Mladá generace vidí problémy, už když začínají plápolat, říká předsedkyně spolku Díky, že můžem

17. listopad 2023

Barbora Stárek stojí v čele spolku Díky, že můžem, který už několik let organizuje oslavy 17. listopadu, kterých se pravidelně účastní kolem 100 tisíc lidí. Vytváří program, shánějí techniky, komunikují s bezpečnostními složkami, aby zajistili co největší bezpečí a komfort. Díky nim patří oslava 17. listopadu mezi největší kulturní akce u nás.

Všechno začalo v roce 2014, kdy organizace Opona, která dělala oslavy kulatého výročí, předala plánování oslav mladé generaci. Nejdříve se mělo jednat jen o půlkulatý ročník oslav, ale nakonec se vytvořila tradice, a lidé se tak mohou těšit na každoroční oslavy. Díky, že můžem kromě toho mluví s pamětníky, pořádá programy pro školy nebo další projekty k připomínce toho, jak je svoboda důležitá.

Čtěte také

Spolek dává podle Barbory Stárek prostor mladým lidem, kteří znají 17. listopad pouze z doslechu, ale i těm, kteří byli v ten den na Albertově, Národní třídě nebo na Václavském náměstí.

„Myslím si, že mladá generace má z mého pohledu jeden obrovský talent a výhodu – vidíme problémy, které ještě v tuto chvíli nemusí hořet, ale začínají plápolat,“ komentuje Stárek výhody mladé generace.

Časy se mění

Podle ní vycítili studenti v roce 1989 potřebu být slyšet a něco se situací udělat. A i díky tomu je mezigenerační dialog tak důležitý. Dává nám možnost si mezi sebou rozumět a něco změnit. Jak jsou ale vyvážena aktuální témata a vzpomínání na 17. listopad?

Čtěte také

Letošní ročník s tématem Časy se mění už nepracuje pouze s oslavami, ale snaží se dát prostor k diskusi a sdílení, protože se spousta lidí cítí nejistě a nálada i situace ve společnosti je v mnohém odlišná od toho, jak tomu bylo dřív.

Kromě tradiční Modlitby pro Martu, která zazní v 17:11, je na programu dne tak například i debata o současné situaci na Slovensku nebo o volbách do Evropského parlamentu, které nás za půl roku čekají.

„17. listopad by tato aktuální témata měl otvírat. Je to prostor k tomu, abychom si povídali, abychom otevírali různé názory a snažili se naslouchat, abychom měli ten jeden den v roce, kdy dokážeme mluvit pospolu,“ dovysvětluje Stárek, proč by 17. listopad neměl být jen o kultuře a vzpomínání, ale i o sdílení a diskusi. Na upřímném a otevřeném dialogu podle ní není nikdy nic dehonestujícího a k oslavám určitě patří.

Bylo lépe?

Podle průzkumu NMS Market Research hodnotilo kladně sametovou revoluci pouze 36 procent lidí nad 40 let. Velká část našeho obyvatelstva zastává názor, že za socialismu bylo lépe a že byla sametová revoluce chyba.

„Určitě mě tahle čísla děsí a myslím si, že je do budoucna velmi důležité, abychom dokázali lidi naučit koukat se do kontextu. Jak bylo lépe? V čem bylo lépe? A říkat si: A bylo to fakt tak reálně? A hledat ta čísla a ukazovat, že to možná tak opravdu nebylo,“ dodává Barbora Stárek z Díky, že můžem.

O tom, jak probíhá vzdělávání mladší generace v tématech sametové revoluce a moderních dějin, o tom, jak se přístup k organizaci oslav změnil, a taky o tom, kolik dalších měst se do oslav zapojilo, si můžete poslechnout v pořadu Osobnost Plus, který moderuje Michael Rozsypal.

Spustit audio

Související