Bohuslav Martinů komorní i symfonický, český i světový. Mimořádný zjev z Poličky se narodil před 130 lety
Obdivuhodné množství českých skladatelů uspělo v cizině. Skladby Dvořákovy, Smetanovy, Janáčkovy znějí na všech světových pódiích a naši hudebníci se dočkali uznání už za svého života. Nikdo z nich ale v cizině nezažil takový úspěch jako Martinů v Americe. Narodil se před 130 lety a zemřel 28. srpna 1959. Dobrá příležitost provést rekognoskaci jeho celoživotního díla, které vyvrcholilo symfonickou tvorbou komponovanou pro nejlepší orchestry USA.
Polední koncerty Bohuslava Martinů vysíláme každý den od 7. do 13. prosince.
Ten se hned po svém příjezdu v roce 1941 vyšvihl mezi několik málo skladatelů považovaných za absolutní špičku v USA. Jeho skladby premiérovaly nejlepší orchestry, objednávky se hrnuly. Vše ještě akceleroval vynález tzv. blueprintu, levného nototisku, který Martinů komorní skladby zpřístupnil hudebníkům celého kontinentu.
Čtěte také
Čeká nás sedm poledních setkání s hudbou Bohuslava Martinů a dalších skladatelů, kteří ho ovlivnili. V pondělí si připomeneme běh skladatelova života od dětství v Poličské věži, přes houslistické angažmá České filharmonii, vzdělávací pobyt v Paříži, až po útěk před nacisty do USA.
Přijetí Bohuslava Martinů u nás a v USA
Počínaje pondělím, vyústí každý z Poledních koncertů do jedné ze symfonií Bohuslava Martinů. Ty tvoří jasný vrchol jeho díla. Některé nesou impresionistické prvky, a tak se vrátíme i k vlivu Debussyho a Ravela. V další symfonii najdeme inspirace jazzem, proto si připomeneme Martinů Kuchyňskou revue a Jazzovou suitu. Dalším tématem je lidová hudba a samozřejmě i témata válečná.
Čtěte také
V naší ani v okolních zemích nebylo přijetí Bohuslava Martinů tak jednoznačné, jako v USA. V 50. letech byl u nás dokonce prohlašován za buržoazního zaprodance. Ani dnes nejsou jeho orchestrální díla běžnou součástí repertoáru českých orchestrů a dirigenti, jako byl Jiří Bělohlávek, opakovaně investovali velkou energii do prosazování Martinů hudby u evropských orchestrů, nikoli vždy s úspěchem.
Obávám se, že i dnes si řada posluchačů spojuje Martinů hlavně s Otvíráním studánek, ač to není jeho nejtypičtější skladba. Po vyslechnutí téměř osmi hodin hudby Bohuslava Martinů a jemu příbuzných tvůrců si uděláme obrázek o tom, jak mnoho tomuto mimořádnému zjevu světové hudby, pocházejícímu z Poličky, ještě dlužíme.
Související
-
Skladatel Bohuslav Martinů se narodil v Poličce ve věži...
Se jménem Bohuslava Martinů je neodmyslitelně spjaté unikátní, romantické, i když pro život trochu nepraktické místo - malá světnička ve věži kostela sv. Jakuba v P...
-
V Poličce otevřeli Centrum Bohuslava Martinů
Polička má od 4. dubna nové muzejní expozice. Svého rodáka Bohuslava Martinů připomíná stálou výstavou, kterou znovu od základů koncipoval skladatelův životopisec J...
-
Klavírní tria Bohuslava Martinů očima interpretů
Smetanovo trio (klavíristka Jitka Čechová, houslista Jiří Vodička a violoncellista Jan Páleníček) pořídilo před časem kompletní nahrávku Klavírních trií Bohuslava Martinů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka