Adam Bałdych se hudbou táže po věčnosti
Do podtitulu tichého, kontemplativního alba Endless vepsal polský houslista a skladatel vysvětlivku: „Hudba jako otázka o věčnosti.“ A přizval posluchače k duchovnímu putování.
Album Endless označil Adam Bałdych zároveň za existenciální i hluboce osobní. Při komponování si kladl otázky, které občas musí napadnout snad každou citlivou bytost: „Co je pravdivé? Co je skutečně důležité? Co přetrvá, až všechny hlasy světa utichnou?“
Poznámka v bookletu pak jasně popisuje poselství alba: „Deska Endless může být vnímána jako spirituální hledání. V kultuře, která měří svoje hodnoty pomocí rychlosti a viditelnosti, nabízí tato hudba jiný úhel pohledu. Pohled z bodu trvání, soustředění a důvěry.“
V souvislosti s posláním muziky dojde i na zmínku o proměně autorova přístupu k interpretaci: „Zatímco v počátcích svojí kariéry udivoval Adam Bałdych publikum a kritiku dechberoucí virtuozitou a brzy získal pověst nejvýraznějšího jazzového houslisty svojí generace, nyní využívá své mimořádné hudební schopnosti a nevyčerpatelné znalosti odlišných zvukových barev ke tvorbě s velkou hloubkou a duchovností.“
Tady je na místě upřesnění. Jak vědí všichni, kdo sledují Bałdychovu diskografii, album Endless nepředstavuje žádný nečekaný zlom. Spíše pokračování logického vývoje, kdy houslista postupně přestal klást důraz na technicky brilantní hru i zvraty v kompozicích a nořil se stále hlouběji do prožitku. „Už několik let Adam Bałdych vyvíjí estetiku, kterou bychom mohli popsat jako ‚kontemplativní hra na housle‘,“ uvádí tisková zpráva vydavatele.
Adam Bałdych nyní klidně nechá zaznít jednoduché téma o pár tónech a jen se položí do lahodné melodie, nerušené nečekanostmi a „zatáčkami“. Nebo si hraje s barvou tónu jediného.
Neznamená to, že by houslista přestal hrát virtuózně! Stačí si poslechnout, jak čistě a elegantně pracuje s flažolety třeba v kompozici Erika Satieho Gnossienne, což je jediná neautorská položka alba a zároveň výlet do oblasti artificiální hudby. Středobodem je tu ovšem nikoliv důraz na onu technickou vytříbenost, ale právě hráčská neokázalost, zdánlivá lehkost a civilnost, aby hudebník neodvedl pozornost od hlavní myšlenky.
Ani skladatelsky vlastně není Bałdych přímočarý a konvenční. Závěrečný duet houslí hraných pizzicato a kontrabasu, skladba Michalina, působí svými glissandy až orientálně, jako kdyby zněl spíš oud než housle. Výsledek je přesto nepodbízivě líbivý, vstřícný, srozumitelný.
Poznámka o kontemplativní povaze hudby sice platí pro většinu alba, ovšem to neznamená, že by na duchovní pouti nenastaly dramatické okamžiky. Jako v případě mistrovské gradace skladby The Stars Are Closer Than We Think (Hvězdy jsou blíže, než si myslíme). Živelné vyvrcholení tu ovšem nepůsobí jako vytržení z rozjímání, není hrané „na efekt“, ale spíše jako katarze.
Nový evropský kvartet
K realizaci svých představ o zvuku sestavil Adam Bałdych novou panevropskou kapelu vnímavých osobností, jejichž hudební kořeny od středomořské nostalgie po severský šerosvit se doplňují vyloženě kouzelně.
Harmonie i sólové vyhrávky se hladce přelévají mezi bandoneonem Itala Daniela di Bonaventury (ano, přesně toho, jenž se podílel na debutu Tomáše Lišky Invisible World z roku 2009, hrává i s Paolem Fresu), a klavírem švédského hudebníka Jacoba Karlzona. Stejně sourodé je i pulsování houslí a kontrabasu, na který hraje Francouz Michel Benita.
Čtěte také
Provázání zvuku nástrojů ještě zdůrazňuje přirozený celkový sound, společný „dozvuk“. Točilo se totiž živě a akusticky (bez publika) v koncertním sále Evropského hudebního centra Krzysztofa Pendereckého v Lusławicích a díky zdejší vyvážené akustice tu doslova „hraje i ticho“. Lze tušit, že mix a postprodukční zásahy byly pro sound druhotné a přezvuky nástrojů mezi jednotlivými stopami vlastně žádoucí.
„Hudba povzbuzuje otázky, které vedou hlouběji k jádru věci,“ věří Adam Bałdych. Nemyslí si neskromně, že by na ony otázky dokázal odpovědět svým „přemítáním o nekonečnosti a věčnosti“ na albu Endless. Ale s pokorou doufá, že jeho skladby dovolí oněm otázkám v našem křehkém a pomíjivém světě rezonovat. Doufá oprávněně.
Adam Bałdych European Quartet – Endless
Adam Bałdych – housle, renesanční housle
Daniele di Bonaventura – bandoneon
Jacob Karlzon – piano
Michel Benita – kontrabas
Label: ACT Music, 2026
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
