Antonín Dlapa v Jazzotéce: Cesta od Ježka k Flying Lotusovi

V pořadu Jazzotéka, který vysílá ČRo Jazz každý třetí pátek v měsíci, zve jeho autor Martin Brunner st. do studia etablované i začínající jazzové hudebníky a probírá se s nimi nahrávkami, které oni sami považují za podstatné pro svůj muzikantský vývoj.

V Prostějově narozený kytarista Antonín Dlapa, absolvent Konzervatoře Jaroslava Ježka, se nespecializuje. Důvěryhodně zvládá či zvládal hraní v tak odlišných kapelách a s tak odlišnými interprety, jako je Tonya Graves, Voila!, Sisa Feher & Fehero Rocher, Nina Rosa nebo hip hopové spolky Prago Union a Chaozz. Dokonce si i zazpíval (!) ve dvou muzikálech. Jak se dostal k muzice?

„Začínal jsem klasicky na základní umělecké škole, na flétnu. Táta je trumpetista, i já jsem měl být původně trumpetista. Ale strašně jsem chtěl hrát na kytaru, přestoupil jsem k Arnoldu Prokopovi a ten mě dovedl až k jazzu,“ vzpomíná host v úvodu pořadu.

Proč Dlapa do pořadu vybral hudbu producenta Flying Lotuse?

Jako podkres na úvod pořadu zní skladba pojmenovaná podle slavného bubeníka Max Roach, pocházející z Dlapova sólového alba, na které si všestranný muzikant většinu nástrojů natočil sám: „Nakoupil jsem si bicí, baskytaru...“

A navíc tu i sampluje: „Dávám dohromady především nežijící hudebníky, kteří by se na desce nikdy nemohli potkat, třeba Maxe Roache nebo Maurice Ravela, takže je to vlastně taková kompilace,“ vysvětluje.

Hostitel se přiznává, že něco takového ještě nezažil, a táže se, co k podobným spojením Antonína Dlapu vlastně vede. „Vůbec nic, prostě mě to baví dělat,“ zní muzikantova odzbrojující odpověď. I když možný důvod vzápětí naznačí:

„Hraji spoustu různých stylů, rád si poslechu jazzové trio, klasiku nebo elektroniku, ale nikdy nenajdu nahrávku, která by obsahovala to vše pohromadě. V elektronické hudbě nemůžeme slyšet harmonie, jaké se používají v impresionismu a naopak.“

Miloš Klápště a Antonín Dlapa v kapele Sisy Fehérové na United Islands 2016|foto: Jiří Šeda

Pokud je vám už nyní jasné, že i výběr hudby pro Jazzotéku bude podobně pestrý, máte pravdu. „Že bych si poslechl třeba celou desku Franka Zappy, to ne, já jsem ta YouTube generace, spíš si pustím jednotlivou písničku,“ říká host.

Sisa Fehérová: S Chetem Bakerem jsem měla dlouhou romanci

• Upravit
• Smazat

Jak by talentovaná slovenská zpěvačka sama charakterizovala svoje album Cirrus, první s projektem Fehero Rocher? Kudy k němu vedla cesta, kdo Sisu Fehérovou inspiroval? A hlavně, kvůli jaké skladbě se upřímně zamilovala do jazzu? Toto a mnohem více se dozvíte v únorové Jazzotéce.

Procházku mezi oblíbenými Dlapovými tracky zahajuje Stonožka, klasika J+V+W, ovšem v instrumentální verzi, v podání Originálního pražského synkopického orchestru. „Miluju Jaroslava Ježka a jazz z dvacátých let,“ upřesňuje kytarista.

Jak vyjde brzy najevo, svoje zařazení mezi výhradní konzumenty YouTube kytarista trochu přehání. „K Vánocům jsem si vždy vyžádal originální CD, třeba Dianu Krall, kupoval si levné edice nahrávek Dukea Ellingtona… Ale vinyly zatím bohužel nejedu, i když je miluju. Jenže se mi zatím nikdy nepodařilo dost našetřit, chci si koupit gramofon.“

Jako příklad skladby, která mu už v útlém věku učarovala, vybírá host Chelsea Bridge od Dukea Ellingtona. „Pro mě je to svým zvukem nejoblíbenější big band a tohle nejoblíbenější standard.“

Co pro Dlapu znamená „jazz“?

A zase se posuneme jinam. „Asi v sedmnácti letech jsem se zamiloval do kubánské muziky, to když jsem viděl v televizi film Buena Vista Social Club. Tam jsem slyšel kytaristu Manuela Galbána.“ Od Manuela Galbána zazní Drume Negrita z alba Mambo Sinuendo, společná nahrávka s producentem Buena Vista Social Club, fenomenálním americkým kytaristou Ry Cooderem.

A zase jinam. Jedním ze „soundtracků“ Dlapova studia na Ježkárně i návštěvy New Yorku se stala hudba původem izraelského jazzového kytaristy Gilada Hekselmana (mj. spoluhráče Esperanzy Spalding). Host Jazzotéky sáhne po titulní skladbě jeho alba This Just In (2013).

Následuje pochopitelně ještě spousta zasvěceně vybrané muziky a příjemného povídání. Poslechněte si Jazzotéku, jejíž premiéra proběhne 15. června od 14:00 hodin.