Christian McBride skládá bigbandovou poctu géniům

Agilní basista, ač sám originální skladatel, se rozhodl smeknout klobouk před třemi ze svých dětských hrdinů. Jimmym Smithem, Wesem Montgomerym a Oliverem Nelsonem. Pro album For Jimmy, Wes And Oliver nastudoval jejich slavná sessions z roku 1966.

Christian McBride je letos mimořádně vydavatelsky aktivní. Na počátku roku se konečně dočkala publikování nahrávka The Movement Revisited: A Musical Portrait Of Four Icons, pořízená už v roce 2013, obsahující autorské skladby věnované bojovníkům za občanská práva a sebeuvědomění Afroameričanů.

Na světě už je také RoundAgain, titul „rovnoprávného“ kvarteta s Joshuou Redmanem, Bradem Mehldauem a Brianem Bladem. A nyní se připomíná coby leader big bandu.

Předlohou k nahrávce se stala především legendární sessions ve studiu Rudyho Van Geldera ze září roku 1966. Varhaník Jimmy Smith a kytarista Wes Montgomery na nich tehdy pořídili, v bigbandovém aranžmá skladatele, aranžéra, dirigenta a také saxofonisty Olivera Nelsona, snímky pro dvě památná alba: Jimmy & Wes: The Dynamic Duo (1966) a později vydané Further Adventures Of Jimmy And Wes (1968).

Klíčovým momentem pro vnik nových verzí známých snímků byla pochopitelně volba spoluhráčů. McBride volil dobře. Varhaník Joey DeFrancesco je v repertoáru Jimmyho Smithe jako doma.

„Joey je bezpochyby mým nejstarším muzikantským přítelem. Setkali jsme se už ve škole, hráli jsme spolu v Settlement Music School Jazz Ensemble v Philadelphii. V průběhu let jsme spolu tu a tam něco nahráli, ale nikdy ucelené album. Až nyní. Přišlo mi tudíž logické natočit poctu dvěma deskám, které jsme poslouchali už jako kluci,“ vysvětlil kapelník jak volbu spoluhráče, tak jeden z důvodů pro vznik tributní desky.

Dalším důvodem bylo bezesporu i to, že Jimmyho Smithe znal osobně a zahrál si s ním.

Stejně dobře zvolil kapelník i kytaristu. Mark Whitfield nejen, že autenticky „imituje“ typickou Montgomeryho hru v oktávách (učebnicově třeba v Road Song) i další triky. Vůbec by také nemělo překvapit, že si jeho kytara výtečně rozumí s původně Smithovými varhanními party. Vždyť Withfield se samotným Jimmym Smithem hrával, můžeme ho slyšet na varhaníkově pozdním majstrštyku Damn! (1995) i na následujícím titulu Angel Eyes: Ballads And Slow Jams (1996).

Whitfield je pochopitelně od těch dob také „sehraný“ s McBridem. Vždyť basista natáčel s Jimmym Smithem ve stejné době jako kytarista, podíleli se na stejných dvou deskách legendárního varhaníka. Později si navíc McBride pozval kytaristu i na profilovou desku Fingerpainting (1997).

Originální tribute

Důležitá pro dobrý dojem z tributního alba je i vyváženost bigbandových pasáží a odlehčení v podobě zvuku čirého základního kvarteta, které doplňuje bubeník Quincy Phillis. Vyloženě potěší třeba průzračné aranžmá standardu I Want To Talk About You, což je navíc jedna ze skladeb, kterou na původních společných albech Smithe a Montgomeryho neuslyšíme.

„Zařadili jsme totiž na desku i pár standardů, které sice Jimmy a Wes na daných sessions nenahráli, ale reprezentují stejného temperamentního ducha,“ vysvětlil McBride rozšíření repertoáru své desky oproti předlohám.

Big Band Christiana McBridea

Původní album The Dynamic Duo uváděla úprava tradicionálu Down By The Riverside. Zrovna na její nové verzi vynikne strhující dynamika McBrideova provedení a využití možností současného studia. Prospělo i zkrácení a zhutnění aranžmá z deseti na osm minut. Čímž si netroufám porovnávat klasiku s novým uchopením a novodobou revizi nějak „nadřazovat“, jen kvituji, že McBride a spol. odvedli promyšlenou i srdcařskou práci.

Povedlo se i uchopení notoricky známého kusu Milese Davise Milestones, který i v novém podání logicky podtrhává „otisk“ přepracování pánů Smithe, Montgomeryho a Nelsona.

I přesto však zůstává otázkou, na které by rýpal mohl bazírovat, proč recyklovat na desce jazzovou klasiku, když si každý může poslechnout původní nahrávky. I přesto, že pánové vložili do své interpretace upřímné nadšení, mnoho svého, současný sound a navíc sestavili skladby podle vlastní dramaturgie.

Ale proč by si Christian McBride s přáteli prostě nemohl dopřát libůstku a udělat si radost? Zvláště, když tím potěší i řadu posluchačů, a těm později narozeným možná otevře cestu ke hledání originálů v jazzových dějinách?

Christian McBride Big Band – For Jimmy, Wes And Oliver

Christian McBride – kontrabas

Joey DeFrancesco – varhany

Mark Whitfield – kytara

Quincy Phillips – bicí nástroje

Frank Greene, Freddie Hendrix, Brandon Lee, Nabate Isles, Anthony Hervey – trubky

Michael Dease, Steve Davis, James Burton, Douglas Purviance – trombony

Steve Wilson, Todd Bashore, Ron Blake, Dan Pratt, Carl Maraghi – saxofony, klarinety

Label: Mack Avenue, 2020

www.christianmcbride.com