Blattnerfon: když pořad váží 15 kilogramů
Největší přístroj pro záznam zvuku, jaký byl kdy v historii Československého rozhlasu používán, se jmenoval blattnerfon.
Paralelně s existencí mechanických záznamů zvuku započal rozvoj magnetických médií. Prvním přístrojem založeným na magnetickém principu, jenž našel v pražském Radiojournalu uplatnění od roku 1935 (15. září), kdy byl dovezen z Anglie, byl tzv. blattnerfon.
Magnetický zápis se uskutečňoval na ocelový pás. Ten byl široký 3 milimetry a silný 0,08 milimetrů. Zaznamenaný zvuk měl poměrně vysokou kvalitu, nevýhodou byla ovšem vysoká posuvná rychlost. Pásek se pohyboval rychlostí 1,5 metru na vteřinu.
Na hliníkový kotouč (o průměru 62 centimetrů) bylo navinuto 15 kilogramů pásu, na nějž bylo možno nahrát přibližně 20 minut záznamu (pro záznam půlhodinového pořadu bylo potřeba téměř 3 kilometry pásu).
Tento pás ovšem neumožňoval žádný střih, jakákoli chyba musela na záznamu zůstat – případně se vše muselo natočit znovu. Tohoto typu zápisu se používalo k záznamům dlouhých pořadů – například koncertů. Ty se archivovaly pouze krátkodobě – s vyhlídkou brzkého uvedení do vysílání, pak se většinou mazaly a používaly znovu. Objemnost a hmotnost těchto nosičů vytvářely prostorové problémy při skladování.
Ocelový pás blattnerfonu se mazal pomocí mazací hlavy stejnosměrným proudem (zatímco pro nastavení pracovního bodu média bylo využito stejnosměrného proudu opačné polarizace).
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
