Kenny Garrett se vypravil za hudbou předků
Cesta k albu Sounds From The Ancestors započala u odkazu Johna Coltranea, Milese Davise, Arethy Franklin či Jamese Browna. Posléze ovšem zavedla saxofonistu zpátky časem přes Karibik do Afriky - a končí v současnosti.
Když Kenny Garrett přemýšlel o natočení nového alba, rozhodl se začít u svých nejstarších hudebních vzpomínek: „Původně jsem si zadal koncepci vyjít ze soundu, který si pamatuji z doby dětství a dospívání. Ze zvuku, kterým pozvedávali našeho ducha umělci jako John Coltrane a jeho deska A Love Supreme, Aretha Franklin a její Amazing Grace, Marvin Gaye s albem What’s Going On. A samozřejmě také z duchovní hudby, kterou jsem slýchal v kostele.“
Pátrání po kořenech vlastního hudebního cítění ho ovšem brzy zavedlo mnohem hlouběji. „Když jsem o tom všem začal přemýšlet, zjistil jsem, že všechna tato hudba vychází z odkazu našich předků,“ pokračuje saxofonista ve vysvětlování, jak se dostal až k západoafrickým rytmům a sborovým zpěvům národa Jorubů. A proč se stal jednou z osobností, které je album věnováno, nedávno zesnulý nigerijský afrobeatový bubeník Tony Allen. Nebo proč si vybral jako jednoho z hostů Dreisera Durruthyho, který vedle zpěvu hraje v úvodní skladbě It’s Time To Come Home na západoafrický buben batá.
Garrett ovšem neměl v úmyslu dobrat se dřevního „afrického“ či afrokubánského alba, zůstal věrný sofistikované formě soudobého kreativního jazzu. Jen s hlubším pochopením rozpracoval to, co inspirovalo další jazzové velikány a jeho kapelníky Arta Blakeyho (mimochodem, právě jemu patří další z dedikací), Chucho Valdése a samozřejmě Milese Davise.
Přes Milese Davise, se kterým měl tu čest hrávat v závěrečné fázi kariéry, zase Garrett vystopoval inspirační zdroje fusion k Jimimu Hendrixovi a funkovým velikánům Jamesi Brownovi či Sly Stoneovi. A aby byly zdroje úplné, složil poklonu i svému domovskému kosmopolitnímu městu Detroit, kde se potkávají muzikanti z Kuby a celého Karibiku, západní Afriky nebo třeba Francie.
Životní zkušenosti v kostce
Co skladba, to příběh. Zmíněná úvodní melodie It’s Time To Come Home svojí hybnou rytmickou strukturou odkazuje k dávnému hudebnímu i duchovnímu propojení Afriky a Kuby a zároveň tu saxofonista zúročil zkušenost ze spolupráce s Chucho Valdésem.
Kompozice „Hargrove“ už jménem prozrazuje, kdo se stal inspirací. Připomeňme, že Kenny Garrett se potkával s Royem Hargrovem například v Coreově Freedom Bandu či v kapele Roye Haynese. Do dedikace předčasně zesnulému trumpetistovi zakódoval Garrett zároveň energii původního bebopu, hypnotičnost Johna Coltranea i cestu k R&B a hip-hopu. Přesně v duchu koncepce a ideálů muzikantské komunity M-Base.
When The Days Were Different je pro změnu odlehčený, jásavý „popík“ s typickými melodickými frázemi Garrettovy altky. Není divu, když si vyslechneme představu, se kterou saxofonista skladbu psal: „Chtěl jsem se vrátit ke šťastným chvílím v kostele, k setkáním s rodinou a přáteli při hostinách, popíjení a pohodovém trávení společného času.“
První část Soldiers Of The Fields / Soldats des Champs, skladby s nervním „pochodovým“ virblem v základech, zase tvůrce označil za „poctu legiím muzikantů, kteří udrželi jazz naživu“. Zatímco tu druhou věnoval haitským bojovníkům za nezávislost v dobách haitské revoluce proti francouzským kolonizátorům.
A co důležitá titulní kompozice Sounds From The Ancestors, začínající jako melancholická klavírní balada (mimochodem, zde si piano natočil Garrett osobně), ze které se vyklube roztančená polyrytmická záležitost, nesená zvukem perkusí? „Pojednává o tom, že si pamatujeme duchovní stránku zvuku našich předků – zvuk jejich bohoslužeb, modliteb, které recitovali, písní, které si zpívali na poli, zvuk afrických bubnů a jorubských sborů,“ vysvětluje Garrett. Náladu kompozice umocňují Pedrito Martinez a Dwight Trible zpěvem a textem v jorubštině, oslavujícím západoafrického, v latinskoamerické santeríi zdomácnělého boha moudrosti Orunmilu.
Navzdory mnohotvárnosti témat a soundu, žánrové pestrosti a různosti inspiračních zdrojů, zdůrazněné hostujícími zpěváky a muzikanty, působí deska Sounds From The Ancestors překvapivě kompaktně. A proč vlastně ne. Vždyť vše, co na ni Garrett shrnul a ošetřil současným muzikantským pojetím, je vlastně „hudba předků“ celé afroamerické kultury.
Kenny Garrett – Sounds From The Ancestors
Kenny Garrett – altový saxofon, zpěv, piano
Vernell Brown, Jr. – piano
Corcoran Holt – kontrabas
Ronald Bruner – bicí nástroje
Rudy Bird – perkuse
A hosté:
Jean Baylor – zpěv
Dreiser Durruthy – batá, zpěv
Maurice Brown -trubka
Linny Smith – zpěv
Chris Ashley Anthony – zpěv
Sheherezade Holman – zpěv
Johnny Marcier – piano, varhany, elektrické piano
Lenny White – virbl
Pedrito Martinez – zpěv a konga
Dwight Trible – zpěv
Label: Mack Avenue, 2021
www.kennygarrett.com
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.