Aga Zaryan zlehka našlapuje říší poezie

Polská zpěvačka Aga Zaryan se zpívané poezii věnuje dlouhodobě a zajímavě. V minulosti převedla do jazzového kontextu například díla polské básnířky Anny Świrszczyńské či její americké kolegyně Jane Hirshfield. Deska kompletně věnovaná poezii Sary Teasdale (1884-1933) do zpěvaččiny tvorby logicky zapadá.

Novum představuje v jazzu relativně neobvyklá sestava (i když ze známých jmen např. Dianne Reeves takhle koncem nultých let vystupovala na koncertech s Russellem Malonem a Romerem Lubambou) zpěvačky „pouze“ se dvěma kytaristy. Oni kytaristé patří k jejím dlouholetým spolupracovníkům. Převážně na akustickou kytaru, hranou fingerstyle i trsátkem, hraje Szymon Mika, známý také z dua se zpěvačkou Yumi Ito. Davida Dorůžku zase rozpoznáme především s kytarou elektrickou.

Oba pánové se také postarali o většinu komponování a aranžmá. Dvě básně si Aga Zaryan zhudebnila sama. Autorské styly se přitom vítaně doplňují a vzájemně zpestřují, dostatečné pojítko tvoří vedle muzikantské empatie i feeling zpěvačky a nálada veršů.

Křehkost aranžmá se ke zpívané subtilní poezii Sary Teasdale výtečně hodí. Decentní sound ale neznamená, že by trio nedosáhlo plného soundu a bohatých harmonií. A samotná Aga neváhá využívat možností nahrávacího studia a vrstvit vokály. Vyniká například krásný vícehlasý vokální motiv, tvořící finále Winter Noon.

David Dorůžka se v nedávném rozhovoru pro časopis Harmonie svěřil, že z četných titulů, na kterých se v roce 2022 podílel coby sideman, má právě z tohoto ohromnou radost. A že je fajn zahrát si s dalšími kytaristy tak dobré úrovně. Jeho pocit spokojenosti s projektem, který se osvědčil i naživo, je naprosto oprávněný.

Hudební život po životě

Poezie Sary Teasdale ke zhudebnění přímo vybízí. Básnířka sama psala verše s až nápovědným vnitřním rytmem a vpravdě zpěvné, vždyť sama hudbu milovala. Ostatně v jedné ze svých známých básní A Little While napsala „A little while when I am gone / my life will live in music after me…“ Teskná zkratka ilustruje jak pohnutý osud spisovatelky, tak i Agou Zaryan potvrzenou uměleckou nesmrtelnost „můj život bude žít v hudbě po mně“. Sara Teasdale zůstává živá i v Agou vyzpívaných slokách. A právě píseň A Little While patří na desce mezi emočně nejsilnější momenty.

Aga zpívá verše s absolutním pochopením převážně v anglických originálech. S jednou výjimkou. Báseň Day And Night se dočkala zhudebnění v polském překladu Dzień i noc od Anny Ciciszwili. Desce to jen přidává na osobitosti a jedna výjimka ve zvukomalebné a měkké polštině do anglického kontextu přirozeně zapadne. Mimochodem, právě Anna Ciciszwili, polská překladatelka díla Sary Teasdale, přitáhla pozornost zpěvačky k newyorské básnířce.

Samozřejmě vůbec nevadí, že se trio dostává mimo běžné představy o jazzu k prvkům dejme tomu folkovým. Nejen hned v úvodní skladbě Central Park At Dusk, následující Blue Squills či v The Mystery. Písně navíc David často ozdobil věru „nejazzovou“ slide kytarou. Koho by také v dnešních vítaně synkretických dobách zajímala nějaká žánrová ortodoxie. Aga se nebojí ani prvků melodramu v Summer Night, Riverside.

Ale jazzoví příznivci se nemusí bát, od žánru se tu ani neutíká. Slyšme harmonie, členitost a frázování kousků jako Barter, Spring Rain či balady Coney Island a vlastně jazzový background napříč albem. Nemluvě o invenčních kytarových improvizacích v sólech, oživujících pevnou písňovou formu.

Že samotná Aga Zaryan považuje svoje jedenácté album (počítáme-li i koncertní záznam Live At Palladium) za srdcovou záležitost, potvrzuje vedle samotné hudby i jeden „exaktní“ fakt. Právě projekt Sara zvolila zpěvačka k oslavě 20. výročí od vydání debutu My Lullaby. Na muzikantské cestě se jí podařilo vytvořit další důležitý milník.