Funk z drogového podsvětí i soulový Drákula: Béčkové filmy jako hudební inspirace

Uskupení, jehož vůdčí tváří je skladatel a dirigent Fred Pallem, si od dob svého vzniku v roce 1998 klade za cíl propojovat a přirozeně mísit popové vlivy s jazzem, funkem a soulem.

Důležitou součást Pallemovy tvorby tvoří vizuální podněty: základem pro jeho aktuální album se staly filmy řazené ke stylu „blacksploitation“. Tento bizarní a Quentinem Tarantinem často citovaný a parodovaný filmový směr sedmdesátých let, jehož název je složeninou slov black – černý a exploitation – vykořisťování, vzbuzoval vždy řadu kontroverzí, zejména kvůli šablonovitým zápletkám utvrzujícím stereotypy o Afroameričanech.

Filmy nicméně vynikaly kvalitními soundtracky, které na rozdíl od uhlazeného rádiového soulu přinášely hutné funky groovy s kytarovými efekty a dodnes inspirují řadu muzikantů, včetně Freda Pallema.

„Hudba k těmto filmům často vůbec nekoresponduje s obrazem – je legrační ve chvíli, kdy by měla být děsivá. Ve scénách, kdy byste se měli bát, znějí funky rytmy a to je přesně to, co na ní mám rád,“ říká Pallem.

K hudbě se Pallem dostával především poslechem nahrávek Pink Floyd a Beatles, ale postupně se přeorientoval na jazz a tvorbu Charlese Minguse nebo Herbieho Hancocka. V devadesátých letech vystudoval kompozici na jazzovém oddělení pařížské konzervatoře a začal skládat pro rozmanitá obsazení: symfonické orchestry, saxofonová kvinteta či big bandy a stal se také tvůrcem scénické hudby pro divadelní společnost Troupe du Phénix.

Podívejte se na video z natáčení alba Soul Cinema:

Orchestr Le Sacre du Tympan sestavil v roce 1998 ze studentů konzervatoře. Mezi hráči byli dnes již uznávaní sólisté, jako třeba kornetista Mederic Collignon nebo trombonista Daniel Zimmermann.

Název uskupení Le Sacre du Tympan by se dal přeložit jako svěcení bubnů a Pallem jím odkazuje ke Stravinského baletu Svěcení jara. V roce 2000 získal ansámbl první cenu v kategorii Nejlepší orchestr i Nejlepší skladba v rámci festivalu Jazz La Defense.

Za dobu své existence vytvořil ansámbl řadu tematických programů věnovaných francouzskému cirkusu, filmové hudbě 70. let nebo kytaristovi Neilu Youngovi. Všechny tyto projekty spojuje zájem o filmovou a scénickou hudbu.

V pořadu zazní skladby ze snímků Blacula, Říkejte mi pane Tibbsi, Beyond the Valley of the Dolls, Ztracený muž a Coffy.