Zemřel Lubomír Dorůžka, legenda jazzové publicistiky
Pravděpodobně nejvýznamnější postava poválečné jazzové publicistiky. Smírný kritik, který chtěl po celý život jazzu především pomoci - tak lze charakterizovat osobnost Lubomíra Dorůžky, který náhle zemřel v pondělí večer ve věku nedožitých 90 let.
Informaci Českému rozhlasu Jazz potvrdil Dorůžkův syn, rovněž známý publicista Petr Dorůžka. Stanice Vltava a ČRo Jazz dnes odvysílají v mimořádném programu hodinový rozhovor s Lubomírem Dorůžkou.
Archivní rozhovor s Lubomírem Dorůžkou odvysílají stanice ČRo dnes v těchto časech:
Stanice Vltava: 17:30 - 18:30Stanice ČRo Jazz: 20:00 - 21:00
Muzikolog, překladatel a kritik Lubomír Dorůžka začal psát o jazzu ilegálně ještě za druhé světové války. Vývoj žánru pak sledoval také v 60. letech v časopise Melodie a později jako externí přispěvatel v mnoha denících a časopisech. Dorůžka dodnes psal recenze jazzových alb do Mladé fronty Dnes nebo měsíčníku Harmonie (jeho posledními napsanými recenzemi byly texty o velmi mladých kapelách Mocca Malacco a Lubošovi Soukupovi). Je autorem celé řady knih o jazzu. Ta zatím poslední vyšla v roce 2010 a jmenuje se Panoráma jazzových proměn. Autor se v ní hlouběji zaobírá vývojem českého jazzu po roce 1989, a to až do dnešních dnů.
Poslechněte si rozhovor už nyní z našeho archivu:
Hodnotil by s odstupem času některé nahrávky v recenzích jinak? „To je těžké říct. Všechno co jsem psal, bylo poznamenáno danou dobou a vyplývalo to z toho, co jsem tenkrát znal. Pochopitelně, že na mnoho věcí bych měl dnes poněkud odlišný pohled. Na jakékoliv události se člověk dívá jinak v patnácti, než kdyby je prožíval ve dvaceti, ve třiceti, nebo v pozdější době. Ale nemyslím, že bych se někdy dopustil vyložených kopanců, které bych pak chtěl odvolávat,“ vysvětlil Dorůžka v Rozhovoru měsíce pro ČRo Jazz s Petrem Vidomusem.
V hodinovém interview Dorůžka promluví o hlavních meznících své publicistické dráhy i osobního života: první ohromení jazzem za války a psaní do ilegálního hudebního časopisu, únor 1948, těžká 50. léta, relativní uvolnění a vydávání proslulých jazzových sborníků v 60. letech, srpen 1968, vývoj jazzu ve svobodných poměrech po listopadu 1989.
Dorůžka promluví o hlavních tendencích vývoje českého jazzu v posledních dvaceti letech (za jednu z hlavních považuje navýšení významu kompoziční složky na rozdíl od dřívějšího důrazu na improvizaci, výpůjčky z jiných kultur), svébytnosti evropského jazzu, jazzovém školství, mezigeneračních vztazích mezi jazzmany či budoucnosti jazzové publicistiky.
Jak řekl v archivním rozhovoru, další vývoj jazzu nedokáže odhadnout. „Nejsem prorok. Jsou tady nějaké tendence, jako globalizace, prostupování a sbližování žánrů. Ale kam to povede a jestli náhodou nepřijde zase nějaká velká překvapující změna jako byl be-bop, to neumím říct.“
Poslechněte si Dorůžkův názor na rozdíl mezi médii LP a CD:
Jazzový kritik v rozhovoru také objasnil zcela praktickou součást své práce: tedy jak si udržet odstup od umělců, které osobně zná, a má o nich psát recenze. Najít rovnováhu mezi přílišným odstupem a nekritickou náklonností není vždy jednoduché. „Snažil jsem se s výkonnými muzikanty a lidmi, o nichž jsem psal, nenavazovat příliš úzký osobní kontakt. Věděl jsem, že se k nim někdy budu muset postavit kriticky a chtěl jsem, aby náš vztah zůstal profesionální. To však neznamená, že bych mezi jazzmany neměl dobré přátele,“ vysvětluje Dorůžka.
Náš hodinový rozhovor s Lubomírem Dorůžkou byl nahrán v listopadu 2011, krátce poté, co získal ocenění Ministerstva kultury za životní přínos hudbě.
Hudbu pro pořad tentokrát vybral sám jeho hlavní aktér – Lubomír Dorůžka pro něj doporučil desky interpretů, kteří ho v posledních letech nejvíce zaujaly, jako například Sam Yahel Trio, Ondřej Štveráček, Noční optika, Enrico Rava, nebo Vertigo.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
