Dave Holland stále naslouchá volání svobody

Cílem 3CD / 6LP kompletu nebylo zachytit celou šíři basistových spoluprací, kapel a žánrových výletů. Jde tu o ucelený obrázek Hollanda jako skladatele a kapelníka, v repertoáru tří projektů aktivních v prvních dvou dekádách 21. století: Dave Holland Sextet, Dave Holland Quintet a Prism.

Vlastně tak vychází trojice konzistentních živých alb najednou. Což byla možná lepší volba, než roztěkaná „career spanning“ kompilace. I když i takovou by si Holland jistě zasloužil, tedy pokud by byla vůle labelů vlastnících vydavatelská práva.

Aranžmá pro študáky

První živé album obsažené v kompletu, nazvané Sextet - Unity, vzalo počátek jako úkol pro Hollanda v roli pedagoga. „V roce 2004 mě pozvali na New England Conservatory v Bostonu, abych zaranžoval nějaké svoje kompozice pro studentskou kapelu, které jsem dělal kouče,“ vzpomíná Holland.

Dave Holland|foto:Dave Stapleton, Český rozhlas

Později bylo ale skladateli líto nechat nová aranžmá jen tak zapadnout na dno šuplíku. „Přizval jsem trojici z různých projektů, včetně big bandu sehraných dechařů, dále pianistu Mulgrewa Millera, kterého jsem obdivoval, a bubeníka Erica Harlanda, se kterým jsem vždy cítil silné propojení,“ pokračuje Holland ve vzpomínkách, sepsaných pro sleeve-note box-setu.

Sextet poprvé koncertoval v roce 2006 v rámci Hollandovy týdenní rezidence v newyorském klubu Birdland, další vystoupení odehrál v roce 2007: „Když jsme šli tehdy po poslední štaci z pódia, Eric se na mě obrátil a povídá, že bychom tuhle kapelu měli nahrát. Vzniklo album Pass It On. Po vydání desky v roce 2008 jsme odehráli ještě několik koncertů v US a Evropě.“

Právě ze záznamu těchto vystoupení Holland vybral a sestavil album Unity. Věnoval ho památce Mulgrewa Millera, zesnulého v roce 2013.

Synergie kvinteta

Druhý titul Quintet – Synergism, zařazený do kompletu, zachycuje tvorbu Dave Holland Quintet, fungujícího v letech 1997 až 2010. „Všechny muzikanty, ze kterých jsem zformoval kapelu, jsem znal už z předchozích projektů, například trombonista Robin Eubanks byl členem mého kvarteta, založeného v roce 1992,“ vybavuje si Holland.

Sestava se ovšem měnila, důležitý byl rok 1998, kdy vstoupil do projektu saxofonista Chris Potter, a rok 2003, kdy za soupravu bicích nástrojů sedl Nate Smith. Důležitým pojítkem a hráčem, který definoval sound Hollandova kvinteta „bez piana“, se od počátku stal vibrafonista Steve Nelson.

„Měli jsme muzikantsky mnoho společného, ale zároveň mezi námi vládla zdravá odlišnost. Vedla ke konceptu, kdy celek je mnohem více než jen součtem jednotlivých částí. Proto jsem nazval tohle album Synergism,“ vysvětluje autor.

Použité nahrávky pocházejí z turné z roku 2010, kdy se existence kapely uzavřela: „Zachycují kvinteto v plné síle. Cítili jsme se šťastni, tahle sestava pro mě byla jako rodina.“

Třetí úhel pohledu

Poslední část kompletu je věnována kvartetu Prism. „Kytaristu Kevina Eubankse jsem potkal poprvé v létě 1988. Pozval jsem ho tehdy, aby učil na Banff Centre for the Arts v Kanadě, kde jsem vedl jazzovou dílnu. Nikdy dříve jsme spolu nehráli, ale od první zkoušky jsem cítil silné muzikantské napojení,“ noří se Holland opět do vzpomínek.

Následovalo společné hraní v triu, s Ericem Harlandem za bicími nástroji. Kapelu nazvanou Prism ale založil basista s Kevinem Eubanksem, Erikem Harlandem a nově osloveným pianistou Craigem Tabornem až v roce 2012. Do kompletu zařazené snímky pak pocházejí z koncertů roku 2014:

„Tehdejší představení byla jen lehce vystavěna kolem psaných kompozic, což nám dovolovalo velkou svobodu a spontaneitu,“ pochvaluje si Holland a zároveň tím prozrazuje, proč třetí část sady alb pojmenoval Prism – Freedom.

A název celého kompletu Freedom Call? Jazzová svobodomyslnost zůstává Hollandovým darem, i když se vžíval do role pedagoga a občas prý bývá poněkud puntičkářský. Věru pěkný narozeninový dárek. Nejen pro oslavence. Také pro Hollandovy fanoušky všech věkových kategorií.