Karel Barták: EU pokračuje ve slibování pomoci Ukrajině, ale nic konkrétního nenabízí
Lídři 27 členských zemí Evropské unie vyzvali „sami sebe“, aby Ukrajině „naléhavě dodali“ prostředky protivzdušné obrany a aby „urychlili a zintenzívnili“ poskytování další vojenské podpory včetně dělostřelecké munice a raket.
Toto x-té usnesení Evropské rady významně kontrastuje s prudce se zhoršující situací v napadené zemi, jejíž armáda trpí nedostatkem protivzdušných zbraní a střeliva, stejně jako dělostřeleckých granátů. Stupňující se ruské útoky hrozí uvrhnout velkou část Ukrajiny do tmy a zimy.
Čtěte také
V této fázi války, kdy Rusko denně bombarduje ukrajinskou energetickou infrastrukturu i civilní objekty, kdy ukrajinská armáda pomalu ustupuje na jižní frontě před narůstající ruskou přesilou, by EU měla oznamovat konkrétní a okamžité dodávky potřebných zbraní.
Její opakované výzvy a rozhodná patetická ujištění začínají vypadat na pozadí reality přinejmenším nevěrohodně.
Předpokládejme optimisticky, že v zákulisí summitu se přece jen něco dělo. Nasvědčují tomu výroky některých státníků. Německý kancléř Olaf Scholz připomněl, že Berlín rozhodl poslat na Ukrajinu třetí protivzdušnou baterii Patriot a vyzval kolegy z ostatních zemí EU, aby udělali totéž. „Nyní je klíčová rychlost,“ řekl zcela správně při příchodu na bruselskou schůzi.
Rozdíl mezi Ukrajinou a Izraelem
Nizozemský premiér Mark Rutte podotkl, že by se členské země NATO mohly s Ukrajinou podělit „o něco víc“ o své arzenály. Dánská premiérka Mette Frederiksenová by tam poslala všechno, co má její země k dispozici, a to okamžitě. „Musíme dodat víc toho, co Ukrajina právě teď potřebuje.“
Čtěte také
Oba mluvili na tiskové konferenci s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Přítomen byl také český premiér Petr Fiala (ODS), který se ke slibování zbraní z českých skladů nepřipojil.
Oznámil ovšem, že díky české iniciativě se podařilo ve světě nakoupit už 200 tisíc kusů dělostřelecké munice a dalších 300 tisíc bylo nalezeno a čeká na kontrakty. Na Ukrajinu zamíří první dodávky v červnu.
Podělil se také o své dojmy ze schůzek ve Washingtonu: A je „poněkud optimistický“, že by dosud republikány blokovaná americká pomoc Ukrajině mohla být přece jen schválena, a to už brzy. Takový obrat by nepochybně podnítil i evropskou rozhodnost.
Čtěte také
V unesení summitu se to nedočteme, ale na řadu lídrů zapůsobily stesky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského po víkendovém zásahu států NATO po boku Izraele proti íránskému raketovému útoku na židovský stát.
Zelenskyj v online poselství nejvyšším politikům zemí EU vyčetl, že dokázali Izrael zcela ochránit před masivním náletem 300 raket a dronů; Ukrajina takové štěstí nemá.
Jaký je rozdíl mezi Ukrajinou a Izraelem, táže se Zelenskyj. Izrael přece také není členem NATO, a přesto se mu dostává „bezpečného nebe“, je-li třeba, zatímco Ukrajina o něco takového marně žádala už před dvěma lety.
Sotva si lze představit, že by se o těchto výtkách na summitu tak či onak nemluvilo. Zajisté, Írán je nesrovnatelně slabší a méně nebezpečný soupeř než Rusko; jeho „odvety“ by se Západ nebál.
Přesto má obvinění z „dvojího metru“ něco do sebe, zvláště v kontextu mnoha slov nedoprovázených činy z poslední doby. Státy EU se musí naléhavě vzchopit, pokud jejich lídři nechtějí před svými voliči i před světem vypadat jako notoričtí neplniči zajisté velmi upřímně míněných slibů.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
