Charles Ferdinand Ramuz: Vzpomínání na Igora Stravinského
Z rozsáhlého autobiograficky laděného eseje, v němž švýcarský frankofonní prozaik vzpomíná na svá setkávání s významným hudebním skladatelem, představujeme fragmenty týkající se seznámení obou velkých tvůrců na podzim roku 1915. Premiéru poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Švýcarský francouzsky píšící prozaik Charles Ferdinand Ramuz (24. 9. 1878 Cully-sur-Lausanne – 23. 5. 1947 Lausanne) žil po studiích filozofie v Paříži (1902–1914), kde se věnoval literární tvorbě a vydal své první romány, v nichž se přikláněl k naturalismu i k románům vývojové psychologie.
Po roce 1914 se vrátil do Švýcarska, od r. 1930 až do své smrti v r. 1947 žil v ústraní v Cully ve vaudském kantonu. Vaudský kanton spolu se sousedním kantonem valaiským se stal hlavním dějištěm a dominantou jeho románů.
Ve svém životě i tvorbě chtěl být blízko elementárnímu – hledal je v přírodě a v osudech venkovských lidí. Po návratu do země svých předků hledal stopy věčnosti a kontinuity v životě sedláků a v monumentálnosti přírody a živlů.
Ramuzovy vzpomínky na Igora Stravinského vyšly původně v esejistickém souboru Šest sešitů (Six Cahiers, 1928–1929). Autor vzpomíná mj. na spolupráci při přípravě libreta k Příběhu vojáka, ale věnuje se i zcela prostým lidským setkáním dvou osobitých tvůrců.
Související
-
Na „českost“ skladeb Bohuslava Martinů měl vliv i Igor Stravinskij
Tato myšlenka zazněla v rozhovoru s Alešem Březinou, ředitelem Institutu Bohuslava Martinů a hostem Akademie.
-
Nejposlouchanější hry a četby na Vltavě
Nenechte si ujít exkluzivní hry a četby s prodlouženou dobou poslechu.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
