Jazzotéka jako malovaná s Jiřím Slívou

Tentokrát nebude hostem Jazzotéky muzikant. I když vlastně výtvarník, malíř, ilustrátor, autor kreslených vtipů a také básník Jiří Slíva také muzicíruje. O to zajímavější je poslouchat vyprávění, jak jazzový svět oslovuje umělce patřícího jiné Múze.

Právě muzikantskou stránku talentu Jiřího Slívy představuje úvodní odpíchnuté blues Kup si bicí ze stejnojmenného alba, které zpívající výtvarník a výtvarničící kytarista a písničkář vydal v roce 2014. A kde hrál i pan Karel Růžička.

Ostatně o bicích Jiří Slíva něco ví, v 60. letech bubnoval například v plzeňské beatové kapele The Spiders a později, v letech 1971 až 1972, v triu Petra Skoumala. I když o něco později dal přednost písničkářskému řemeslu a kytaře.

„Začalo to tím, že hodný pan Houdek z vydavatelství Galén chtěl vydat dosud nevydané písničky sdružení Šafrán. A protože jsem se Šafránem také asi rok vystupoval, někdy v roce 1973, napsal mi, jestli bych ty svoje písničky někde našel. Našel jsem je, bylo jich asi pět, a tak mě to chytlo, že po těch strašných letech jsem další písničky připsal a Kup si bicí! je jedna z nich,“ popisuje Jiří Slíva okolnosti vzniku alba.

„Kamarádi jazzmani kývli, že to se mnou natočí, takže nahrávka nakonec není žádný folk,“ pokračuje host ve vyprávění o nečekané desce. A dojde i na starší vzpomínky, jak se Jiří Slíva dostal k bicím a ke Skoumalově kapele. A jak se vlastně prostřednictvím bicích a Petra Skoumala začal profesionálně věnovat výtvarnému umění.

Gigantické Coltraneovy kroky

Poté zazní první nahrávka, vybraná podle gusta hosta. Konkrétně legendární Giant Steps od Johna Coltranea: „Jazz pro mě znamená důležitý životní element, jako je voda nebo slunce. A Coltrane je jeden z nejlepších jazzmanů, co znám. Právě skladba Giant Steps mě inspirovala, abych pod jménem Gigantické kroky vytvořil jednu litografii,“ vyzná se pan Slíva.

Jiří Slíva a Martin Brunner také zavzpomínají na společné hraní v kapele tvořené grafiky Grafičanka. Tam už se Jiří Slíva věnoval kytaře. Ovšem další vybraná nahrávka bude odkazovat k bicím, konkrétně k Artu Blakeymu. I když vlastně nejen k nim. „Já mám Blakeyho rád, ale spíš díky jeho kapele. Tam hrál na tenora Benny Golson a to je můj oblíbený nejen hráč na saxofon, ale hlavně skladatel.“

Jiří Slíva je autorem první české jazzové známky:

Známka Český jazz – bezmála stoletý (Jiří Slíva)

V podání Art Blakey And The Jazz Messengers pak logicky zazní jedna z kompozic Bennyho Golsona. Jiří Slíva zvolil Are You Real z památného alba Moanin‘ (1959).

„Vybral sis do vysílání také zpěvačky,“ navnadí hosta Martin Brunner. „Mám rád hlavně dvě,“ chytne se okamžitě Jiří Slíva. „Dianu Krall a Shirley Horn. Od té druhé jsem vybal písničku I Just Found Out About Love.“

Tok vyprávění dále přirozeně směřuje ke vzpomínkám na přítele Jiřího Slívy, pianistu Karla Růžičku:

„Byl to člověk s velikým srdcem. Nejdříve jsem chodil na jeho koncerty jako řadový posluchač a posléze jsme se skamarádili. A když jsem pak chystal už svoji druhou desku pro Galén, poprosil jsem ho, jestli by mi nemohl na písmena slova café, tedy na noty cé – á – ef – é, napsat nějaké blues, souhlasil. Za čtrnáct dní mi přinesl krásnou skladbu, akorát mi vysvětlil: e to nemůže být na noty c –a – f – e, ale musí končit na es. Tak to budou cafés, víc kaváren. Jako bych něco tušil, napsal jsem tehdy do textu ‚neodcházej‘ a zpíval to dost roztřeseně. Šlo o poslední skladbu, kterou Karel zkomponoval, už byl vážně nemocný.“

Jistě uhádnete, jaká píseň po těchto slovech zazní.

Jako vždy jsme ovšem nastínili pouze část rozhovoru. Poslechněte si celou listopadovou Jazzotéku, ať už v premiéře na ČRo Jazz, nebo kdykoliv později prostřednictvím záznamu.

autoři: Martin Brunner St. , Tomáš S. Polívka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.