Celodenní vysílání stanice Vltava: Autoportrét a portréty Karla IV.
„Karel IV. považoval sám sebe za vyvoleného k vládě a uměl o tom přesvědčit i ostatní. Byl mistrem sebeprezentace a svou výjimečnost dokázal zdůraznit mnoha způsoby, ať texty, architekturou, rituály, ikonografii nebo prezentací ostatků svatých, které s velkým zaujetím shromažďoval.“ Pavlína Cermanová
Vltavské vysílání 14. května, v den sedmistého výročí narození římského císaře a českého krále Karla IV., svým způsobem naplňuje slova historičky Pavlíny Cermanové, která uvádějí tento článek. Naše karlovské vysílání má totiž charakter kompozice, kterou tvoří nejrůznější způsoby reflexe Karlova života, díla a vlády.
Osu celodenního vysílání tvoří tři dokumentární pořady Cesta Karla IV. do Francie, Karlštejn a Svatovítská katedrála. První dva připravila Blanka Stárková sama, třetí ve spolupráci s autorem tohoto článku.
9.10 Cesta Karla IV. do FrancieO císařově návštěvě Francie na přelomu let 1377–1378, o středověkých vítacích obřadech, koních, hostinách, darech, o jednom podivuhodném představení a také trochu o politice hovoří prof. František Šmahel s Kateřinou Jíšovou.
10:30 KarlštejnZvuková pohlednice z jednoho výletu na hrad Karlštejn, nejtypičtější z českých hradů, který symbolicky zastupuje ostatní české, moravské a slezské hrady a zámky. V jeho věžích, kaplích a na nádvoří promluví historikové umění Jan Royt a Zuzana Všetečková, kastelolog Tomáš Durdík, správce Karlštejna Jaromír Kubů i karlštejnští průvodci Jaromír Sulovský a Matouš Jirák. Uslyšíte také školáky na výletě a místní ptactvo.
14.10 Svatovítská katedrálaV dvouhodinovém pásmu Svatovítská katedrála zazní i tento citát: „…A když bylo arcibiskupské pallium přineseno do Prahy… a pan Arnošt se vší slávou, jak se sluší, uveden v úřad, nastala v Pražském kostele veliká, ba největší radost…. Potom nový pražský arcibiskup, český král Jan a jeho dva synové Karel a Jan a veliké množství prelátů a urozených vyšli z pražského kostela a přišli na místo vyhloubené a připravené pro nové základy. Do tohoto výkopu vstoupili čtyři, totiž arcibiskup, král a jeho dva synové, sestoupili na dno a položili s úctou a zbožností, jaká náleží, první kámen pro stavbu nového kostela.“
Strohý záznam kronikáře Beneše Krabice z Weitmile v Kronice Pražského kostela líčí neobyčejně významnou událost, k níž došlo 21. listopadu roku 1344: položení základního kamene ke katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Hlavními osobami onoho dávného výjevu byli tehdejší český král Jan Lucemburský, budoucí panovník Karel IV. a jeho bratr Jan Jindřich, a dále první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic.
Jak ten výjev asi vypadal? Jak probíhal obřad? Kde mohl být výkop pro základní kámen? Byl první kvádr nějak označen? Jak si představit ty čtyři osobnosti, které „sestoupily na dno“ místa připraveného pro nové základy? Jaký význam mělo založení pražské katedrály a jak se vlastně ve středověku katedrály zakládaly? Co prožíval středověký poutník, když do dómu vstoupil? Je vůbec možné vmyslet se do mentality té doby?
Autoři pořadu se v reportážích a rozhovorech se svými hosty pokoušejí rekonstruovat tehdejší dějiště i výjev včetně tělesné podoby hlavních aktérů, dobových oděvů a průběhu obřadu pokládání základního kamene.
18.30 Karel IV.: Vlastní životopis (1/5)Proud prozaických, dramatických, básnických, dokumentárních a hudebních obrazů přeruší v 18.30 první část četby na pokračování Vlastního životopisu Karla IV., který natočil s Vladimírem Rážem a Hanou Brothánkovou režisér Josef Melč.
HRY, APOKRYFY, POVĚSTI, BÁSNĚ, KONCERT A OPERAZ dalších počinů vltavského vysílání 14. května vybírám vyprávění o Karlu IV., které z knihy Čeští bohatýři Adolfa Weniga, autora a sběratele pohádek a pověstí, připravil Jiří Vondráček (Povídka, 11:31), Pověsti z doby Karla IV. vyprávěné Josefem Svátkem (ve 23.00) nebo minutové hry Petra Hudského inspirované epizodami ze života Karla IV. (v 8.15, 8.35, 10.20, 14.05 a 16.30).
V apokryfu Sny Karla IV. Ludvík Kundera popisuje situaci, která nastala poté, kdy byl vladař v roce 1351 úkladně anebo spíš omylem otráven svou druhou manželkou Annou Falckou. V čase, kdy neví, jestli přežije, diktuje písaři životopisné poznámky. „Mimo diktát“ sní o tom, jak – přežije-li – ukáže svým poddaným cestu „nejen k blahobytu hmotnému, ale i rozkřídlení duchovnímu“ (Rozhlasové jeviště, 13.05).
Postava císaře Karla IV. neprochází pouze díly kronikářů a historiků, ale vstoupila také do české poezie. Pořad z cyklu Sladké je žít, který připravuje Miloš Doležal, přinese volný výběr z básní, inspirovaných nejen samotným Karlem IV., ale třeba i jeho stavbami (Jazzový podvečer, 17.45).
13.35 Sváteční koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasuSvátečně laděn bude i mimořádný odpolední koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu sestavený z jeho nahrávek. Vybraná díla s karlovskou tematikou korespondují buď volně, anebo s ní přímo souvisí. V pořadu zazní vlastenecky laděná předehra Domov můj Antonína Dvořáka (ze scénické hudby ke hře Josef Kajetán Tyl od Ferdinanda Šamberka), dále pak melodram Otakara Jeremiáše Romance o Karlu IV. na verše Jana Nerudy a v závěru orchestrální předehra Zdeňka Fibicha k veselohře Jaroslava Vrchlického Noc na Karlštejně.
20:00 Vítězslav Novák: KarlštejnVrcholem večerního vysílání v den 700. výročí narození císaře a krále Karla IV. bude Operní večer. V rozhlasové nahrávce z roku 1945 zazní opera Karlštejn od Vítězslava Nováka, komponovaná podle hry Jaroslava Vrchlického. Dílo mělo premiéru před sto lety, v listopadu 1916. V titulní roli Václav Bednář, dirigentem je Jaroslav Vogel.
Následující citát z textu historika Roberta Antonína čtenářům tohoto článku naznačí, že tvůrcům karlovského vysílání na stanici Vltava jejich práci sám Karel dost usnadnil: „Základ popularity, jíž se Karel jako český panovník opakovaně v různých epochách těšil a dodnes těší, představuje Karlem samotným umně spoluvytvářený „mediální“ portrét, jehož základní obrysy se překrývaly s dobovou představou panovnického ideálu garantujícího nastolení spravedlivého společenského řádu. Ať již budeme hodnotit Karlovo panování na českém a říšském trůně podle jakýchkoli měřítek, je nutno přiznat, že z pohledu formování kulturní paměti české společnosti náleží prvnímu a druhému životu tohoto středověkého panovníka jedna z nejvyšších příček.“
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
