Český label Ma Records vydává čtveřici experimentálních alb

Mluvíme-li o edici, čekáme pochopitelně nějakou spojitost mezi jejími tituly. Tu může naznačit už název série MiniMa. Zdaleka však nejde jen o improvizační muziku inspirovanou minimalismem. To spíše o vliv soudobé hudby jako celku. Ať už jde o neobvyklé kompoziční i improvizační postupy, nebo o experimenty s atonalitou či musique concrète.

„Jako první jsme v rámci této edice ukuli album skladatele Ondřeje Galušky, leadera kapely Eggnoise, vlastního projektu Odd Gifts a zároveň hudebního filosofa a lingvisty. Album se jmenuje Ligeticitations a jde o takové remixy z různých skladeb Györgyho Ligetiho,“ ozřejmuje vydavatel Wróblewski v rozhlasovém rozhovoru.

Samotný Galuška pak v textu k albu popisuje, proč a z jakého úhlu, případně z jakého druhu zvídavosti přistoupil k dílu maďarsko-rakouského skladatele soudobé hudby Györtyho Sándora Ligetiho (1923-2006). A co chtěl spolu s posluchači zjistit:

„Ligeticitations jsou v prvé řadě ‚citace‘ nahrávek Ligetiho děl. Kratší či delší úseky jsou vyňaty z původní skladby a ‚čteny‘ v nových souvislostech. Zároveň jde o ‚licitace‘, o jakési vyjednávání nebo vážení možností muzikálnosti prvků – témat, zvuků – které neměly stát o samotě. Je dekontextualizovaná citace hudby stále muzikální? Mohou tyto prvky dát vzniknout nové kompozici? Jsou v nich nějak obsažené jiné možnosti navázání, propojení? Nakolik jde o zcela náhodný proces a nakolik o proces limitovaný možnostmi původní kompozice?“

Pití čaje jako skladatelská technika

Jako druhý titul představuje Wroblewski kolekci Strings, Water, Leaves, Air skladatele a multiinstrumentalisty Iana Mikysky. Jako koncepce alba posloužily… různé druhy čaje.

„O tom vám moc neřeknu, protože čaj moc nepiju. Ale každý track inspiroval jeden druh čaje, který Ian požíval, zatímco vytvářel jakousi instantní kompozici, která spočívá ve vrstvení různých nástrojů - basové zobcové flétny, basklarinetu, violy da gamba a mnoha dalších. Jde vlastně o improvizaci v reálném čase, nicméně vrstvením vzniká určitý kompoziční proces, čímž mi to přijde zajímavé,“ vysvětluje vydavatel.

Coby třetí v pořadí zazní charakteristika a samozřejmě i hudební ukázka z počinu Escape brněnského saxofonisty, klarinetisty a skladatele Radima Hanouska (též NOCZ, Didrik Ingvaldsen Orchestra, Dust In The Groove):

„Snímek vznikl jako součást doktorského studia na JAMU, když se Radim Hanousek v rámci akademického grantu vydal do Portugalska, kde pořídil část alba. Principem je kombinace zvuku, který má hudební charakter, se zvuky, které nejsou primárně hudební. Tedy s různými field recordings. Na improvizačních sessions, které jsou smíchány s polními nahrávkami, se podíleli jak čeští, tak portugalští muzikanti. Jednalo se o dlouhodobý projekt, za kterým je cítit hodně práce.“

Atonální ukolébavky pro otevřené duše

Na závěr si Wroblevski nechal EP Lullabies od akordeonisty a skladatele Vojty Drnka. „Vojta Drnek spolu se mnou založil vydavatelství Ma Records a je člověkem, který pro label dělá nejvíce. Je takovou jeho hlavou. Při hře na akordeon používá různé rozšířené techniky, kterými se zabýval i v rámci magisterského studia na JAMU. Lullabies je zároveň studie pro akordeon i improvizace a myslím, že dobře funguje jako celek. Krásně završuje celou tetralogii.“

Zvukové možnosti akordeonu v Drnkově podaní působí opravdu překvapivě, zvláště když interpret sám v tiskové zprávě zdůrazňuje, že „vše se ve studiu nahrávalo naživo, na jeden náběr, bez playbacků či elektronického modulování zvuku“.

Originální je i koncepce nahrávky: „Lullabies, Ukolébavky, jsou písně, které zazvoní prostřednictvím našich duší, když usínáme. Když jsou duše nejvíce otevřené, nejvíce vnímavé… Když jsem se pustil do nahrávání téhle hudby, snažil jsem se dobrat podobného stavu mysli a vyjádřit to ve svém hraní,“ píše Drnek.

Čtveřice alb v rámci edice MiniMa vychází digitálně 14. května. Ukázky můžete už teď slyšet v záznamu pořadu výše.