Jazzotéka: Za bigbandy s Richardem Šandou

Jak se dostal k muzice ‒ a ke trombonu zvláště ‒ člen Concept Art Orchestra, Rozhlasového big bandu Gustava Broma, Jazz Dock Orchetra, JMI Jazz World Orchestra a dalších jazzových těles? Co Richarda Šandu inspirovalo? Čekáte slavné big bandy? Jistě, ale Martin Brunner st. v lednové Jazzotéce zjistil mnohem víc.

Hosta představí reprezentativní, moderní velkokapelový snímek Correspondance v podání Rozhlasového big bandu Gustava Broma. Richard Šanda je zde sólistou na trombon. Big bandem začíná i Richardův muzikantský životopis.

„Pocházím z východních Čech a v ZUŠce jsem měl štěstí na výborný big band Taneční a dechový orchestr Chrudim, který vychoval spoustu výborných muzikantů jako Luboš Soukup, Honza Andr nebo Martin Novák. Což je generace hráčů, která tam hrála přede mnou. Tím samým jsem prošel i já a dostali jsme tam výbornou školu,“ vzpomíná trombonista. 

Poté Richard Šanda studoval na „Ježkárně“, odkud přešel na JAMU a následuje krátká úsměvná diskuse o tom, jak všichni studují a kdo má na jazz papíry. Rychle ovšem dojde na první skladbu, kterou považuje trombonista za klíčovou pro svůj muzikantský vývoj.

„Big bandy mě pochopitelně velmi zajímají, jelikož 80% koncertů, které odehraji, je s big bandem. Pro big band se snažím také psát a v budoucnu bych se komponování určitě chtěl věnovat víc. A když chceš něco hrát a psát, tak to musíš i poslouchat,“ předesílá host titulní kus alba Such Sweet Thunder (1957) v podání Duke Ellilngton And His Orchestra.

Jde o nahrávku pro Richarda Šandu skutečně zásadní: „Uváděli jsme tuhle skladbu s Jazz Dock Orchestra a já se měl v tu dobu rozhodovat, o čem budu psát bakalářskou práci. Napadlo mě právě tohle album, protože hudba je nádherná a historie desky pestrá.“

Trombonista Richard Šanda

I nadále pokračuje bigbandová krasojízda. „Tahle skladba je pro mě důležitá, protože sólistou je Jimmy Knepper a jestli je nějaká kompozice podstatná pro jazzový trombon, tak tohle je jedna z nich,“ ohlašuje Richard Šanda nadšeně Gil Evans Orchestra a nahrávku Where Flamingos Fly z alba Out Of The Cool (1961).

„Ten má ale nádherný tón,“ rozplývají se host i hostitel nad Knepperovou procítěnou interpretací. Richard Šanda připomene, že onen nádherný tón si trombonista udržel navzdory hendikepu: „Byl poznamenán incidentem s Charlesem Mingusem, se kterým hrál deset let a který mu vykopl nástroj z pusy… Mingus po něm chtěl něco rozepsat, on řekl ne a hned dostal zpětnou vazbu.“

Jak je vidět, jazz může představovat značně rizikové povolání.

Richard Šanda se skupinou Treetop:

Nicméně pořad pokračuje další bigbandovou lahůdkou, tentokrát v režii Joe Hendersona. „Deska se točila v rozmezí několika let a vystřídalo se na ní několik muzikantů, několik pianistů, bubeníků, sólistů a ta aranžmá jsou nádherná. A protože máme tematiku big band a trombon, upozorním, že tu sice hraje Joe Henderson, ale zrovna toto aranžmá psal Slide Hampton.“

Dodejme, že zmiňované Hendersonovo album nese lakonický název Big Band, točilo se v letech 1992 až 1996, vyšlo v roce 1997 a zazní z něj kompozice Inner Urge.

Ale v nejlepším skončíme. Nechejte se nalákat a pusťte si celou Jazzotéku. Premiéra proběhne 17. ledna 2020 od 14:00 hodin, kdykoliv později naleznete pořad v záznamu výše. 

autoři: Martin Brunner St. , Tomáš S. Polívka
Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.