Label ECM přichystal snivý soundtrack k podzimu
Legendární značka vydává hned čtyři obsazením rozmanitá, ale náladou příbuzná alba najednou. Celou kolekci, zahrnující nahrávky Alice Zawadzki, Trygve Seima, Louise Sclavise a Floriana Webera, nazvala příznačně „September Quartet“.
Všechna alba vyšla v „pátek třináctého“ září, ale pro příznivce soundu ECM to smolný den nebyl, naopak. Co nahrávka, to malý skvost mezi pestrými barvami podzimu.
Manfred Eicher, zakladatel a hybatel ECM, si přitom neodpustil decentní vtípek. Mezi nahrávkami „Zářijového kvarteta“ naschvál není žádný kvartet, ale dvě odlišná dua, jedno trio a jeden komorní ansámbl. Pojítko, vedle melancholicky zasněné nálady ročního období, přesto existuje. Pro ECM typické propojení postupů klasiky i world music ve svobodném světě jazzu a volné improvizace.
Alice Zawadzki, Fred Thomas, Misha Mullov-Abbado – Za górami
Nostalgicky teskná, přitom povznášející hudba polsko-anglické zpěvačky a houslistky Alice Zawadzki, londýnského multiinstrumentalisty (zde piano, bicí nástroje a replika středověké smyčcové fiduly) Freda Thomase a původem italského, v Londýně působícího kontrabasisty Mishy Mullova-Abbada čerpá z velmi různorodých zdrojů. Ovšem díky dobrému vkusu a citu vše tvoří harmonizující mozaiku.
„Posbírali jsme a naučili jsme se tyhle písně od přátel během cest po světě, pocházejí z Argentiny, Venezuely, Polska i z hlubin sefardské kultury,“ prozrazují hudebníci. Ale vedle lidových nápěvů i skladeb soudobých autorů se sem vejde, aniž by vyčnívala, také autorská skladba Freda Thomase Gentle Lady, inspirovaná barokními monodiemi a složená na báseň Jamese Joyce. Nebo variace skladby franko-vlámského renesančního skladatele Nicolase Gomberta (1495-1560).
Trygve Seim, Frode Haltli – Our Time
Jazzový saxofonista Trygve Seim a akordeonista Frode Haltli, zaměřený primárně na soudobou hudbu a avantgardně-folkové experimenty, jsou ve zdrojích materiálu stejně rozmáchlí jako Alice Zawadzki a spol. Inspirují se jak lidovkami z Ukrajiny, tak ze severní Indie. Dojde i na variaci motivu Igora Stravinského původně klavírní kompozice Les cinq doigts (Pět prstů, 1921), propletenou do Improvisation No. 4. A výstižně paradoxní název Seimovy skladby Arabian Tango hovoří za vše.
Ovšem zdroje ve výsledném amalgamu „jedno jsou“, díky osobitosti hráčů. „Tato nahrávka reflektuje fakt, že na koncertech se věnujeme většinou volné improvizaci a ke psané hudbě či tradicionálům přistupujeme se značnou mírou svobody,“ potvrdil Seim.
Florian Weber – Imaginary Cycle
Německý pianista a skladatel Florian Weber v rozmáchlé suitě pro klavír a dechový ansámbl nečerpá (nebo alespoň ne zjevně), na rozdíl od předchozích, z lidové hudby. S ostatními alby „zářijového kvarteta“ ovšem spojují jeho nahrávku nejen klasicizující prvky, ale především pocit nostalgie i starosvětské pastorální idyly.
Z „podzimní čtyřky“ se Weber nevíce noří do hudby artificiální. Dechové těleso si sestavil věru netradiční, s převahou eufonií, trombonů, s basovým trombonem a tubou.
Ovšem jazzové vlivy nezapírá. Nejen v klavírní hře, ale třeba i v partu pro příčnou flétnu, který se vymyká ostatním hluboko laděným nástrojům. Na flétnu exceluje nadějná jazzová hudebnice Anna-Lena Schnabel (též výtečná saxofonistka, skladatelka a kapelnice), často improvizuje a využívá netradiční techniky, třeba „přefukování“ tónu.
Louis Sclavis, Benjamin Moussay - Unfolding
Klarinetista a basklarinetista Louis Sclavis a pianista Benjamin Moussay už spolu hrávali v různých sestavách bližších jazzovým idiomům, nyní ovšem vsadili na intimní komunikaci ve dvou. Francouzské duo tu vlastně pracuje podobně jako to norské:
„Vysnili jsme si svět komorní konverzace… Pro tuto nahrávku jsme zkomponovali kompletně nový materiál, ale raději jsem psal jednoduché kusy, umožňující spoustu improvizace. Hrajeme spolu přes dvacet let v různých projektech, ale stále lépe a lépe se vyjadřujeme improvizací jako duo,“ pochvaluje si Sclavis hraní s Moussayem.
Samozřejmě, nechybí ovlivnění klasikou, konkrétně Olivierem Messiaenem. A jistě, nahrávku zahaluje stejný konejšivý mlžný závoj jako desky „zářijových kolegů“.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.