Libor Šmoldas, Brian Charette, Tomáš Hobzek – SoulMates

9. prosinec 2013
03019630.jpeg

Albem týdne jsme tentokrát zvolili společný projekt kytaristy Libora Šmoldase, amerického varhaníka Briana Charetta a bubeníka Tomáše Hobzka.

Kytarista Libor Šmoldas o sobě v letošním roce opravdu dává vědět. Po kolekci standardů Dreamtime s americkými spoluhráči, po autorské desce Intuition s vlastním kvartetem a saxofonistou Bobbym Watsonem a po nahrávce Czech Dreams pianisty Skipa Wilkinse vydává album tria SoulMates.

Sestava hammondky, kytara a bicí není pro Libora Šmoldase v žádném případě nová. V podobném triu – s Ondřejem Pivcem a s polským bubeníkem Łukaszem Żytou – natočil v roce 2007 své autorské album On The Playground. A totožné nástrojové obsazení má i skupina Jan Kořínek & Groove, ve které Šmoldase a varhaníka Kořínka doprovází na bicí Martin Novák. SoulMates se prezentují jako kapela rovnoprávných muzikantů (Libor se na svém webu tituluje jako její „spolukapelník“). A třebaže má Brian Charette ze všech zúčastněných nejvíc zkušeností (měřeno v čase i prostoru), většina skladeb na albu pochází opět ze Šmoldasovy dílny.

„Jsme mezinárodní kapela tří jazzových muzikantů, kteří mají rádi jak jazz, tak hudbu z ulice – soul, groove, funk, New Orleans, gospel,“ popisují členové tria na fundraisingovém webu HitHit.cz. A je pravda, že především soul je nejen součástí jejich názvu, ale odkazy na americkou „urban music“ se proplétají celým albem. Nemá smysl analyzovat jednu skladbu po druhé. Album jako celek zní neobyčejně kompaktně a groove a energie nasazené v první skladbě Diggin’ Deep přetrvají až do konce desky.

Hudba SoulMates stojí především na zvláštním paradoxu: na jedné straně má člověk pocit, že jen Charettovy varhany poctivě zaplňují celý akustický prostor a do pozadí ustupují pouze tam, kde má vyniknout Šmoldasovo sólo (bicí – s výjimkou krátkých momentů, jako je začátek skladby What? – především slouží celku a nevyčnívají). Jenže na druhou stranu každý z muzikantů předvádí úžasná staccata, a dává tak vyniknout tušeným mikropauzám mezi jednotlivými tóny. Je to něco podobného, jako když ve zdánlivě plném hlasu soulového zpěváka cítíme drobné výkyvy, které dodávají celku na dramatičnosti. Krásným příkladem je skladba Liquid Breakfast, kterou pánové popsanými prostředky (a také díky práci s dynamikou) dokážou i v rychlém tempu rozvíjet.

Podívejte se na ukázku z koncertu: 
 
 

Z alba vyčnívají dvě skladby, v nichž trio doplnili hosté. Už zmíněnou What? obohatili trumpetista Miroslav Hloucal a saxofonista Michal Wróblewski. Jejich úkolem nebylo rozšířit trio na kvinteto, ale spíše jakoby přijít na návštěvu, vmísit se do hovoru a do svého jazyka převádět to, co už zaznělo. Když se ovšem v polovině skladby dostane postupně na sóla obou dechových nástrojů, jde o tak výrazné momenty, že by se slušelo neurčité What? nahradit rázným That!

Třetím hostem je hráč na elektrickou kytaru Lukáš Martinek. Angažmá druhého kytaristy na už tak zvukově plném albu se může zdát zbytečné. Jenže vtip je v tom, že mladý Martinek je odchovaný zcela jinou muzikou než Šmoldas (syn kytaristy Žlutého psa jako kluk obdivoval sóla Oldy Říhy a za své skutečné vzory pokládá dva Pokorné – Petra Kulicha a Romana) a hrál nebo hraje mimo jiné s Yvonne Sanchez, s Romanem Holým a jeho kapelou Neruda nebo s Žentourem. Ve skladbě Broken D Key si oba kytaristé rozdělili role v souladu s Martinkovým výrokem z časopisu Crossroads z roku 2011: „Já nejsem tak úplně doprovodný hráč, můj styl je podobný třeba saxofonovému hraní, a to na akustiku moc nejde.“

03019629.jpeg

Mimochodem Martinek a jeho účast ve skladbě Broken D Key není jediným bluesovým elementem. Samotný Charette má k elektrifikovanému blues velmi blízko, stejně jako k funku a – pokud jde o hudební morfologii – také ke gospelu. V některých momentech CD posluchač s napětím čeká, kdy se konečně ozve mnohohlavý gospelový sbor. K silným momentům však patří také předposlední baladická Portrait From Memory nebo závěrečná odlehčená Banana Boogaloo s vtipnými posledními tóny jako z dětského popěvku. Krásná tečka za třičtvrtěhodinovou jízdou.

Libor Šmoldas, Brian Charette, Tomáš Hobzek – SoulMatesLibor Šmoldas – kytara Brian Charette – hammond B3 organ Tomáš Hobzek – bicí Hosté: Miroslav Hloucal – trubka Michal Wróblewski – altový saxofonLukáš Martinek – elektrická kytara

03019628.jpeg

Label: New Port Line, 2013 www.liborsmoldas.cz

Album týdne je programový blok ve vysílání stanice Český rozhlas Jazz. Ukázky z vybraných CD vysílá ČRo Jazz pravidelně každý den od pondělí do neděle vždy v 11:00 a 19:00. Album týdne vybírá redakce s přihlédnutím k aktuálnosti, originalitě, hudebnímu přínosu a dramaturgické relevanci. Album týdne získává v daném týdnu vyšší rotaci, než je obvyklé u ostatních nahrávek.