„Kdybych neměl deadline, nikdy nic nevydám,“ připouští Tomáš „Kaštan“ Baroš

Barošova autorská prvotina se jmenuje First Call. A protože název často prozradí ve zkratce mnohé, spekuluji, zda odráží kontrabasistovu pověst „první volby“ pro řadu kapelníků, nebo prostě fakt, že jde o autorský debut.

„Myslím, že se tak jmenuje z obou důvodů,“ potvrzuje host. A přiznává: „Název vymyslel Vilém Spilka, když jsme se začali bavit o tom, že by deska vyšla u labelu Bivak Records. Vždy jsem nějaký název navrhl, pak ho zase zavrhl. A Vilém to rozhodl za mě.“

Tomáš Baroš komponuje od mládí. Stačí připomenout jeho zdařilou juvenilii Bass Blues, hranou v kapelách Ondřeje Štveráčka. Další Tomášovy kompozice můžeme najít třeba na desce Calm (2016) Ondřeje Štveráčka. A už tehdy před deseti lety se Tomáš v Rozhovoru měsíce svěřil Milanu Tesařovi, že uvažuje o profilovém albu. Proč to nakonec trvalo tak dlouho?

„Přesně si pamatuji, jak to bylo. Říkal jsem si – blíží se mi třicítka, měl bych mít konečně vlastní autorskou desku. Dal jsem si deadline. Do třiceti to musím stihnout. Jenže jsem si neuvědomil, že čas běží tak rychle,“ směje se host.

„V pracovním vytížení, mezi různými turné a rodinou se mi to prostě nepodařilo stihnout. Řekl jsem si – tak počkám do čtyřiceti. Jenže najednou tu je čtyřicítka!“

Pro vznik alba bylo důležité také jedno setkání. „Když se k nám do Čech, konkrétně do Berouna, přistěhoval z New Yorku bubeník Jesse Simpson, velice rychle jsme se skamarádili. Začali jsme spolu hrát a díky němu jsem potkával další spoluhráče. A začalo se mi rýsovat v hlavě, koho bych mohl na desku angažovat.“

Právě díky Simpsonovi se ocitl na desce například americký kytarista Max Light. Pak už šlo vše rychle:

„Začal jsem o desce přemýšlet v červnu, narozeniny mám koncem srpna. Dal jsem si tedy deadline na den narozenin, měl jsem na desku tři měsíce. Kdybych si deadline nestanovil, tak snad nic nenapíšu. Celé léto jsem se snažil napsat nějakou novou hudbu, aby vše klaplo.“

Kontrabasista a skladatel Tomáš Baroš|foto:Alena Chlumská

Jako první ukázka z alba First Call ale zazní skladba staršího data narození. Bass Blues, které Barošovu autorskou cestu započalo a na desce nesmělo chybět.

Odhalení „záhadného“ aliasu

Ve druhém vstupu probereme Tomášovy spoluhráče na albu.

„Se saxofonistou Giannim Gagliardim jsem se potkal díky Jessemu Simpsonovi v Praze, když tudy projížděl na turné. Zahráli jsme si spolu na jam session U malého Glena, kde mě úplně ohromil. Gianni je světoběžník, působil několik let i v Japonsku, ale momentálně žije v Berlíně.“

V případě Maxe Lighta, žijícího v New Yorku, využil Tomáš příležitost: „Max tady měl sérii koncertů, tak jsem si ho stáhnul do Prahy,“ pochvaluje si příznivou souhru okolností.

Čtěte také

Rozhovor měsíce: Tomáš Baroš a skvělý pocit ze skládání

Pianista Ondrej Krajňák, jeden z nejdůležitějších Tomášových kapelníků, asi nemohl na desce chybět. „S Ondrejem jsem začínal jako úplně mladý, v patnácti, šestnácti. On je naprostý živel a řekl jsem si, že by bylo zajímavé propojit ho s mladšími hudebníky.“

Milý moment nastane, když Tomáš na oko nechce prozradit totožnost hosta, „nastupující polské hvězdy foukací harmoniky, Nicholase Patu“. Ne, že bych chtěl kazit hru. Šlo ale snadno vycítit, že Baroše pravé jméno hosta svrbí na jazyku. Byl jsem samozřejmě zvědavý a trochu Tomáše vyhecoval.

Navíc, jak se ukáže, ono už o velké tajemství nejde. Totožnost výborného harmonikáře byla řadě fanoušků známá. Minimálně od momentu, kdy se „Nicholas Patu“ s foukačkou „převtělil“ ze známého klávesisty na scéně Jazz Docku v květnu 2025 po boku Davida Dorůžky, při křtu alba When The Child Was A Child.

„Jedná se o polského pianistu Piotra Wyleżoła. S Piotrem spolupracuji spoustu let, natočili jsme spolu pár alb a občas mě zve hrát do Polska. Piotr potají cvičil na harmoniku, třeba když měl po ránu čas na hotelu. Ale vyšel s tím ven, až když měl pocit, že harmoniku nějak ovládá,“ vypráví Tomáš.

Baroš se rozhodl pozvat Piotra coby harpera na desku právě díky koncertu Davida Dorůžky: „Když jsem Piotra tehdy slyšel hrát na harmoniku, úplně jsem oněměl. Piotr se radoval, že se mi to líbí. Hned jsem mu řekl, že připravuji desku a mám na ní skladbu, kam by harmonika strašně pasovala,“ využil Tomáš příležitost.

Zazní samozřejmě skladba s hostujícím Nicholasem Patu, Slow River Waltz.

Do upoutávky se vešel jen zlomek povídání. Neváhejte a poslechněte si celý pořad ze záznamu výše.