Arménský objev Tigran Hamasyan

11. únor 2015

Arménský pianista Tigran Hamasyan vydal nové album Mockroot. To je unikátní příležitost k ohlédnutí za jeho dosavadní tvorbou. 

Únorový pořad Jazz Profil věnujeme mladému arménskému pianistovi a skladateli Tigranu Hamasyanovi. Pro jeho tvorbu jsou charakteristická inteligentní propojení jazzu s elektronikou, progresivním rockem a zejména s folklórem. Na svých albech bývá zpravidla autorem většiny repertoáru a ve svých skladbách se rád nechává inspirovat lidovými písněmi rodné Arménie.

Ty mají podle jeho slov výhodu, že pracují pouze s melodií a rytmem, nikoli harmonií, což skladateli umožňuje větší svobodu při harmonizaci a aranžování. Jeho skladatelský styl prý nejvíce ovlivnili tři hudebníci: pianista Keith Jarrett, saxofonista Jan Garbarek a arménský skladatel a mystik Georgij Gurdjieff.

V roce 2009 vydal Hamasyan tuto desku Red Hail. Slyšet na ní můžeme zpěvačku Areni Agbabian, která s Hamasyanem spolupracuje již několik let:

„Mám rád různé druhy hudby a rozhodně bych o své tvorbě nemluvil jako o čistém jazzu. Kromě arménské tradice mě inspiruje také heavy metal, hip hop, drum’n’bass nebo tradiční indická hudba,“ říká Hamasyan.

Narodil se těsně před pádem sovětského impéria, v roce 1987 v arménském městě Gyumri poblíž tureckých hranic. Dětství trávil poslechem otcovy kolekce rockových desek a seznámil se tak s hudbou Led Zeppelin, Black Sabbath, Deep Purple nebo Nazareth. Na klavír se začal učit ve třech letech a jako malý kluk prý toužil po tom stát se trash metalovým kytaristou.

Tento sen se mu nesplnil, namísto toho objevil jazz. Ve třinácti již vystupoval na evropských festivalech a zvítězil v několika klavírních soutěžích, mimo jiné v prestižní Thelonious Monk Jazz Piano Competition.

Více jak deset let strávil v Kalifornii, ale v poslední době se čím dál častěji vrací do arménského Yerevanu, kde nachází inspiraci pro svou tvorbu. V roce 2011 vydal album A Fable, které obsahuje třináct skladeb pro sólový klavír. Oproti jiným Hamasyanovým nahrávkám je toto CD spíše klidnější a introvertnější. Poslechněte si, co o něm autor říká v dobovém klipu:

Tigran Hamasyan se v současné době pohybuje mezi Spojenými státy, Francií a rodnou Arménií. Několikrát již vystoupil v České republice, naposledy sólově loni v únoru. V roce 2013 vydal album Shadow Theater, na kterém se spolu s ním podílela řada hudebníků – zpěvačka Areni Agbabian, saxofonista Ben Wendel, basisté Sam Minaie a Chris Tordini a bubeník Nate Wood. Se stejnou rytmikou natočil i své album Red Hail, které jsme si již představili.

Hamasyan na CD zpívá a střídá několik nástrojů – kromě klavíru hraje na klávesy Fender Rhodes a Wurlitzer, na cembalo a také na celestu a zvonkohru. 

CD Shadow Theater představuje Hamasyana v mnoha podobách – jako lyrického melodika i tvrdého rockera. Ve všech skladbách se výrazně projevuje jeho ohromující virtuozita i cit pro svěží a výrazné melodie. Poslechněme si koncertní ukázku baladické kompozice Lament:

Nejnovější album Mockroot od Tigrana Hamasyana je jeho asi zatím nejtvrdší nahrávkou. Vychází v těchto dnech u vydavatelství Nonesuch a bylo natočeno v menší sestavě – pianista na něm spolupracoval s baskytaristou Samem Minaiem a bubeníkem Arthurem Hnatekem.

„Pro mě je to spíše elektro-akustické arménské rockové trio než klasické jazzové trio. Někdy zníme jako heavy metalová kapela, někdy jako dub step a jindy zase jako hudba inspirovaná arménskými skladateli pozdního devatenáctého století,“ říká Hamasyan o CD Mockroot.

Většina skladeb vyniká komplikovanou rytmickou strukturou – některé mají například taktové označení dvaačtyřicet šestnáctin. Rytmicky zajímavá je skladba Entertain Me, o které Hamasyan říká: "Dalo by se to zapsat v taktu 256 dvaatřicetin. Melodie je seskupena v taktu 35 šestnáctin, zahraje se sedmkrát a poté vše začne znova." Podrobné komentáře Hamasyana k rytmickému členění skladeb najdete na webu Nonesuch, zde je ukázka zmíněné Entertain Me:

Písně na CD Mockroot, které v těchto dnech vydává Tigran Hamasyan, jsou oproti jeho předchozí tvorbě temnější, melancholičtější, plné nostalgie a také kritiky současného světa. Pianista volá po návratu ztracených duchovních hodnot a spirituality. V náznacích se objevuje i politický podtext, Hamasyan je však v tomto směru velice opatrný – hudbu vnímá jako osobní věc a odmítá ji používat jako platformu pro politická témata.

Řada skladeb vychází z arménské a ruské poezie – například dvě kompozice To Love a To Negate, které byly inspirovány dílem arménského romantického básníka Petrise Duriana.

Kromě sólových alb se nelze nezmínit o projektech, na kterých se Tigran Hamasyan podílel jako sideman. Jeho vklad bývá nepřeslechnutelný – ve výrazné melodice i rytmice, v brilantním stylu hry a v neposlední řadě také v dokonalém hudebním propojení se spoluhráči.

Začneme albem Liberetto, které v roce 2012 vydal švédský basista Lars Danielsson. Hamasyan na této desce vystřídal dlouholetého Daniselssonova spoluhráče Leszka Mozdzera. Zajímavostí je, že si Danielsson s Hamasyanem poprvé zahráli pouhý týden před natáčením.

Lars Danielsson, Tigran Hamasyan

„Tigran nahlíží na hudbu stejným způsobem jako já a skládá také podobným způsobem. Například jeho skladba Svensk Låt zní mnohem švédštěji než moje vlastní kompozice,“ řekl Lars Danielsson o svém o mnoho let mladším spoluhráči Hamasyanovi. Posuďte sami z ukázky:

Poslední skladbou v našem profilu věnovaném pianistovi Tigranu Hamasyanovi bude ukázka z alba Lobi, které v roce 2012 vydal belgický bubeník Stéphane Galland. Ke spolupráci na CD přizval řadu hudebníků z různých zemí a repertoár je zajímavou směsí nejrůznějších kulturních vlivů – belgických, arménských, španělských, tureckých i indických.

Skladba Sky Is Cloudy je duetem Tigrana Hamasyana se Stéphanem Gallandem a vznikla přímo ve studiu jako variace na melodii arménské lidové písně.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.