Euro Jazz potěší náročné jazzové posluchače

17. leden 2011
Petr Vidomus.JPG

Český rozhlas spustil nový tematický web, věnovaný výhradně jazzu. Součástí stránky je rovněž webové rádio s názvem Euro Jazz, které potěší zejména náročné jazzové posluchače (více na jazz.rozhlas.cz). Hlavním iniciátorem projektu je ČRo 3 a ačkoli se nejedná o novou stanici, přehrávač s názvem „Euro Jazz“ umožňuje kvalitní internetový poslech, především současného evropského jazzu. Proč zrovna evropského vysvětluje dramaturg a redaktor Petr Vidomus, kterého můžete znát rovněž jako editora jazzové rubriky měsíčníku Harmonie.

Jak jste se k projektu Euro Jazzu vlastně dostal? Od roku 2009 jsem pro Vltavu připravoval některé jazzové pořady, a také aktualizoval webové stránky této stanice. Stránka ČRo Jazz s přehrávačem „Euro Jazz“ je vyústěním našich snah integrovat veškerý jazzový obsah na jedno místo a nabídnout jazzovým fanouškům i něco navíc. K jazzu i novým technologiím jsem měl vždy blízko, takže Euro Jazz od počátku zaštiťuji: ať už jako dramaturg, redaktor či koordinátor. Můžete stručně popsat, jak celorozhlasová stránka o jazzu vypadá a jaká je v ní role přehrávače s názvem Euro Jazz? Webová stránka ČRo Jazz má poskytovat především plnohodnotné jazzové zpravodajství v různých podobách: textové, zvukové či ve formě videí. Nechceme vytvářet názorový blog nebo prezentovat skrytou reklamu, což jsou úskalí českých jazzových webů, ale ctít určité zásady veřejnoprávního média. V tom všem chceme využít relevantního jazzového obsahu nejen z Vltavy, ale i jiných stanic Českého rozhlasu. Významnou součástí této webové stránky je pak Euro Jazz: internetový přehrávač (stream) především evropské jazzové hudby. To je ona přidaná hodnota pro jazzové příznivce, kterým jazzové pořady na našich stávajících stanicích nepostačují.

Jedná se tedy o novou stanici? Ne, nejedná se o stanici, ačkoli to tak v některých médiích mylně zaznělo. Jedná se o webovou stránku, kde náročný posluchač najde vše potřebné, a navíc si poslechne hudbu, kterou na Vltavě ani na jiných českých rádiích prakticky neuslyší. Euro Jazz se liší od našich stanic tím, že nebude vysílat v analogových FM sítích, ani v DVB-T, ale pouze na internetu. Nicméně pokud si nás posluchači oblíbí, nevylučujeme pozdější spuštění v digitálních sítích nové generace (DAB), jež jsou pro menšinové žánry velkou příležitostí.

02208131.jpeg

Žijeme v době škrtů. Představuje Euro Jazz pro Český rozhlas náklady srovnatelné s rozpočty stanic? Tak to v žádném případě. Právě proto, že nejde o stanici, nýbrž pouze o jeden z webových projektů Vltavy, nemáme samostatný rozpočet. ČRo Jazz vznikl v mantinelech zadání vedení rozhlasu „vytvořit nízkonákladový web a soustředit se na využití vnitřních rezerv“. Ačkoli to může znít trochu šroubovaně, je to vlastně jednoduché: chceme využít obrovského zázemí, které instituce, jakou je Český rozhlas, má. Máme přece neskutečné množství archivních jazzových nahrávek, kvalitní redaktory, a také kontakty. Projekt také nevyžaduje výplatu honorářů externistům. Výdaje jsou tak spojené hlavně s licencemi na vysílací software.

Jaký je váš dramaturgický záměr takového internetového "vysílání"? Našeho posluchače si představujeme jako člověka zhruba mezi 25 a 60 lety, fanouška s vyhraněným jazzovým vkusem, kterému nedostačuje nabídka jazzových pořadů Vltavy, nebo naopak poslouchá pouze její jazzové pořady. Rád si poslechne i starší muziku, ale zároveň je náročný, hledá nové impulsy. Na základě mé zkušenosti hudebního publicisty se domnívám, že Evropa takové nové impulsy dnes do jazzu přináší. Jako dramaturg jsem se tedy rozhodl pro většinově evropské zaměření internetového vysílání. Možná si to málo uvědomujeme, ale Evropa je oproti Americe kulturně mnohem rozmanitější: prakticky každá země do jazzu vnáší něco ze svých kulturních tradic či z vážné hudby. I američtí jazzmani často říkají, že v Evropě má jazz stále statut umění, na rozdíl od USA, kde jde o „entertainment“. Vysílat budeme 24 hodin denně a prostor zde dostane jazz ze všech evropských zemí, s důrazem na současnou tvorbu. Sám vím, že co jazzový posluchač, to trochu jiný vkus. Proto nebudou chybět ani speciální žánrové bloky: jako be-bop, free-jazz, nu-jazz, swing atd.

Proč zrovna evropský jazz? Znamená to, že zde neuslyšíme Armstronga, Ellu Fitzgerald, Ellingtona, či Gerschwina? Především proto, že se chceme odlišit. Americký be-bop a swing vysílají na internetu tisíce rádií z celého světa, a navíc je hrajeme i na Vltavě. V Česku vyrůstá nová generace jazzových hudebníků, která má respekt k tradici, ale zároveň pokukuje po tom, co se děje v Polsku, Francii, či Norsku, což jsou dnes jazzové velmoci. Hodně jsem se v tom inspiroval u britského publicisty Stuarta Nicholsona, který říká, že jazz sice není mrtvý, ale odstěhoval se na jinou adresu – do Evropy. Evropský jazz představuje fenomén, který není možné opomíjet, a právě veřejnoprávní rozhlas by mu měl dát prostor. Vemte si jenom produkci mnichovského labelu ECM, to je takřka nová jazzová „škola“! Ale ECM je jen špička ledovce, je tu spousta malých vydavatelství, která jsou velmi inspirativní. Evropský jazz bude mít ve vysílání Euro Jazzu zastoupení kolem 60 %. To znamená, že jej postavíme takřka na roveň jazzu americkému. O Ellingtona či Gerschwina ale nepřijdete, zbytek bude totiž tvořit jazz mimoevropských zemí, chystáme pravidelné bloky swingu. Nemůžeme opominout ani současnou americkou špičku, typu Mehldaua, Rosenwinkela, Marie Schneider…

02208137.jpeg

A co český jazz? Nechtěli jsme vytvářet „české jazzové rádio“, ale ukázat český jazz v evropském světle, umožnit srovnání. Český jazz má tak v dramaturgii významné místo (kolem 20 % vysílacího času), což jej mimochodem prostřednictvím internetu umožní dobře prezentovat i do zahraničí. Chceme dát prostor nové generaci českých jazzmanů, jsou připraveny i pravidelné bloky českého jazzu.

Čím se kromě evropské dramaturgie Euro Jazz odliší od mnoha jazzových rádií na internetu? Na rozdíl od nich máme konkurenční výhodu, kterou je hlavně archiv a dobré zázemí. Český rozhlas nahrává spoustu jazzových koncertů, které po odvysílání na Vltavě dosud prakticky neměly dalšího využití. Na Euro jazzu bychom je postupně chtěli využívat. Mimo to jsme napojeni na síť European Broadcasting Union (EBU), odkud můžeme čerpat množství skvělých koncertních záznamů. Tohle vám klasické internetové rádio nemůže nabídnout.

02208115.jpeg

V prvních internetových ohlasech na zprávu o startu nového jazzového projektu zazněly obavy, jestli to zároveň nebude znamenat omezování jazzových pořadů na regulérních stanicích, tedy např. na Vltavě či Leonardu. Hrozí něco takového? Nehrozí. Na všech těchto stanicích má jazz své místo a každá se obrací na trochu jiného posluchače. Nicméně nemohu vyloučit, že třeba na Vltavě nebudeme časem přebírat obsah vysílání internetového Euro Jazzu. Stejným způsobem ostatně Vltava přebírá signál z D-Duru.

A jaký je váš osobní vkus coby jazzového posluchače? Vyrostl jsem na rodinné sbírce jazzových vinylů: Davis, Coltrane, Hancock. Nicméně jsem si prošel určitým vývojem a dnes poslouchám prakticky všechno. Ale mám slabost pro Milese Davise 70. let a současnou evropskou tvorbu. Pořád si poslechnu i swing, ale mnohem víc už mě fascinuje hledání a objevování. Nejen v onom populárním Norsku či Polsku, vzrušující jazzovou scénu má i Belgie či Portugalsko!