Na čem dělá... basista Vít Švec

„V současné době se zabývám jen a pouze hraním na kontrabas. Být v souladu se smyčcovým nástrojem je práce na celý aktivní život, pokud se má člověk udržet v hratelném a použitelném stavu. K tomu se přidává hledání zvuku, výrazových možností, různých barev, a to jak s efekty, tak bez nich. V jazzu to navíc obnáší i řešení způsobu snímání a ozvučení kontrabasu, aby byl tón příjemný, přirozený, konkrétní a nezněl baskytarově, ale skutečně jako kontrabas,“ popisuje Švec nadšeně svou profesi.

Je vidět, že hraní na akustický nástroj je opravdu středobodem jeho práce. „Basovou kytaru vezmu do ruky spíše výjimečně, ale tu a tam beru na koncerty kontrabas elektrický, tedy tak zvané šídlo. Nicméně klasický kontrabas nic nepředčí, ten má totiž duši.“

Hraní se tedy věnuje nejvíce ze všeho. „Proč? Odpověď je nabíledni. Jednak mne to neustále baví a za druhé je to pro mne a mou rodinu ekonomická nutnost. Naštěstí je to ještě v rovině, že za mne nemusí žena říkat: „On s vámi nemůže hrát, my už na to nemáme!“

Příležitostí hrát je však naštěstí více než dost. Své aktuální koncertní aktivity shrnuje Švec následovně: „Zúčastňuji se hlavně projektů vlastních, ale i projektů ostatních muzikantů, které mne zajímají, a s kolegy, kteří mne inspirují. Kromě vlastního tria, které se v poslední době zaměřuje hlavně na standardy, jsem byl angažován Michalem Hejnou do Agharta Gangu a od letoška působím i v Agharta Bandu, se kterým jsme byli teď v září v Maroku, mimo jiné na festivalu v Tangeru,“ popisuje čerstvý zážitek z Afriky. „Letos v prosinci tomu také bude třicet let, co mne oslovil Michal Gera a pozval do svého bandu,“ doplňuje.

Hudba těchto kapel je převážně fúzí jazzu, blues a rocku. Vít Švec ovšem působí ještě v řadě jiných formací odlišného zaměření.

„Petr Kroutil Orchestra (PKO) je těžko popsatelný a zařaditelný projekt, který je od začátku do konce velkou legrací a všichni si to velmi užíváme. Bigbandový „absťák" si částečně kompenzuji v nonetu Coud Nine a sextetu Limited Edition, obé vede Jan Hála. Krásné staré a ještě starší swingovky hrávám s kvartetem Sváťi Macáka či s Jazz Unity. Občasně častá je pak má spolupráce s Janou Koubkovou,“ pokračuje basista ve výčtu svých angažmá.

„Mimo jazz a jazzové kluby spolupracuji již několik let s charizmatickou herečkou Chantal Poullain ve světě chansonů. Není to úplně pravda, že mimo jazz, neboť jazz a chansony k sobě měly vždy velmi blízko. Autumn Leaves Jospha Kosmy je toho nejznámějším dokladem pro širokou veřejnost... Tuto kapelu doplňuje Ondřej Kabrna a Štěpán Markovič,“ uzavírá popis svých současných aktivit.

Ostatně právě tato kapela česko-francouzské zpěvačky bude brzy nahrávat ve studiu. Pro Víta Švece to ale letos rozhodně nebude poprvé. „V listopadu by mělo proběhnout natáčení chansonů s Chantal. Jinak tento rok byl pro mne na studiovou práci docela bohatý. Nejprve jsem se podílel na profilovém CD Sváti Macáka a pak také vzniklo album z živého koncertu Agharta Bandu v Aghartě - Live At Home. Kromě toho jsem spolupracoval s Bárou Řeháčkovou na její třetí desce,“ říká basista.

Co se týče pravidelného psaní hudby, cítí, že zatím ještě nepřišel ten správný čas, a to i přesto, že v minulosti některé své skladby natočil a vydal. „Kompozice je krásná disciplína. Své prvotiny jsem nahrál na CD Keporkak. Jedna z nich se dokonce dostala až na japonský sampler JazzBar 2005, nicméně mám pocit, že čas skládání u mne ještě zcela nenastal a snažit se jen proto, abych vykázal činnost, mně přijde liché,“ konstatuje Švec. „Pravdou ale je, že mnohé se ještě může změnit, hlavně v té stránce pocitové,“ dodává.

Vít Švec s kapelou Agharta Gang a Vinxem |foto: Press kit

Fakt, že je naplno ponořen do hraní a cvičení dokazují i jeho minimální pedagogické aktivity. „Učil jsem jeden rok na Konzervatoři Jaroslava Ježka, hned po vojně, když to ještě KJJ nebyla. Bylo to příjemné období a bylo toho až dost. Pak jsem ještě nějaký čas vyučoval soukromě, ovšem nemám pocit, že bych někoho či něco svou absencí v této profesi ošidil," říká s humorem. „Dobrý kantor by měl mít pnutí k předávání vědomostí, zkušeností a dovedností. Ne jako v době současné, kdy se domnívám, že k učení mnohé kolegy vede spíše stránka existenčně-ekonomická. Ale to se bohužel týká nejen hudebního školství.“

Nutno však říci, že se stavem jazzové scény Vít Švec zásadně nespokojený není. „Ekonomická situace nejen v českém jazzu není zcela růžová. Na druhou stranu, je to takový malý zázrak, že mám možnost živit se hudbou, konkrétně jazzem a žánry s ním úzce spojenými. Přijímám to s pokorou a jsem za to velmi vděčný.“

www.vitsvectrio.com