Do Prahy se vrací Wallace Roney, chráněnec samotného Milese Davise
Hned dva večery Agharta Prague Jazz Festivalu, 5. a 6. března, budou patřit vystoupení Wallace Roney Quintetu. Koncerty jsou o to lákavější, že spolu s prvoligovým trumpetistou přijede i legendární bubeník Lenny White.
S jen trochou nadsázky můžeme Wallace Roneyho (25. března oslaví 56. narozeniny) považovat za jeden ze „spojovacích článků“ mezi největšími jazzovými klasiky minulého tisíciletí a současností. Vždyť jeho učiteli a mentory byli samotní Dizzy Gillespie, Clark Terry a Miles Davis. Ostatně velmi známý je Roneyho citát:
„Vývoj jazzu, to bylo podobné jako vývoj náboženství. Od Mojžíše přes Ježíše a Mohammeda k Bahá’u’lláhovi (zakladatel všechny předchozí věrouky smiřujícího bahaismu, pozn. aut.), podobně jako v jazzu od Louise Armstronga k Royovi Eldridgeovi, Dizzymu a Milesovi.“
Wallace Roney představuje v jazzu obdobné velkolepé a smířlivé „shrnutí“. S Milesem Davisem, u kterého měl to štěstí brát lekce od roku 1985 až do jeho smrti a vystupoval s ním na Montreux Jazz Festivalu 1991, Wallace Roney vždy sdílel chuť experimentovat s novými formami a aktuálním soundem. Vychází např. z hard bopu, ale na jeho nahrávkách můžeme slyšet i DJ’s za gramofony (na albu prostě nazvaném Jazz z roku 2007 se vystřídali hned dva), samply i elektroniku.
Zatímco na albu If Only For One Night (2009) jsme ještě mohli slyšet i elektro-funk a sound využívající syntezátory, na zatím posledních titulech Home (2012) a Understanding (2013) se Wallace Roney vrací převážně ke tradičnímu akustickému kvintetu (byť na Home zaznamenáme v jedné skladbě i elektrické piano George Burtona a v další varhany Douga Carna), ke straight-ahead jazzu a post bopu. Ke stejným zdrojům budou zřejmě směřovat i pražské koncerty s akustickou sestavou.
I když, kdo ví. Zvláště vzhledem k faktu, že jedním ze členů současné inkarnace Wallace Roney Quintetu je legendární bubeník Lenny White, spojovaný především s fúzí: někdejší člen kapely Return To Forever i dalších „elektrických“ sestav s Chickem Coreou či Alem di Meolou. Roney a White už se v minulosti potkali třeba na Roneyho albu Village (1997) nebo jako sidemeni zpěvačky Tricie Tahara na desce Secrets (1998)
Ačkoliv mladší Roneyho spoluhráči (zatím) nejsou takovými hvězdami, rozhodně nejde o začátečníky, ale velmi svěží i reprezentativní kolegy. A všichni už v minulosti s trumpetistou také nějakým způsobem spolupracovali.
Kontrabasista Rashaan Carter má za sebou práci například se slavným trombonistou Curtisem Fullerem či bubenicí Cindy Blackman. S Roneyem hrál už na zmíněném albu If Only For One Night. Studoval mimo jiné u Rona Cartera. Ale ne, Rashaan nepatří k jeho potomkům, jde pouze o shodu jmen. Saxofonista Ben Solomon účinkoval na Roneyho posledním titulu Understanding, vede i vlastní kvartet. A pianista Anthony Wonsey už má velmi dlouhý seznam kreditů. Jako sideman natáčí od začátku 90. let, na desky si ho zvali třeba trumpetista Eddie Allen či bubeník Adonis Rose (známý od Dee Dee Bridgewater). S Roneym sice zatím nenatáčel (tedy alespoň pokud je pisateli známo), ovšem už na desce The Wallace Roney Quintet (1995) najdeme jeho kompozici Clowns. Coby leader nebo co-leader nahrál pětici alb.
Wallace Roney se do Prahy vrací po dlouhých dvanácti letech. Dvě koncertní zastávky tak určitě nalákají nejen jeho dlouholeté ctitele, ale i nové publikum, které tehdy třeba ještě nemělo od rodičů povoleno vyrážet v noci do města.
Wallace Roney Quintet
5. 3. a 6. 3., AghaRTA Jazz Centrum, Praha 1, začátky koncertů od 21:00
Wallace Roney Quintet vystoupí v sestavě: Wallace Roney – trubkaLenny White – bicí nástrojeBen Solomon – saxofonAnthony Wonsey – pianoRashaan Carter – kontrabas