Jak vzniká Mladí ladí fest: Na škatulky si nehrajeme
Sympatická platforma Mladí ladí jazz hlásí k 15. výročí svého vzniku nový projekt. Festival Mladí ladí fest, který proběhne 28. října na třech scénách v industriálních prostorech pražské Holešovické tržnice a přiveze interprety jako Alfa Mist či MonoNeon. Jak se celá akce rodila, prozradí dramaturg Adam Kaňa.
Mladí ladí jazz má řadu zajímavých aktivit, Jazzfruit, letní open air na pražském Karlově náměstí, koncertní řadu napříč republikou. Co vedlo k rozhodnutí „přidat“ ještě indoor festival?
Hlavní program Mladí ladí jazz původně sestával ze samostatných klubových koncertů, které se každoročně konaly zpravidla v dubnu. Náš letošní indoor festival je kulminací takového našeho snu udělat si jednodenní festival, plný skvělých kapel. Zároveň se jedná o oslavu 15. narozenin festivalu. V neposlední řadě tento koncept skýtá jiné možnosti, než série klubových koncertů - dá se říci, že konsolidujete náklady, které následkem covidu a války na Ukrajině znatelně narostly.
Jak dlouho se festival připravoval? Jaký předstih vyžaduje například pozvání hvězdy jako Alfa Mist?
S řadou interpretů jsme ve spojení dlouhé roky předtím, než k vystoupení dojde. S Alfa Mistem jsme o vystoupení na Mladí ladí festu začali jednat s více než ročním předstihem, což je zhruba i doba přípravy festivalu.
Z dovezení jakého interpreta máte osobně největší radost? A, což nemusí být totéž, z koho by se mohl stát pro zdejší publikum objev díky zdejší premiéře?
Pro mě je odpovědí na obě otázky určitě jeden interpret - MonoNeon. Jednak jsme o něj usilovali roky, přičemž v průběhu jednání minimálně jednou změnil agentku a asi třikrát agenturu, a jednak se jedná o českou premiéru. Neznám mnoho osobitějších muzikantů s tak působivým výčtem spoluprací, mezi nimiž figuruje např. Prince. Velmi doporučuji přečíst si nějaké rozhovory s ním.
Předpokládám, že volba správných interpretů je dána, vedle finanční dostupnosti, do značné míry intuicí dramaturga. Nebo i nějakou osobní anketou mezi okruhem kamarádů a příznivců, koho by rádi slyšeli, poradami...?
Tvorba programu je u našich akcí obecně velmi otevřená týmové diskusi. Ovšem je důležité sledovat trendy, debaty, konference, ptát se hudebních fanoušků. Každoročně se na facebookovém profilu Mladí ladí jazz ptáme fanoušků, jaké kapely by rádi viděli, a nejednou jsme jejich přání splnili.
Jaký poměr interpretů se vybíral například na základě nahrávek, nabídek agentur, sledování scény a „wish listu“, oproti těm nečekaně objeveným na showcasech či koncertech mimo ČR?
Největší podíl kapel vybíráme zřejmě na základě sledování scény, poslechneme si nějaké nahrávky nebo ještě lépe kapelu zhlédneme naživo, posléze se ji snažíme získat, nebo putuje na dlouhodobý wishlist. Na showcasech a zahraničních koncertech ročně objevíme tak jednu až pět kapel, které nás zaujmou natolik, že je na Mladí ladí jazz oslovíme. Z nabídek agentur většinou vzejdou také nižší jednotky kapel.
Mladí ladí fest naplňuje koncepci lákat hlavně mladé publikum. Odtud i orientace na fúze elektronické taneční hudby, R&B, hip hopu a funku s jazzem. Nebo i (kvalitní) interprety, kteří se jazzu ani příliš nedotýkají, třeba Acid Arab. Existuje hranice, jaké interprety ještě pod hlavičku platformy Mladí ladí jazz lze zařadit a jaké ne, nebo je nejlepší se na škatulky vykašlat?
Přesně tak - na škatulky moc nehrajeme. (smích) Většinou je pro nás určující, aby šlo o hudbu mladou duchem, disponující nějakým „drajvem“, a aby měla potenciál oslovit (nejen) mladé publikum, otevřené nové hudbě a žánrům. Účinkující Mladí ladí fest zpravidla „jen“ využívají jazzových nástrojů nebo kombinují jazz s jinými žánry, případně hrají na jazzových festivalech s podobnou koncepcí, jako máme my. Například zmiňovaní Acid Arab.
Měl jste nějaký recept na správný poměr, kolik groovových, tanečních atp. interpretů a kolik více experimentujících posluchačských výzev lze do programu zařadit?
Náš festival byl vždycky tak trochu experiment - snažili jsme se o co nejvyšší podíl českých premiér a představovali novátorské kapely, které v ČR neměly renomé. Ovšem program je koncipovaný tak, aby gradoval a nenudil a to je vlastně jeden z určujících faktorů při výběru kapel.
Jak se hledalo pro festival místo, proč vlastně Holešovická tržnice?
Hledání byl velice dlouhý a vyčerpávající proces, kdy jsme zpracovali rešerši snad celého trhu různých koncertních prostor v Praze. Brali jsme v potaz veškeré faktory jako je lokace, dopravní dostupnost a pohodlí pro návštěvníky, kapacita, technické dispozice a variabilita prostor. Holešovická tržnice nám z toho vyšla jako hlavní vítěz - jedná se o nebývale tvárný prostor, s jeho provozovateli se dobře spolupracuje a máme tam možnost postavit festival podle svých představ.
Má Mladí Ladí Fest představovat výjimečnou akci k oslavě 15. výročí Mladí ladí jazz, nebo začátek podzimní festivalové tradice?
Je to nápad, který jsme v hlavách chystali dlouhé roky a věříme, že budeme fanouškům jazzu a spřízněných žánrů každý podzim vozit to nejlepší, co aktuální hudební scéna nabízí.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.