Historické okénko: Klávesová konkláva (1978)
V prosinci 1976 byl v Obvodním kulturním domě v Praze 4 nahrán speciální koncert, na kterém spojili síly pianisté Emil Viklický, Karel Růžička, Gabriel Jonáš s jazz-rockovou rytmikou. O dva roky později vyšel záznam na oceňovaném LP Klávesová konkláva.
V dalším díle nově spuštěné rubriky Historické okénko se na album Klávesová konkláva podíváme podrobněji – prostřednictvím recenze, kterou napsal publicista Miroslav Heřmanský v roce 1978 pro časopis Melodie:
„Toto album je vydařené už tím, že se zde přímo ideálně využilo možností stereofonní desky. Oba elektrické klavíry zaznívají každý z jiného kanálu, Viklického zleva, Růžičkův zprava, a zprostředka slyšíte akustický nástroj Gabriela Jonáše. Jakoby mezi póly jiskřiště můžete cítit přeskakující napětí nápadů, jimiž se jednotliví klavíristé navzájem inspirují a doplňují.
Nesnaží se jeden druhého předstihovat a střídavě se ujímají vedoucí úlohy; druzí se na svých nástrojích vždy snaží sólistu doplňovat a „komentovat“, přičemž občas zasáhne i Kořínkova basová kytara, překračujíc svou funkci ve „spodní etáži“ perfektní rytmické skupiny.
Neslyšel jsem bohužel skupinu živě a v televizním vystoupení na mne kupodivu neudělala zdaleka takový dojem jako na desce, jejíž zvukové spektrum je velmi bohaté (vzdor tomu, že jde o živou nahrávku – „sólisté“ nejsou nikde utopeni, všechna čest nahrávacím technikům!) a opravdu lze asi „konklávu“ nejlépe vychutnat při soustředěném poslechu u stereofonního gramofonu.
Poslechněte si skladbu Růže ze Střelnice:Stylově nacházejí všichni tři klavíristé společný jazyk – mají dobře prostudovaného Herbieho Hancocka, Lese McCanna, Herbieho Hancocka a Joe Zawinula. Jejich původní skladby, jež tvoří hlavní náplň desky, se přizpůsobují většinou současnému trendu, kdy hlavní improvizační plochy ustrnou buď v jednom modu, nebo střídají téměř celou dobu dvě základní harmonie (resp. mody).
Výraznější melodický nápad přináší pouze Růžičkova soulově pojmutá skladba (Medové koláčky); naopak např. Viklického Bubliny jsou spíše zasněným preludováním nad zajímavým harmonickým sledem, aniž by však z perlících se pasáží posluchači utkvěl určitý motiv. Nakonec se však všichni tři klavíristé blýsknou „po staru“ nápaditými bopovými frázemi na harmonickém schématu parkerovské dvanáctky.
Atraktivně vymyšlený název „klávesové konklávy“ plní dnes už i důležitou identifikační funkci – aby totiž pamětníci prvního vystoupení tohoto seskupení hudebníků na Pražských jazzových dnech v roce 1976 poznali o koho jde i po dvou letech, kdy deska přichází na trh. Ovšem hlubší symboliku použití tohoto názvu mi trochu uniká – „konkláva“ znamená jistou formu domácího vězení, v níž byl držen sbor kardinálů po dobu, kdy ze svého středu volil nového papeže.
Tři mladí kardinálové našeho jazzového klavíru však patrně svou úlohu takto nepojímají. Prostě se jim společně výborně hrálo. Přesto jaksi nepředpokládám, že by tenhle nápad vystačil i na další alba, a o to unikátnější Klávesová konkláva, která zachycuje skupinu ve výborné formě a na zdařilé nahrávce, zůstane.“
Zdroj textu: Miroslav Heřmanský, Časopis Melodie 5/1978
Jonáš, Růžička, Viklický - Klávesová konkláva (Supraphon, 1978)
Emil Viklický – piano, el. piano Karel Růžička – el. piano Gabriel Jonáš – piano, el. piano Petr Kořínek – baskytara Josef Vejvoda – bicí Jiří Tomek – conga
Playlist: 1. Třetí Oko (Gabriel Jonáš) 2. Růže ze Střelnice (Petr Kořínek) 3. Medové Koláčky (Karel Růžička) 4. Bubliny (Emil Viklický) 5. Au Private (Charlie Parker)
Historické okénko je pravidelná rubrika jazzového webu Českého rohlasu (ČRo Jazz). Prostřednictvím původních historických recenzí (např. z časopisu Melodie apod.) v ní představujeme stěžejní alba jazzové historie z bývalého Československa i zahraničí. Recenze jsou převzaty z původních zdrojů bez úprav, pokud není uvedeno jinak.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
