Na čem dělá... pianista Matej Benko
Původem slovenský pianista Matej Benko je dnes natrvalo usazený v Praze, jejíž scény se stal nedílnou součástí. Ovšem nejen té jazzové. Kromě svého úspěšného kvintetu má za sebou různorodé spolupráce v oblasti popu, mimo jiné s Michalem Horáčkem či Richardem Müllerem. Aktivit má mnoho, a tak není divu, že kromě hudebních témat má co říci také k organizačně-byrokratické práci, která se v dnešní době stává běžnou součástí muzikantského života.
„Mé hudební aktivity dnes zahrnují hraní, cvičení, komponování, aranžování, učení a s tím spojenou organizační práci. Hlavně po hraní, za kterým je často potřeba cestovat, bývá těžké donutit se do další práce, a tak je důležité mít vše dobře naplánované,“ říká upřímně na úvod.
„Z jazzových kapel se dlouhodobě věnuji svému kvintetu a triu, s nimiž hrajeme většinou moje skladby, ale i úpravy kompozic jiných autorů. Nedávno jsme také spojili síly se zpěvákem Ondřejem Rumlem a natočili písně Ježka, Voskovce a Wericha. Jejich hudba je nadčasová a texty i po letech aktuální,“ popisuje práci svých kapel v poslední době.
„Zpěváci ostatně mají v mém pracovním životě velké zastoupení,“ pokračuje. „Často spolupracuji s Richardem Müllerem, Yvonne Sanchez či Danem Bártou, stejně jako s interprety, které jsem potkal při spolupráci s Michalem Horáčkem. Obvykle jde o jednorázové projekty, ale některé vydrží v provozu i delší dobu. A tak mi to vyhovuje,“ dodává.
Nové album
Se stejným okruhem lidí bude Benko nepochybně spolupracovat i do budoucna. „Rád bych konečně po pěti letech natočil svoji další desku. Většina materiálu je připravena. Mám i skvělou kapelu, tak snad se už konečně donutím dotáhnout to do konce,“ plánuje. „Láká mě myšlenka dvojalba, ale není to ještě definitivní. Vedle vlastních skladeb chci zařadit i přearanžované hity pop music osmdesátých a devadesátých let, které formovaly moje melodické cítění před tím, než jsem objevil jazz,“ charakterizuje pianista koncept připravované nahrávky.
„Byl bych také velmi rád, kdyby se nám s Ondřejem Rumlem povedlo dále rozvíjet naší spolupráci, protože ho považuji za skvělého a inspirativního hudebníka,“ chválí populárního zpěváka. „Hráváme program jeho čerstvé ‚ježkovské‘ desky, který příští rok nejspíše převlékneme do většího obsazení. Chtěl bych naše hudební světy ještě více prolnout a nechat se překvapit tím, co z toho může vzniknout. Něco konkrétního začneme chystat v březnu,“ nastiňuje Benko.
„Dlouho také nosím v hlavě myšlenku alba pro děti a chtěl bych ho udělat, dokud ještě nějaké malé děti mám,“ říká s úsměvem. „V posledních dnech myšlenka dozrála v ucelený koncept, ale ještě je brzy říkat cokoliv dalšího,“ uzavírá výčet svých hráčských a skladatelsko-aranžérských aktivit.
Vyústěním téměř každé hudební spolupráce je pochopitelně živé vystoupení. Kromě pravidelných klubových koncertů jich Mateje Benka do Vánoc čeká ještě celá řada. „Hodně pro mne znamenal křest naší desky s Ondřejem Rumlem. Povedl se výborně, ale už je za námi. Stejný program nicméně letos ještě zahrajeme 5.12. v Poděbradech a 7.12. v Brně. Dále budu na konci listopadu hrát tři koncerty jako host popové kapely Mig 21 v pražském Lucerna Music Baru. V létě jsem jim na novou desku nahrál klávesy do několika písniček,“ vysvětluje původ spolupráce se známou skupinou. „Těším se také na dva velké koncerty s Richardem Müllerem - 16.12. v Bratislavě a 17.12. v Trenčíně - kde s námi navíc jako host vystoupí kytarista Andrej Šeban,“ dodává ještě.
Problémy jazzového školství
Vůči hudebnímu školství v Čechách má tendenci být poslední dobou trochu kritický. „Na to, jak jsme malá země, je tady jazzových škol poněkud mnoho, ovšem talentovaných lidí zas tak moc není. Rok co rok tak produkujeme absolventy značně rozličných kvalit. Studenti a jejich rodiče si navíc často myslí, že nejlepší je současně s konzervatoří studovat ještě vysokou školu - pokud možno obor, který s hudbou nemá nic společného - a že my učitelé při tom své žáky naučíme hrát. To opravdu nelze, jenže co s tím?“ pokládá řečnickou otázku Benko.
„Narůstá nám také zbytečná byrokratická práce místo toho, aby se podařilo zapojit do pracovního života technologie, které všude jinde používáme se samozřejmostí,“ kritizuje nemodernost českého vzdělávacího systému. „Řada lidí třeba ani netuší, že má v kapse kromě telefonu i mnoho aplikací praktických pro hudební a organizovaný život. Také často narážím mezi studenty i učiteli na lidi, kteří jsou neustále aktivní na sociálních sítích, ale na emaily odpovídají s třídenním zpožděním,“ zlobí se.
Matej Benko ale nevidí věci jen negativně a na česko-slovenské scéně nachází také řadu pozitiv. „Moc mě těší spolupráce našich hudebníků se zahraničními hosty, například nedávný projekt saxofonisty Rostislava Fraše s pianistou Antoniem Faraem, či třeba album Luboše Šrámka, které natočil s Petrem Erskinem a chystá k vydání,“ vyzdvihuje některé letošní projekty. „Také mám radost z koncepčně ucelených aktivit Martina Brunnera či Štěpánky Balcarové,“ neopomíjí zmínit mladé jazzmany.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
