Gretchen Parlato zve na výlet do Brazílie i do dětství

13. březen 2021

Album Flor představuje vydařený návrat fenomenální zpěvačky po šesti letech umělecké odmlky. Gretchen tu představuje netradičně obsazené kvarteto a také relativně nové hudební zaměření.

Losangeleská zpěvačka Gretchen Parlato, známá třeba díky na Grammy nominovanému albu Live In NYC (2015) a spoluprací s hvězdami jako Wayne Shorter, Herbie Hancock, Esperanza Spalding či Marcus Miller, na sebe nechala s novým profilovým albem čekat. Ovšem z nejlepších důvodů. A rozhodně stálo za to mít trpělivost.

„Tento projekt odráží čas, kdy jsem odešla do ústraní a zcela se věnovala mateřským povinnostem. Což je natolik nezištná a ‚sebe rozdávající‘ role, že úplně otočí vaše zaměření. Konečně jsem schopna najít rovnováhu mezi uměleckou kreativitou a pečujícím mateřstvím, vše dostalo vyšší i hlubší význam. Mám teď příběh, který mohu vyprávět… O tom, kým vlastně jsem, a jak se to odráží v hudbě,“ svěřila se Gretchen.

Vysvětluje také, že mateřství jí pomohlo otevřít „cestu k vlastnímu vnitřnímu dítěti“. Připomnělo zpěvačce muziku, do které se zamilovala jako malá, což byly různé brazilské žánry, spolu s velkými melodiemi klasiky: „Téhle hudbě jsem již dlouho chtěla složit poklonu.“

Ne, že by se Gretchen Parlato nikdy dříve nevěnovala brazilskému repertoáru. Než odešla na mateřskou, natočila v rámci pěveckého tria Tillery (spolu s Beccou Stevens a Rebeccou Martin) i jednu z nejslavnějších Jobimových písní Corcovado (Quiet Nights Of Quiet Stars).

Gretchen Parlato

A zdaleka ne, že by Flor obsahovalo jen brazilský materiál. Na desce najdeme skladby původní, skladby odkazující ke kořenům amerického tradičního popu, k jazzu, soulu i k evropské vážné hudbě. Gretchen si tu například „po McFerrinovsku“ upravila část (konkrétně Menuety) Suity č. 1 pro sólové violoncello (BWV 1007) od Johanna Sebastiana Bacha. Ovšem brazilský živel působí na albu jako pojítko, a nejen díky portugalskému názvu Flor.

„Ve třinácti letech jsem objevila João Gilberta, což pro mě bylo kolosální! Poslech Gilberta mě utvrdil v intimnějším, minimalistickém přístupu ke zpěvu. Zpíval zdánlivě prostě a hmatatelně, ale dokázal vyjádřit ohromnou spoustu detailů. Měl naprosto přesné a účelné frázování jak v pěveckém přednesu, tak při hře na kytaru. Byl to král!“ rozplývá se Parlato nad jedním z dávných vzorů. Není divu, že album zahajuje píseň É Preciso Perdoar, kterou proslavil právě Gilberto.

Druhou „čistě“ brazilskou skladbou je Rosa, kterou zkomponoval Alfredo da Rocha Viana Filho, legenda žánru choro, známější pod uměleckým jménem Pixinguinha.

Cello místo kontrabasu

Do nového kvarteta přizvala zpěvačka „programově“ dva rodilé Brazilce. Na kytaru s ní hraje Marcel Camargo (též Michael Bublé, Herb Alpert) a na hybrid mezi typickou bicí soupravou a sadou latinských perkusí Léo Costa (Bébel Gilberto, Sergio Mendes).

Na celkový zvuk má ovšem ohromný vliv i třetí instrumentalista. Původem arménský, klasicky vzdělaný cellista Aryom Manukyan, který se po přesídlení do USA prosadil jako sideman Melody Gardot či Kamasiho Washingtona a jehož služeb využil i Flying Lotus. Originálně střídá postupy „vážné“ i latin jazzové. Supluje basovou linku, nebo plynule přechází k melodické hře smyčcem.

Originální kvarteto by bez problému a s dostatečnou pestrostí utáhlo repertoár celého alba. Gretchen ovšem jako třešničky na dort sází do písní i věhlasné hosty, vesměs svoje staré známé.

Gretchen Parlato

Jednu z cest mimo Brazílii, i když s přidanou hodnotou rytmické latinskoamerické lehkosti, někdejší R&B/soulový hit Sweet Love od Anity Baker, například doprovází elektrickým pianem Gerald Clayton. Ten se objeví i za klavírem v rozverné Gretchenině autorské písni Wonderful, kde navíc zasedl za bicí Mark Guiliana. Jak zpěvačka, tak bubeník věnovali nahrávku svým dětem.

Inspirace těmi nejmenšími se propsala také do písně Magnus, která - ovšem ve zcela odlišné verzi v trojhlase nad akustickou kytarou - zazněla už v repertoáru Tillery. Vznikla na motivy popěvku, vymyšleného tehdy čtyřletým Magnusem Thompsonem, synem Gretchenina přítele. Díky předchozí spolupráci Gretchen s Lionelem Louekem se navíc dostaly do písně postupy západoafrické hudby.

Samostatnou kapitolu představuje skladba Roy Allan, kterou původně napsal Roy Hargrove jako poctu svému otci. V nostalgické sambě totiž hostuje legendární brazilský perkusista i vokalista Airto Moreira. Jeho účast je nepřeslechnutelná.

Pro finále si Gretchen vybrala píseň vhledem ke koncepci alba možná nečekanou. No Plan, posmrtně vydanou perličku Davida Bowieho. I tady účinkuje Guiliana, ostatně hrál i v Bowieho originální verzi. Ovšem stejně jako skladby předchozí, i No Plan díky aranžmá bez problému zapadne do příjemně „latinizovaného“ celku. Gretchen Parlato musí být skvělá máma, když jí nová životní role dovedla k takhle povedené a procítěné muzice.

Gretchen Parlato - Flor

Gretchen Parlato – zpěv

Marcel Camargo - kytara

Artyom Manukyan – violoncello

Léo Costa – bicí nástroje

Mark Guiliana, j.h. – bicí nástroje

Gerald Clayton j. h. – elekrické piano, klavír

Airto Moreira j. h. – zpěv a perkuse

Label: Edition Records, 2021

www.gretchenparlato.com

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.

Iva Jonášová, šéfredaktorka Radia Wave

citlivy_clovek.jpg

Citlivý člověk

Koupit

Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.