Phronesis - Parallax
Skandinávsko-britské trio Phronesis oslavilo deset let existence a stále rozvíjí aristotelské ctnosti. I na šestém albu Parallax je „prozíravé“ co do souhry a moudře promýšlí přediva autorských nápadů. A pokud hudební pozorování tria vykazuje nějakou odchylku - paralaxu, tak jen proto, že muzikanti směřují z různých úhlů pohledu ke stejnému cíli.
Pokud jsme přede dvěma lety vyhlásili Albem týdne předchozí titul Phronesis, nazvaný Life To Everything, musíme přiznat stejné ocenění i novince Parallax. Je stejně dobrá. Na co londýnské trio původem dánského kontrabasisty Jaspera Høibyho, anglického pianisty Iva Neameho a švédského bubeníka Antona Egera sáhne, to se podaří.
Album Parallax se točilo jediný den (18. říjen 2015), více času opravdu sehrané, empatické trio nepotřebuje. Nebylo by co vylepšovat, nahrávka působí vitálně a přitom uvolněně. Nesoulad v dynamice, natož chybku, neuslyšíte. Mimochodem, záznam vznikl v legendárním Abbey Road Studio 2. Jistě, jde jen o muzikantskou pohádku, ale jakoby nad přístupnou a přitom vkusnou melodičností nových skladeb Phronesis bděl duch The Beatles, kteří točili právě ve „dvojce“.
Deset let na cestě a Phronesis se zavedli jako jedno z opravdu velkých trií. Tři hráči, jednající jako jeden. Hlava, srdce a ruce. (London Jazz News)
Bráno technicky, zakladatelem a do jisté míry kapelníkem tria je Jasper Høiby. V kapele ovšem funguje proklamovaná „demokracie sobě rovných“ jak z helénských časů a je to poznat i na desce. Jak v souhře, tak ve spravedlivém rozdělení autorství. Z devíti kompozic se každý člen Phronesis podepsal pod tři. Možná proto se sešlo na desce tolik nosných skladeb. Nejen, že všichni měli čas tvořit, ale zároveň se museli snažit vybrat ze svých nápadů to nejlepší, aby obstáli v přátelské konkurenci.
„Známe se opravdu dobře a cítím k Ivovi a Antonovi velký respekt i jako ke skladatelům. Proto mi přišlo správné povzbuzovat je, aby pokračovali v psaní. Jsem opravdu šťastný, že hraní s těmi chlapíky vydrželo tak dlouho. Což by nešlo bez prokázání patřičného respektu,“ vysvětlil Jasper už před čtyřmi lety principy fungování Phronesis v rozhovoru pro web All About Jazz. Jeho tvrzení pořád platí.
Hned úvodní skladba dobře demonstruje práci tria. Nese zvláštní název 67000 mph. Není nijak zběsile rychlá, jak by naznačovala uvedená hodnota v mílích za hodinu. Ale zapátráme-li, zjistíme, že jde o rychlost pohybu planety Země na její oběžné dráze kolem Slunce. Dynamika, pohyb, přitom vyšší harmonie, jedno jaké asociace posluchače napadnou, důležité je, že se podařilo elegantně spojit hned několik směrů hudebního pohybu (rotačního, po orbitě, napříč galaxií… a toho hemžení v partituře). Autorství si připsal bubeník Eger, nepřekvapí tudíž promyšlené rytmické změny a skoky. Kompozice ovšem nestrhává pozornost jen košatou rytmizací. Vzdušné, jakoby ulétající fragmenty klavírních melodií patří k těm nejlahodnějším na desce. Kontrabas? Gravitace, kotva. Přirozená linie, pevně provazující různé principy v jeden celek.
Když Phronesis dávali albu název v podobě termínu z geometrie, potažmo astronomie a optiky, určitě v tom byl jasný záměr. Pomyslné přímky – pohledy tří pozorovatelů hudebního světa - se opět neomylně protnuly.
Phronesis – Parallax
Jasper Høiby - kontrabasIvo Neame - pianoAnton Eger – bicí nástroje
Label: Edition Records, 2016
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
