Uloveno na síti: Do nového roku se starým dobrým jazzem

Roger Lin – Exploration Suite

Kytarista a skladatel Roger Lin pochází z Tchaj-wanu a na tamní scéně se slušně proslavil. Za albový debut získal dvě nominace v nejprestižnějších tchajwanských hudebních cenách Golden Indie Awards. Za sebou má studia na Berklee. Ovšem jako mnoho jiných jazzmanů z různých koutů planety, rozhodl se usadit v jazzovém „pupku světa“, v NYC.

Právě o tom pojednává album Exploration Suite. Lin tu chtěl zachytit „opravdu realistický obraz newyorské scény“, tak jak ho vnímal během aklimatizace: „Prozkoumat dichotomii mezi talentem a tvrdou prací, ale stejně tak i pocit vykořisťování, falše a ignorování.“ Což zřejmě zažil každý, kdo do Velkého jablka vyrazil za americkým snem. Nálada alba je ale spíše konejšivá. Zdá se, že Linův boj o místo na newyorském slunci dopadl dobře.

Nate Smith – Pocket Change 2: Mad Currency

Ira Nathaniel Smith patří k nejzajímavějším bubeníkům současné Ameriky. Soupiska jeho sidemanských postů je pěkně dlouhá a pestrá, zahrnuje Chrise Pottera, Davea Hollanda, Randyho Breckera, „našeho Newyorčana“ Karla Růžičku nebo legendárního písničkáře Paula Simona. Jak originálně hraje, ovšem nejnápadněji odhalí sólová alba.

Nate navázal na projekt Pocket Change (2018), tedy na nelehkou disciplínu recitálu čistě pro bicí nástroje. „Mým cílem bylo vyvinout v kontextu jednoduchého groovu improvizovaná témata, a pomocí nich vytvořit klenbu příběhu,“ popsal virtuóz svoji koncepci. Nahrát desku jen s bicími (byť relativně krátkou) tak, aby udržela pozornost, je vážně kumšt. Jistě, nahrávka bude lákat především bubeníky a hledače originálních groovů, ale může nadchnout i otevřeného posluchače – nemuzikanta.

Rich Halley Quartet – Fire Within

Tenorsaxofonový mág Rich Halley (1947), neúnavný propagátor avantgardní hudby a odkazu free jazzu, všechno podstatné vystihl už názvem alba. To, co jeho muzika, dlouholetí sehraní spoluhráči Matthew Shipp (piano), Michael Bisio (kontrabas), Newman Taylor Baker (bicí nástroje) a on sám potřebují a mají, je právě „Vnitřní oheň“. Deska sálá entuziasmem a invenčními improvizacemi.

Ron Horton – A Prayer For Andrew

Trumpetista Ron Horton vzpomíná na ikonického pianistu a skladatele Andrewa Hilla (1931-2007). Ovšem svoji Modlitbu za Andrewa nepojal jako typické tributní album.

„Není to tribute, protože tuhle muziku hrajeme už dekády. A pocit, jaký máme během interpretace Andrewových skladeb, je nepopsatelný. Jeho hudbu milujeme. Je emociální. A když ji hrajeme, Andrew je s námi v sále,“ vysvětlil Horton. Repertoár alba doplnil i vlastními motivy, zkomponovanými v Hillově stylu.

Kalaha – Nord Havn

Po opulentně aranžované desce Tutku, kterou dánská groove-world-jazzrocková-a-tak-dále kapela Kalaha nahrála za doprovodu Aarhus Jazz Orchestra, zvolili muzikanti návrat k jednoduchosti a základní sestavě. I tak ovšem zvládají žánrovou a zvukovou pestrost, jež se zdá až nemyslitelná. Jméno starého kodaňského přístavu v titulu alba pak symbolizuje otevřenost, multikulturnost, svobodu a inspiraci dálkami.

Na ploše nejen jedné desky, ale doslova jediné skladby dokáží hráči nakumulovat prvky psychedelie, latiny, orientální hudby, surf rocku, elektroniky či fusion, aniž by zabloudili. Například skladba Tunnelfabrik působí, jako kdyby se Herbie Hancock ve svém elektronickém období potkal s dnešní klubovou taneční hudbou, a velmi hezky si popovídali.

Jeppe Zacho – Introducing…

V Dánsku ještě zůstaneme, ale změníme styl na mnohem tradičnější. Saxofonista a skladatel Jeppe Zacho (1982), zavedený jako sideman, kapelový hráč (Jack Street, The Counterfictionals, Dixie For You a všemožné bigbandy) a také pedagog, na kapelnickém debutu vysekl poklonu kořenům bopu i latin jazzu. Což ovšem neznamená, že žije minulostí. Repertoár vytvořil bez berličky jediného standardu. Jeho kompozice přitom působí melodickou nápaditostí, jako kdyby šlo o „standardy aktuální“, a hra vyznívá lehce, vzdušně a samozřejmě. Taková hezká připomínka nadčasovosti základních principů jazzu.