John McLaughlin rekapituluje svoje léta v Montreux

16. únor 2022

Ovšem nikoliv vyčerpávajícím způsobem. Na vlastnoručně sestavené kompilaci koncertních snímků The Montreux Years dává kytarový virtuóz přednost nahrávkám relativně „novějšího“ data vzniku.

Ediční řada titulů The Montreux Years, připomínající vystoupení legend na jenom z nejvýznamnějších jazzových festivalů, se rozrostla o další díl. Tentokrát osobně probral katalog záznamů svých koncertů z Montreux Jazz Festival jeden ze strůjců fusion i world jazzu John McLaughlin. A protože je celá série koncipována také jako pocta zakladateli a dlouhodobému řediteli festivalu Claudu Nobsovi (1936-2013), přidal i stať s osobním vyznáním, publikovanou v bookletu CD.

„Claude mě zval do Montreux, ať už jsem zrovna měl jakoukoliv kapelu. Díky tomu album zrcadlí takovou diverzitu,“ píše McLauglin. A s pochopitelným sentimentem uvádí: „Vždy, když jsem přijížděl do Monterux, měl jsem pocit, jako kdybych se vracel domů. Tak nádherné vzpomínky na festival mám. A mluvím tu o padesáti letech vzpomínek!“

Svoje hudební vzpomínky na disku ovšem zahajuje kytarista až dvěma kompozicemi zachycenými v sále slavného Kasina v Montreux 18. června 1984, i když tato přesná data v bookletu bohužel nenajdete, dokumentace se omezuje jen na roky. McLaughlin tehdy představil zrovna čerstvě obnovenou značku Mahavishnu Orchestra se saxofonistou Billem Evansem (ale už bez Billyho Cobhama, který participoval jen na studiové desce z onoho roku) a užíval si ponoru do zkoumání možností kytarového syntezátoru.

Nejsilnějšími momenty výběru možná představuje jiskření dua s Pacem de Lucíou, i když jde spíše o otázku osobního vkusu posluchače. Kompilát také názorně ukazuje hráčskou všestrannost McLaughlina, ať už si pohrává s kytarou akustickou či elektrickou, ať už nástroj prohání přes zvukové efekty nebo využívá jeho přirozený sound.

V kontrastu se snímky mnohem mladšího McLaughlina je také patrno, jak energicky a výtečně hraje kytarista i v roce 2016, kdy mu bylo 74. Osobní dohled umělce nad obsahem alba pochopitelně zajišťuje, že si pohlídal svoje nejlepší chvilky.

Skladba El Hombre que Sabia v podání The 4th Dimension z roku 2016 je zajímavá také tím, že oficiálně vychází poprvé (byť existují bootlegy s celým tehdejším vystoupením na Montreux Jazz Festivalu). Zatímco zbytek nahrávek z kompilace již v minulosti oficiálně vyšel minimálně v rámci obřího box-setu John McLaughlin Montreux Concerts (2003).

Zajímavý pohled McLaughlina na sebe sama

Pokud nepatříte ke skalním McLaughlinovým fandům a nevlastníte zmíněný box-set 17CD s kompletními vystoupeními kytaristových projektů v Montreux, představuje výběr The Montreux Years celkem užitečný, stručný a přehledný průřez maestrova koncertního vývoje. I když pochopitelně neúplný a kusý.

Ze sestav, které McLaughlin představil jenom v Montreux, v krátkém průřezu citelně chybí ukázka z vystoupení Mahavishnu Orchestra v roce 1974. Zatímco set roku 1984 je zastoupen hned dvěma kusy. Přitom právě druhá inkarnace kapely z roku 1974, s pěti hráči na smyčcové nástroje, zněla velmi netradičně a interesantně. Škoda také, že není zařazen vzorek z repertoáru Shakti ze dvou koncertů z let 1976 a 1977. Nebo alespoň jedno z duet s Chickem Coreou z roku 1981. Atd. atd.

Je ovšem jasné, že všechno se na jedno CD nacpat nedá. McLaughlinova dramaturgie také jistě sleduje soudržnost soundu skladeb různých žánrů, období a obsazení v rámci jednoho celku. Asi i proto se zde objevují pouze snímky až od roku 1984 a mladší (opakuji, píši o CD, na 2LP verzi, kterou nemám k dispozici, bude dle tiskové zprávy navíc figurovat i jeden kus z roku 1978, odehraný s The One Truth Bandem).

Což mimochodem leccos prozrazuje i o kytaristově vnímání sebe sama. Jako kdyby se už nechtěl do svých „legendárních“ 70. let a k rozhádaným hvězdným spolupracím vracet...

Přednost alba rozhodně představuje nové zrestaurování zvuku původních nahrávek. Což můžeme brát jako výzvu ke zpřístupnění celého McLaughlinova katalogu záznamů z Montreux ve stejné kvalitě.

John McLauglin – The Montreux Years

 

John McLaughlin – kytara

plus

The Mahavishnu Orchestra, 1984 (Bill Evans – saxofon, Danny Gottlieb – bicí nástroje, Mitchel Forman – klávesy, Jonas Hellborg – baskytara)

Paco de Lucía – kytara, 1987

The Fee Spirit, 1995 (Dennis Chambers – bicí nástroje, Joey DeFrancesco – varhany, trubka)

The Heart Of Things, 1998 (Otmaro Ruiz – klávesy, Dennis Chambers – bicí nástroje, Victor Williams – perkuse, Gary Thomas – saxofon, flétna, Matthew Garrison – baskytara)

The 4th Dimension, 2016 (Gary Husband – klávesy, Étienne M’Bappé – baskytara, Ranjit Barot – bicí nástroje)

 

Label: BMG, 2022

 

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová