Label Jazz Is Dead oslavuje spojení jazzu s hip hopem

Za zajímavým labelem vždy stojí zajímavé osobnosti. Zakladateli Jazz Is Dead jsou hiphopový producent a multiinstrumentalista Adrian Younge, a s ním DJ, rapper, producent a taktéž zručný hráč na klávesy, kytaru, baskytaru či perkuse Ali Shaheed Muhammad, známý z průkopnické kapely alternativního hiphopu A Tribe Called Quest. Ti dva se setkali již dříve v neo-soulovém projektu The Midnight Hour. Získali prostředky také díky práci na soundtracku k webovému televiznímu seriálu Marvel’s Luke Cage.

Firma převzala jméno z úspěšné koncertní řady započaté v roce 2017, na které spolupracovali The Midnight Hour s losangeleským promotérem Andrewem Lojerou. Hvězdami koncertů byly legendy jako saxofonista Gary Bartz (1940) nebo vibrafonista Roy Ayers (1940). Tehdy vznikl nápad přenést pódiovou komunikaci jazzových hudebníků s hiphopovými beaty a elektronikou také do nahrávacího studia.

Zřejmý je i fakt, že samotný název labelu „Jazz je mrtvý“ inspiroval slavný slogan Punk is dead a znamená pravý opak. Jazz není mrtvý. Protože se vyvíjí, transformuje, kříží s dalšími žánry, nabírá sílu a objevuje v nových podobách. „Jde o oslavu jedné z nejsvobodnějších hudebních forem, jaká kdy vznikla,“ potvrzují Younge a Muhammad.
První kompilace, či přesněji kolaborativní album Jazz Is Dead 001 vyšlo v březnu 2020. Hiphopové rytmy a elektronické základy obou protagonistů značky se tu proplétají v nejrůznějších spolupracích s jazzovými „klasiky“:

Vedle zmíněných mistrů Ayerse a Bartze přijali pozvání Youngeho a Muhammada k natočení tracku například klasik bossa novy, brazilský pianista João Donato (*1936), nebo další legendární Brazilec, zpěvák Marcos Valle (*1943). Na jedné skladbě participovalo i kompletní brazilské jazz-funkové trio Azymuth, založené v roce 1973.

Muzikanti z odlišných světů a věků

Druhý ze série kolaborativních titulů Jazz Is Dead 002 na sebe nenechal dlouho čekat a v červnu 2020 logicky navázal na fungující koncepci. Tentokrát už ovšem jako ucelené společné dílo Ayerse,Younga a Muhammada, na kterém hostují např. zpěvák Loren Oden či zpěvačka a herečka Saudia Yasmein. A s nimi zástupci „generace legend“ jako trombonista Phil Ranelin (*1939) či klarinetista a saxofonista Wendell Harrison (*1942). Ke skladbě Hey Lover, známé už z kompilační „jedničky“, tu přibylo sedm dalších kusů:

Ve stejném duchu se nesou i další díly série, pojaté vždy jako spolupráce dua Younge& Muhammad s některým z klasiků. Na zcela čerstvém, sedmém pokračování z června 2021 přišel na řadu João Donato.

Zdá se ovšem, že label se neomezí jen na jednu sérii, uvařenou podle jednoho receptu. V únoru 2021 přibylo do katalogu Jazz Is Dead profilové album Adriana Younga, nazvané jasně a tvrdě The American Negro. Nesmlouvavá obžaloba rasismu, kritika historických i současných křivd, se tu potkává se znovu nalezenou hrdostí na černošskou kulturu. Younge se postaral o většinu instrumentálních základů, zároveň přizval orchestr Linear Labs (který sám před časem založil) a řadu vokalistů, ostatně známých i z „kolaborativní“ série.

Značka Jazz Is Dead plánuje pokračovat i v pořádání koncertů, a to nejen pro svoje svěřence. Loni v pauze mezi virovými vlnami například label zval do Los Angeles spřízněné interprety z opačné strany Atlantiku. Konkrétně Shabaku Hutchingse &The Ancestors nebo Seuna Kutiho & Egypt 80. Jakmile to epidemiologická situace dovolí, bude tahle čilá oboustranná jazzová linka mezi světadíly opět v provozu.

Jazz Is Dead se vlastně snaží propsat do celého kulturního dění města jako skutečná umělecká komunita, spojující žánry a generace. A daří se jim to.