Mise splněna! Expedice úpických astronomů pořídila v USA nádherné snímky korony při zatmění Slunce
V Severní Americe bylo minulý týden viditelné úplné zatmění Slunce. Na vlastní oči ho spatřili lidé v Mexiku, ve Spojených státech, v Kanadě. Po trase toho pásu totality byly vyprodané hotely, lidé ve velkém nakupovali ochranné brýle. Dva astronomové z úpické hvězdárny Radovan Mrllák a Petr Ulrich rozložili své dalekohledy a další přístroje v Texasu.
Jaký byl hlavní úkol vaší expedice do Spojených států?
Radovan Mrllák: Hlavním naším úkolem bylo nafotit sluneční koronu po čas úplného zatmění. A kdyby se to povedlo, tak ještě i kometu, která se nacházela asi 30 stupňů od Slunce. To se nám ale nakonec nepovedlo. Vzhledem k tomu, jaká byla situace s počasím, tak jsme tento experiment zcela vynechali a soustředili se jen na koronu, protože to bylo to hlavní, co jsme potřebovali.
Jak vypadaly přípravy na tu dalekou cestu? Kolik techniky jste vezli do Ameriky?
Petr Ulrich: Nesli jsme asi pět fotoaparátů a objektivů, dvě trackovací montáže, které sledují oblohu, jeden stativ. A celý měsíc jsme připravovali přípravky na zaostřování objektivů, psali jsme skript na automatické focení korony. A pak jsme to samozřejmě zkoušeli na naší hvězdárně, takže to byla spousta práce.
Úpická hvězdárna má za sebou 18 výjezdů za zatměním Slunce. Já jsem se teď zúčastnil třetího. Další byly v letech 2017 a 2019.
Radovan Mrllák, astronom Hvězdárny v Úpici
Vaše domovská úpická hvězdárna se specializuje na Slunce. Už jste tedy podobnou událost někdy sledovali? Protože u nás to bylo naposledy v květnu roku 1706 a další úplné zatmění tady uvidíme až 7. října. 2135.
Radovan Mrllák: Úpická hvězdárna má za sebou už 18 výjezdů za zatměním slunce. Já jsem se teď zúčastnil třetího, první bylo v roce 2017 také ve Spojených státech, jen to bylo na severu. A podruhé jsem byl v roce 2019 v Chile.
Petr Ulrich: Pro mne bylo tohle první zatmění Slunce.
Jak jste to prožíval?
Radovan Mrllák: Ono se tak zvláštně setmí. Ale není to, jako když se setmí a je večer. Je to takový zvláštní druh tmy. A je opravdu velký rozdíl, když je úplné zatmění Slunce a třeba zatmění i z 99 procent. Je tam propastný rozdíl. Pokud Slunce není celé zakryté a vy nevidíte tu koronu, která je na tom zatmění to nejhezčí. Poprvé, když jsme byli v Americe, jsem měl brýle a tu částečnou fázi zatmění sledujete v brýlích, ale pak celé Slunce zakryje Měsíc. A kolega mi říkal, sundej si brýle, už to začalo. A když jsem si je sundal, poprvé jsem viděl koronu, a to je nepopsatelný pocit. Za dva roky bude úplné zatmění ve Španělsku, což je relativně blízko, takto blízko už nikdy nebude, tak kdo má možnost vyjet do Španělska, opravdu to stojí za to. I když tam to bude jen minuta a 35 vteřin. I tak stojí to za se tam vypravit.
Petr Ulrich: Teď trvalo zatmění v Americe čtyři minuty a šest sekund.
Čtěte také
Jak jste vybírali místo, kam přesně pojedete?
Petr Ulrich: Hledali jsme dlouhodobé statistiky počasí. Jistý meteorolog na svých stránkách tyto předpovědi dělal. Nejlépe to vycházelo v Mexiku, kam vyjela brněnská výprava a pak se to směrem nahoru zatahovalo. Texas vypadal na padesátiprocentní úspěšnost, čím více to šlo k severu, tím větší oblačnost měla být. A nakonec to dopadlo tak, že v Mexiku měli trochu horší podmínky, my jsme na tom byli relativně dobře a a na severu na tom byli ještě lépe než my. Ale místo jsme vybírali podle statistiky oblačnosti a také jednoduchosti dopravy a volných hotelů. Zakotvili jsme tedy v Texasu, asi 100 km pod Dallasem, městečko se jmenuje Gun Barrel City a leží u velkého jezera. Potřebovali jsme být v tom pásu totality, který je široký asi 300 km a potřebovali jsme být co nejvíce uprostřed, aby to zatmění mělo co nejdelší průběh.
Dohromady máme 129 fotek, které zachycují koronu. Potom zbytek, zhruba 1800 fotografií, jsou kalibrační snímky.
Petr Urlich, astronom Hvězdárny v Úpici
Vezli jste spoustu techniky, pět fotoaparátů, pět objektivů, pět počítačů, abyste prostě vše zachytili. Kolik snímků se tedy podařilo?
Petr Ulrich: Dohromady máme 129 fotek, které zachycují koronu. Potom zbytek, zhruba 1800 fotografií, jsou kalibrační snímky. Ty jsou potřeba, aby se fotografie zbavily tepelného šumu a nečistot na objektivu, na čipu.
Čtěte také
Snímky se pak nějak překrývají a z toho vznikne definitivní fotografie?
Radovan Mrllák: Matematicky se to zpracovává, sčítá a odečítá.
Prý ale onen den bylo ráno zataženo a mrholilo. Jak jste to prožívali?
Petr Ulrich: Vstávali jsme asi o půl páté ráno, protože nám volala média z České republiky a chtěla rozhovory, takže nás probudila. Až okolo 9. hodiny jsme začali sledovat výrazně počasí a snažili se dopátrat, jak vlna těch mraků asi bude postupovat, kde se to bude rozpadat, kam bychom mohli být schopni vyjet. Nakonec jsme asi po dvou hodinách dopátrali toho, že ta oblačnost bude asi všude stejná a největší pravděpodobnost úspěchu budeme mít tam, kde zrovna jsme. Jen jsme vystoupili z hotelu, připravili si techniku a modlili se, že se rozjasní.
Radovan Mrllák: Tady jsme měli aspoň nějaké zázemí. Kdybychom odjeli někam jinam museli bychom hledat nové místo vhodné na pozorování, a techniku úplně od začátku sestavit. Tady jsme to měli vyzkoušené aspoň nanečisto. Ideální je to mít ustavěné podle hvězd den nebo dva dopředu.
Čtěte také
Nakonec se to tedy povedlo. Kdy se vyjasnila obloha?
Radovan Mrllák: Šest minut před začátkem zatmění.
Teď se budou snímky zpracovávat?
Radovan Mrllák: Ano. Takové hlavní zpracování se bude provádět v Brně, je tam profesor Miloslav Druckmüller, který se zabývá matematickým zpracováním obrazů. Ten to bude zpracovávat. A data jsme dali také do Hvězdárny v Hradci Králové, kde je zpracovává Marek Tušl. Oni nám půjčili nějakou techniku a my jim za to poskytujeme data.
Petr Ulrich: Měli jsme trochu technické problémy, dva ze tří fotoaparátů nezačaly přesně na minutu fotit, takže sice korona už krásně svítila, ale já jsem se nemohl kochat, protože jsem lítal okolo techniky a restartoval počítače a foťáky, aby začaly cvakat. Dvě minuty nám trvalo, než jsme ty dva fotoaparáty spustili a pak už jsme koukali na koronu. Byl vidět i Jupiter a Venuše.
Tak za dva roky určitě vyrazíte do Španělska. A potom, když vydržíte, rok 2135 kdy by mělo být úplné zatmění Slunce viditelné i kolem Hradce Králové.
Petr Ulrich: Střed toho pásu půjde pár kilometrů nad Úpicí, takže v Hradci Králové ještě zatmění uvidí, ale v Pardubicích už ne. My budeme samozřejmě na hvězdárně připraveni.
Takže rok 2135, vydržme, pánové, dočkáme se, bude to parádní. Astronomové z úpické hvězdárny Radovan Mrllák a Petr Ulrich byli našimi hosty.
Související
-
Úpická hvězdárna má nové návštěvnické centrum. Lidé v něm uvidí a dokonce i uslyší aktivitu Slunce
Hvězdárna v Úpici má nové návštěvnické centrum za 5 milionů. Vzniklo v místě bývalého slunečního domku a zájemcům umožní pozorování astronomických jevů i vědeckého výzkumu.
-
Hvězdárna v Úpici chce ukázat vesmír nevidomým. Na 3D tiskárně vytváří modely těles a přístrojů
Na hvězdárně v Úpici na Trutnovsku připravují program pro nevidomé. Hvězdárny jsou totiž obecně zaměřené na pozorování, to ale lidé se zrakovými vadami nemohou.
-
Sluneční domek v areálu Hvězdárny Úpice na Trutnovsku se mění na pozorovací astronomické centrum
Hvězdárna v Úpici vylepšuje služby pro návštěvníky. Sluneční domek se mění na pozorovací astronomické centrum. Návštěvníci tak budou moci nově radiově pozorovat Slunce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
