíme souhrn toho nejdůležitějšího, co v anketě zaznělo.

00955294.jpeg

Velké jazzové centrum Praze chybí

Majitel klubu Jazz Dock Vladimír Lederer nepovažuje Rudolfinum za šťastný prostor, podle něj by přestavba stála mnoho peněz a projekt by ohrožovala i striktní památková ochrana. Je pro nový sál, ale hledal by jej jinde. „Je pravda, že Praze chybí dobrý koncertní sál pro 2–3 tisíce posluchačů s výbornou akustikou, ale určitě by se našla reálnější možnost – třeba něco udělat s tím velkým sálem v Městské knihovně, nevím, třeba by mohl být vhodný sál v nové parádní Technické knihovně,“ navrhuje Lederer.

Podle pianisty Karla Růžičky nejde jazz s Rudolfinem dohromady, ať už ze stavebních či historických důvodů. Byl by spíše pro výstavbu nového prostoru, než pro přestavbu. „Jsem přesvědčen, že by se síly a iniciativa měly napřít spíš na prosazení realizace nového a Praze důstojného hudebního centra, po kterém se stejně už léta volá.“

02334168.jpeg

Podle jazzového vydavatele Petra Ostrouchova velký sál pro jazzové koncerty Praze velmi chybí. „Zaostáváme naprosto tragicky, v podstatě každý koncert v Praze nad rozměr jazzového klubu je kompromis, do ideálního zážitku daleko.“ Prostory Rudolfina ale nepovažuje za ekonomicky, ani architektonicky (akustika) vhodné. „Jsem určitě pro, ale našel bych zelenou louku a tam to postavil, ideu přestavby Rudolfina bych rychle opustil,“ míní Ostrouchov.

Redaktor internetového rádia Euro Jazz Petr Vidomus míní, že komerční sponzoři (kteří mají přestavbu zaplatit) budou v budoucnu tlačit na „atraktivnost“ programu, který tak bude nutně konzervativní. Vadí mu také vzor v „Marsalisově“ Lincolnovu centru. „To je totiž vskutku konzervativním elementem, který příliš nepřispívá k vývoji amerického jazzu (ten se odehrává jinde než v koncertních sálech JALC),“ domnívá se Vidomus.

02206039.jpeg

Podle jazzového publicisty Otakara Svobody by naopak nová scéna v Rudolfinu pomohla žánr otevřít širšímu obecenstvu, které do jazzových klubů nechodí. „Otevřít Rudolfinum i pro jazz považuji za velmi dobrou, ne-li skvělou myšlenku. Jazz si prostě důstojné místo v kulturní mapě Prahy nesporně zaslouží a Rudolfinum by mu tento status mohlo pomoct zajistit,“ říká Svoboda.

Podle doyena české hudební publicistiky Lubomíra Dorůžky Praha podobný sál potřebuje. Není si ale jist, jestli je k tomuto účelu Rudolfinum vhodné (zvyklosti publika, akustika). „Netroufal bych si říct, je-li ideálním krokem k řešení tohoto problému právě funkční přesměrování Rudolfina. V úvahách o účelném využití objektů našich ministerstev zaměřených na oblast kultury a vzdělávání by však mohlo být užitečné o takové možnosti alespoň uvažovat.“

Plnou verzi ankety naleznete na webu České jazzové společnosti.

Článek vznikl s přispěním Daniela Konráda a České jazzové společnosti.

autor: Petr Vidomus
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.