Izrael chce zničit Hamás. Kritici to zpochybňují, Macron dokonce řekl, že by to trvalo deset let

30. prosinec 2023

Izrael se snaží úplně zlikvidovat hnutí Hamás, teroristickou organizaci, která je zodpovědná za brutální útok ze 7. října. Kritici tento cíl stále častěji považují za nereálný nebo dokonce nemožný, píše americký deník New York Times.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu opakovaně zdůrazňuje, že jeho cílem je úplné zničení Hamásu, a to přesto, že čelí rostoucímu mezinárodnímu tlaku, aby vojenskou operaci omezil.

Hamás byl od začátku navržený tak, aby zvládl případné odstranění svého velení.

Například americká administrativa vyslala do Izraele vysoké vyslance, aby prosazovali novou fázi války zaměřenou spíše na cílenější operace než na rozsáhlé ničení.

Izraelská armáda tvrdí, že zabila asi 8 tisíc bojovníků Hamásu z celkových 25 až 40 tisíc.

Kritici v Izraeli i mimo něj zpochybňují, že je reálné zničit tak hluboce zakořeněnou organizaci. Jeden z bývalých izraelských poradců pro národní bezpečnost označil plán za vágní.

Čtěte také

Jeho nejednoznačnost kritizoval kromě jiných i francouzský prezident Emmanuel Macron. Izraelská vláda podle něj bude muset lépe definovat, co je cílem rozsáhlé invaze v Pásmu Gazy.

Macron má také zato, že pokud je vůbec možné Hamás vykořenit, válka s tímto cílem potrvá nejméně 10 let. Od svého vzniku v roce 1987 přežil Hamás opakované pokusy o odstranění svého vedení. Podle politických a vojenských odborníků byla samotná struktura organizace navržena tak, aby podobné případy zvládla.

Hrozí radikalizace dalších Palestinců

Kromě toho hrozí, že ničivá válečná taktika Izraele v Gaze zradikalizuje širší část tamního obyvatelstva a inspiruje nové rekruty, upozorňuje list.

Nejoptimálnější výsledek pro Izrael bude podle analytiků oslabení vojenských schopností Hamásu, aby se zabránilo dalšímu ničivému útoku. Ale i tento omezený cíl představuje dost obtížný úkol.

Čtěte také

Hamás vychází z ideologie, že Izrael okupuje území, které hnutí považuje za palestinské, a je třeba bránit ho silou. Podle expertů hnutí tento princip nikdy neopustí. Izraelská armáda tento týden uvedla, že zabila asi 8 tisíc bojovníků Hamásu z celkových 25 až 40 tisíc. Není ale jasné, jak k tomuto číslu vůbec došla.

Bývalý vysoký důstojník izraelské zpravodajské služby Michael Milshtein kritizoval prohlášení některých izraelských představitelů, podle kterých je Hamás na bodu zlomu. Podle něj to může vyvolat falešná očekávání ohledně délky války.

Izraelská armáda distribuuje v Gaze letáky s nabídkou peněz za informace vedoucí k zatčení čtyř vůdců Hamásu. Armáda slíbila 400 tisíc dolarů za Jahjáa Sinvára, vůdce Hamásu v Gaze, a 100 tisíc dolarů za Muhammada Dífa, šéfa jeho vojenského křídla. Oba jsou považováni za strůjce útoku ze 7. října.

Čtěte také

Díf patří už dlouho k nejhledanějším mužům v Gaze, stále se dopadení vyhýbá. Jediná jeho fotografie dostupná veřejnosti je desítky let stará. Odměny se zdají být dalším důkazem, že je pro Izrael velmi náročné odstranit vedení Hamásu.

Předpokládá se, že nejvyšší vedení skupiny se spolu s většinou bojovníků a zbývajícími rukojmími ukrývá v hlubokých tunelech.

Přestože izraelská armáda uvedla, že zničila nejméně 1,5 tisíc šachet, odborníci se domnívají, že podzemní infrastruktura je z velké části neporušená. Tunely, budované 15 let, jsou podle odhadů tak rozsáhlé, že jim Izraelci říkají metro Gazy.

Čtěte také

Jak zjistily Spojené státy při pokusech o potlačení Al-Káidy nebo Tálibánu, tyto organizace mají tendenci vrátit se, jakmile ozbrojený tlak skončí.

Rozsah izraelské války pravděpodobně zradikalizuje novou generaci. Podle ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem bylo dosud zabito více než 20 tisíc obyvatel Gazy. I kdyby se Izraeli nějak podařilo Hamás v Gaze zlikvidovat, na Západním břehu Jordánu a v zahraničí, například v Libanonu a Turecku, stále existují jeho pobočky, které by ho mohly oživit, uzavírá deník.

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiu. Připravily Magdaléna Fajtová a Tea Veseláková.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.