Farní školy v barokních Čechách. K čemu potřeboval prostý poddaný umět číst a psát?

6. květen 2023

A jak se lišila výuka na vsi a ve městě? Nejen o těchto otázkách hovořil Petr Šmíd s literárním historikem Milošem Sládkem.

I sedlák v barokních Čechách musel občas písemně komunikovat s vrchností a úřady. Četba bible navíc napomáhala k lepšímu pochopení Písma a zajištění spásy. Písemný projev se ovšem mohl omezit jen na znalost vlastního podpisu. Za ženy navíc písemnosti mnohdy vyřizoval otec a později manžel. Historickým pramenem, z kterého čerpáme naše poznatky o farních školách, jsou především tzv. duchovní tabely uložené v Archivu pražského arcibiskupství. Pocházejí z let 1713–1715.

Provoz městských a vesnických farních škol se navíc výrazně lišil. Co do obsahu výuky i délky školního roku. Zejména vesnické farní školy byly jen minimálně materiálně zabezpečeny. Ani život samotného učitele nebyl rozhodně snadný a k učitelskému platu si kantor potřeboval zajistit i řadu dalších přivýdělků.

autor: Petr Šmíd
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.