Peter Lipa v poslechovém testu: Beatles mi ukázali cestu
Petera Lipu, nestora slovenské hudební scény, není třeba jazzovým fanouškům představovat. Na osobnost ve věku „praotcovském“ (s rokem narození 1943) působí neuvěřitelně energicky a podnikavě. V prosincovém dílu pořadu Tak to slyším já jsme se zaměřili na jeho sluch, ale dovolili jsme si i různé výlety do minulosti.
Jednou z písní, které Peter Lipa poznal ihned, byla A Day in the Life od Beatles. „S hudbou Beatles jsem se seznámil v době, kdy jsem se dostával k hudbě ‒ oni mi ukázali, že na to, aby byl člověk hudebník, nemusí mít vysokou školu múzických umění. Jednoduše, všechno, co souvisí s Beatles, je úžasné.“
Píseň jsme vybrali záměrně ‒ Lipa ji zpíval v r. 1968 na Pražském beatovém festivalu s kapelou Blues Five. Na 60. léta vzpomíná rád. „Najednou jsme měli pocit, že jsme na jedné lodi s muzikanty ze San Francisca, že jsme flower power. A jednou přišel do Bratislavského V-klubu Američan a řekl nám, že hrajeme jako Blood Sweat and Tears. My jsme to neznali, musel nám donést desku, abychom si poslechli, co vlastně děláme.“
Dalším interpretem, kterého host poznal bez váhání, bylo Collegium Musicum pod vedením Mariana Vargy. „Je zvláštní, že dnes je tahle hudba běžně konzumovatelná i na jazzových festivalech,“ podotknul.
„U vzniku Collegia Musica jsem byl od první chvíle ‒ když Marián Varga odešel z kapely Prúdy, vzal z ‚mých’ Blues Five bubeníka Dušana Hájka a kytaristu Rasťa Vacha ‒ a Blues Five se rozpadlo.“ Nicméně Peter Lipa dráhu Vargovy kapely sledoval dál. „Collegium mělo potenciál zaujmout v zahraničí, ale bohužel se to nepodařilo.“
S některými ukázkami měl náš host ze začátku menší obtíže, nicméně po mírné nápovědě na konec došlo k příslovečné trefě do středu terče. Takový případ nastal i při ukázce od polské kapely SBB. „Byli jsme s nimi na turné ‒ oni to brali smrtelně vážně. Blok zemí Varšavské smlouvy spolu udržoval těsné vztahy. Jako jsme měli společná vojenská cvičení, tak jsme měli i společná hudební cvičení.“
„Dobře jsme znali maďarskou, polskou scénu. Východoněmeckou scénu také, ale to byla spíše česká doména. Pomáhalo nám to i sbírat kontakty pro Bratislavské jazzové dny ‒ když jsem byl se svou kapelou Revival Jazz Band v 70. letech na turné v NDR, byla s námi i polská a německá kapela. Pozvali jsme je potom do Bratislavy, a to byl vlastně základ prvního ročníku Bratislavských jazzových dnů.“
Na Bratislavských jazzových dnech Lipa dodnes působí v roli dramaturga, což napomohlo k snazší identifikaci ukázky od skupiny Incognito. „Jestli byli v Bratislavě, měl bych to vědět.“
Menší komplikace se objevily i při skladbě v podání Diany Krall ‒ ale pro nás to byl odrazový můstek k povídání o Petrových oblíbených zpěvácích a zpěvačkách.
„Na vyjmenování by nám nestačil čas našeho pořadu. V současné době jsou moji nejoblíbenější zpěváci Gregory Porter a Kurt Elling ‒ dělají to po svém a oba jsou výborní. Jose James je vynikající zpěvák ‒ jeho předposlední deska je poctou Billie Holiday a je to krásné album.
„Z žen se mi líbí Victoria Tolstoy. Z těch amerických například Dee Dee Bridgewater, Randy Crawford, Dianne Reeves ‒ všechny zpívají dobře a i když mě nebaví každý jejich projekt, občas přijdou s něčím fantastickým. A teď jsem po deseti letech sehnal album britského zpěváka, který se jmenuje Ian Shaw a ten je taky skvělý.“
Během skladby ze sólové desky basisty Juraje Grigláka přišla řeč na Petrovy oblíbené slovenské muzikanty. „Vždycky pro mě byli nejdůležitější klavíristé. Líbilo se mi, jak hráli Gabo Jonáš, Laco Gerhard nebo Peter Breiner. Po revoluci přivedl Andrej Šeban do kapely klavíristu Juraje Tatára a to byla moc krásná spolupráce.“
„Dobrých kontrabasistů je na Slovensku méně, nicméně jsem měl štěstí a dlouhá léta jsem spolupracoval s Fedorem Frešem v dixielandu; hodně jsem nahrával i s Jurajem Griglákem. Skvělý byl baskytarista Martin Gašpar ‒ on byl i producent mých nahrávek, stejně jako Oskar Rózsa.“
Zdánlivě jednoduché bylo poznat ukázku v podání Jamieho Culluma: „On jen citoval melodii z Nearness of You, to mě spletlo.“ Ale to, kdo hraje a zpívá, poznal Peter Lipa bez problému.
„Už to, že hraje i zpívá, to mi je moc sympatické. Míra jazzovosti je v jeho tvorbě úplně nepodstatná, podle mě je to dobrý klavírista a dobrý zpěvák. V pop-music až tak nezazářil, ale to je tím, že se dostal do situace, kdy musí něco nového vyprodukovat. Muzikanti jako on hlavně rozšiřují optiku ‒ jeho vrstevníci najednou vidí, že se hudba dá hrát i takhle.“
To vše je jen stručné shrnutí zajímavých momentů, které během rozhovoru nastaly. Jak uzavřel sám Lipa: „Trošku mi je líto, že není slyšet hudbu, že do toho moc kecám. Asi ty skladby budete muset pouštět v jiném pořadu.“ Ostatně, proč ne…
Seznam testovacích nahrávek
Colibri – Incognito - Tribes, Vibes And Scribes – 1992
A Day in the Life – The Beatles – Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band – 1967
Mikrokozmos – Marian Varga & Collegium Musicum – 1976
Moja Ziemio Wyśniona – SBB - Memnto Z Banalnym Tryptikiem – 1981
Love Me Like a Man – Diana Krall – The Girl in the Other Room – 2004
Mystery of Love – Juraj Griglák – Bass Friends – 2000
What a Difference a Day Made – Jamie Cullum – Twentysomething – 2003
My Father's Eyes – Eric Clapton – One More Car, One More Rider – 2002
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
