Hornscape zkoumají krajinu tajemných zvuků

25. duben 2020

Vzájemně inspirativní spolupráce Michala Rataje s Lubošem Soukupem a Oskarem Törökem (mj. členy Points) má pokračování. Projekt Hornscape zkoumá krajinu mezi evropským jazzem, ambientem a musique concrete.

Ta hudba působí jako putování zdánlivě ztichlou, zasněženou krajinou, jakou zobrazuje snímek použitý pro vizuál digitálního alba. Chvílemi zavládne tak velebné ticho, že snad zaslechnete hudbu sfér, tep Země ‒ nebo dopady vloček, pokud nevěříte na zvukový mysticismus. Pak cinkne lámající se rampouch, zazpívá vítr ve větvích, snad se i nesměle ozve pták čekající na jaro nebo vydechne stvoření skryté kdesi za závějí.

Vyjádřeno bez pokusu zachytit poetické vyznění nahrávky, skladatel, pedagog a expert na elektronické hudební výboje Michal Rataj vytváří prostřednictvím elektroniky ovládané v reálném čase (live electronics) nápadité hudební plochy i ševelivé, jemné rytmické smyčky. Nad nimi pak svrchovaní virtuózové a nápadití improvizátoři Oskar Török a Luboš Soukup předvádějí dokonalou ukázku muzikantské empatie.

Album Hornscape

Slovo plochy přitom vlastně není přesné. Mnohdy jde o bohatě zvlněné hladiny či malebně kopcovité kraje. Syntezátorové podklady často tvoří polyfonní struktury, nejde pouze o prvoplánové dróny. To samé platí pro rozvolněné patterny perkusí či nasamplované konkrétní zvuky. Na nahrávku skutečně sedí pojem „elektronická orchestrace“. Nic nevyznívá prvoplánově, což není v rozporu s kompozicí v reálném čase, která musí vyjít na první dobrou. Záleží přece na tom, kdo a jak komponuje.

Nad inspirativními elektronickými konturami se Luboši Soukupovi a Oskaru Törökovi muselo hrát doslova samo. Oba jsou mistry poklidných atmosfér, vyprávění bez zvyšování hlasu, a přitom obsažného i poutavého. S lehkostí sypu z rukávu nosné motivy. Jako v úvodní Mer Noire, kdy napřed nanesou meditativní orientální nápěv, aby se pak Černé moře dále od maloasijského pobřeží lehce rozbouřilo. Obecně nejde o „free“ sólování. Spíše se oba dechové nástroje proplétají v paralelních melodických linkách či lahodících dvojhlasech, působících dojmem promyšlené stavby.

Kapela Hornscape

Na albu přitom zdaleka nejde pouze o snivé, mlžně ambientní kusy. Nechybí ani pasáže dravé a svým způsobem humorné. Jako je zjevná pocta divočejšímu fusion období Milese Davise v kusu One For Miles. Předloha je myslím zcela jasná i navzdory úplně jiným prostředkům dosažení funkového tepu a ambientní „vsuvce“. Expresivní momenty přitom neničí „hledačsky uklidňující“ náladu celku, ono bloudění neznámou krajinou ve stavu okouzleného vnímání či meditace.

Hornscape nejsou Points bez rytmiky

Projekt Hornscape přirozeně navazuje na přínosnou spolupráci Points–Rataj Quintet, čímž by vybízel ke srovnávání s eponymním albem kvinteta z roku 2016. Jistě, všechny tři osobnosti tria Hornscape si zachovávají osobitost a čitelný „zvukopis“. Ovšem přístup k muzice mají díky absenci rytmiky jiný. Jiný mimo kategorie „horší či lepší“.

Tím, že chybí přínos Tomášů Lišky a Hobzeka, pochopitelně vzniká v hudbě prostor, ve kterém se hráči pohybují s odlišnými stupni volnosti. V rytmickém, melodickém i harmonickém rozměru. Rozhodnutí točit bez kontrabasu a bicích inspiruje k vyplňování zvukového spektra jinými prostředky, svádí k trochu jinému frázování a akcentování.

Především Michal Rataj dostává v Hornscape rozšířenou roli. Naštěstí se nesnaží pouze zaplňovat „spodek“, plnit funkci „pojítka“ či půdorysu nahrávek. Čirá, nezahuštěná sonická krajina mu umožňuje nechat daleko více vyznít zmíněné hrátky s polyfonií. Přínos Lišky a Hobzeka z alba Point-Rataj Quintet tentokrát vyvážil zásadnější podíl elektroniky.

Poslechněte si celé album: 

S elektronickým rozšířením svého nástroje si výtečně pohrál také Oskar Török, který má s podobným přístupem zkušenost nejen díky hraní v Sato-San To a Vertigu. Jeho schopnost hrát na trubku až flétnově jemně či naopak dolovat z nástroje „nepravděpodobné“ ruchy umocňuje práce s ozvěnami, dozvuky. Další rozměr pro intimní hru samozřejmě získal i Luboš Soukup, se vším svým vžitým a mnohokrát chváleným smyslem pro „skandinávskou“ šerosvitnost.

Nějaké negativum? Jen formální a pro staromilce. Album vychází (zatím?) pouze digitálně, vydavatel pochopitelně musí přemýšlet ekonomicky. Zvláště v době koronavirového kolapsu kultury, kdy zájem o nahrávku těžko podpoří koncerty. Nic proti. Ale můžeme alespoň popřát, ať v nějakém experimentům příznivějším vesmíru zazní jemná práce s dynamikou, typicky sytý, vřelý tón obou dechařů spolu s polidštěnou elektronikou z vinylu.

Hornscape

Michal Rataj – elektronika, syntezátory

Luboš Soukup – saxofony, klarinet

Oskar Török – trubka, zvukové efekty

Label: 100PROmotion, 2020

www.michalrataj.com

Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.

Jan Pokorný, ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu a moderátor

tata.jpg

Tata a jeho syn

Koupit

Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.