Čechy a Bavorsko zažily po Bílé hoře barokní boom. Byla to manifestace bohatství, říká autor výstavy Baroko v Bavorsku a Čechách

Studenti se na základních i středních školách učí o tom, že pobělohorská doba je komplikované období násilné rekatolizace a také nuceného odchodu protestantů z českých zemí. Že by šlo ale o dobu temna, jak se žáci donedávna učili, je pomýlený stereotyp, který se mimo jiné výstava Baroko v Bavorsku a Čechách snaží zbořit.

Čtěte také

Byla opravdu doba temna tak temná? Historička Čornejová se ve své knize pokouší o její projasnění

„Výstava chce především ukázat, že dvě sousední země Čechy a Bavorsko byly v baroku jednotným kulturním prostorem, kde se umělecké myšlenky vlivy, ale také konkrétní umělci a lidé pohybovali velmi volně na obou stranách zemské hranice,“ upozorňuje autor výstavy Vlnas.

„Na druhé straně ukazuje, že jak to mezi sousedními zeměmi bývá, nebyla to vždy jenom idyla,“ popisuje historik.

České země a jižní Německo prožívaly po třicetileté válce doslova barokní stavební boom.

„Ve druhé polovině 17. století se ve velkém začínají obnovovat zchátralé objekty i velké klášterní komplexy. Na vrchol se pak česko-bavorské prostředí dostalo až v 18. století, kdy na řadu přichází celá plejáda nejenom významných architektů, kteří přebírají po Itálii a i Francii štafetu,“ poznamenává poradkyně expozice Daniela Lunger-Štěrbová.

Alternativní centrum

Stavební projekty byly tehdy zásadní především jak pro tehdejší vysoké církevní hodnostáře, tak i pro české šlechtice a bavorské kurfiřty.

Čtěte také

Národní muzeum chystá velkou výstavu o období baroka

„Velké architektonické projekty byly záležitostí reprezentace církevních řádů. A to nejenom určitých osobností, ale i úřadů, které zastávaly,“ zmiňuje historik a pokračuje:

„V českém království to byla okázalá manifestace bohatství a moci české rodové aristokracie, která se tradičně cítila být v rámci vídeňského dvora a nejvyšších úřadů Habsburské monarchie upozaděna. Budovala Prahu jako alternativní mocenské centrum, přestože král a další velké úřady už samozřejmě dávno sídlili ve Vídni,“ dodává Vlnas.

Jak se výstava připravovala? A jaké jsou její nejcennější exponáty? Dozvíte se v debatě Vertikály anebo přímo v Národním muzeu. Expozice je společným projektem Národního muzea a Domu bavorských dějin. Navazuje na výstavu v německém Řezně.

Magazín Vertikály prozradí, že Nikaragua překvapivě propustila 19 představitelů katolické církve. Zemi opustili. Gruzínská ortodoxní církev rozhodla, že z ikony sv. Matrony Moskevské musí zmizet Stalinova podobizna. A v Brně otevřou první evangelické gymnázium v tuzemsku. Moderuje Adam Šindelář.