Na čem dělá... zpěvačka Marta Töpferová

Zpěvačka Marta Töpferová
Zpěvačka Marta Töpferová
Označit Martu Töpferovou za jazzovou zpěvačku není zcela přesné. Zajímá ji v první řadě tradice lidové hudby, kterou pak v různé míře obohacuje prvky jazzu a dalších stylů. Do Čech se po mnoha letech strávených ve Spojených státech vrátila teprve před dvěma roky, ale za tu dobu se již stihla obklopit těmi nejlepšími muzikanty. Vazby na své dřívější spoluhráče má nicméně stále silné, a tak ji letos čeká mnoho vystoupení jak u nás, tak v zahraničí.

„Mé současné hudební aktivity zahrnují hraní, kompozici a občas i učení. Většinou jsou to moje projekty, ale v poslední době mne ke spolupráci s jejich sestavami přizvali další lidé, což mě těší,“ shrnuje úvodem náplň své práce Töpferová.

Momentálně stojí v čele dvou kapel, pro které zároveň z velké části připravuje repertoár. „První je latinskoamerický kvartet Trova, v němž hrají dva přední multi-instrumentalisté z Chile, Alejandro Soto Lacoste a Cristian Carvacho. Pro Trovu píšu vlastní hudbu, ale také v ní zpívám tradiční písně z různých zemí Latinské Ameriky, například Argentiny nebo Venezuely. Této hudbě se totiž věnuji již od svých patnácti let.“

Druhá kapela – kvintet Milokraj – je novější. V tomto uskupení hraje kytarista David Dorůžka, cimbalista Marcel Comendant a houslista Stanislav Palúch. „V tomto případě náš repertoár tvoří autorské písně čerpající především z moravského folklóru, komorní hudby a dalších vlivů včetně improvizace. Já píšu hudbu a dělám aranžmá. Připravuji také texty nebo zhudebňuji české básníky jako například Jana Zahradníčka či Věru Provazníkovou,“ vysvětluje Töpferová svou roli v kapele.

 

„Dále zpívám v krásné inscenaci Yerma od španělského autora F. G. Lorcy,“ zmiňuje své angažmá v Jihočeském divadle, o němž jazzové publikum možná nemá tušení. „Bylo mi ctí poprvé spolupracovat s výtečným režisérem Jiřím Heřmanem a skladatelem Markem Ivanovičem a taktéž s herci v Českých Budějovicích.“

Vystoupení jinde, než na pódiích jazzových klubů, divadel a festivalů, čekají ale Töpferovou i do budoucna. „Během jara nastuduji sbírku Janáčkových písní, kterou představíme ve spolupráci s klavíristkou Anetou Majerovou a violoncellistou Petrem Nouzovským. Moc se na tuto hudbu těším, protože Janáčka chci již nějakou dobu hlouběji poznat.“

„Také připravuji duo s kytaristou a cuatristou (hráčem na cuatro, malou kytaru se čtyřmi nylonovými strunamipozn. autora) Ernestem Chuecosem z Venezuely, se kterým budeme hrát převážně venezuelské písně v rytmech jako merengue, vals nebo joropo,“ vrací se zpět ke svým aktivitám v oblasti world music. „Dále se v červnu chystám do svého starého domova, do New Yorku, kam jsem pozvána zpívat na křtu alba kolumbijského kytaristy Daniela Reyese Llinase, se kterým jsem natočila několik písní. V New Yorku mám také pořád ještě svůj latinskoamerický kvartet, se kterým si při své návštěvě rovněž zahraji.“ S touto formací pak zpěvačka chystá na letošní podzim české turné.

02846855.jpeg

Nové album MilokrajeTím ovšem výčet jejích aktivit pro tento rok nekončí. „Musím si pak také udělat čas na Milokraj a složit pro tuto kapelu ještě několik písní. Doufám totiž, že ke konci roku natočíme další desku. Moc se těším, moji spoluhráči jsou vynikající,“ pochvaluje si své kolegy.

„Letos to vypadá na koncerty minimálně se šesti různými projekty,“ sumarizuje nakonec Töpferová své koncertní aktivity na nadcházející měsíce, „ale musím říci, že to je pro mě více než obvykle. Budeme hrát hlavně v Čechách, na Slovensku, v Německu a USA. Na jaro 2016 pak plánuji sérii vystoupení v Rakousku.“

 

Je až s podivem, že při tom všem si ještě dokáže najít čas na učení. Jakožto organizačně schopný člověk je však schopna pro tento účel někdy využít i svou kapelu. „Občas učím dílny, například na Czech Jazz Workshopu nebo v rámci projektu Hlasohled. Dělali jsme také letní dílny s Milokrajem, pod titulem Folklore Goes Jazz, které byly financovány mimo jiné Evropskou unií.“ Kromě toho dává také soukromé hodiny zpěvu a latinskoamerické hudby.

Zájem o lidovou či tradiční hudbu různých koutů světa je z aktivit Töpferové zřejmý. V tomto žánru se dobře orientuje a má hodně co doporučit. „Zajímám se mimo jiné o moravský a slovenský folklór, který je nejlepší slyšet živě, takže jsem v poslední době byla na několika festivalech: ve Strážnici, Uherském Hradišti či Myjavě. Také mě moc zaujala mladá houslistka Markéta Janoušková se svým programem Folklore Classic. Hraje moravské lidové písně vedle skladeb od Janáčka, Bartóka, Bodorové či Zeljenky a názorně ukazuje, jak folklór ovlivňoval tyto skladatele.“ „Dále se mi moc líbí nahrávky slovenského tria Pacora,“ pokračuje. „Krásná je třeba deska Fugit Hora. Také poslouchám hodně flamenca; zpěváky jako Camarón de la Isla, Pepe de la Matrona, Capullo de Jerez, Rafael de Utrera. Kdo nezná album Cositas Buenas od Paco de Lucíi, vřele doporučuji,“ upozorňuje na jedno z pozdních alb již nežijícího španělského kytaristy.

Ostatně o jednom z jeho koncertů Töpferová mluví jako o možná nejsilnějším hudebním zážitku v životě. „Bylo to v newyorském Beacon Theater v roce 2004. Ten večer byl plný ohromně silných a duchovní momentů. Paco je naprostý čaroděj. Má výjimečný obličej, jakoby každá buňka v jeho těle byla obětována hudbě.“ Podobně vzpomíná také na vystoupení Briana Bladea na brněnském Jazz Festu v roce 2012. „Svými písněmi a přístupem vyzařuje veliké světlo a lásku.“ Je zajímavé, že stejně jako řada jiných českých hudebníků, kteří strávili delší dobu v zahraničí, má i Töpferová na dění u nás relativně pozitivní pohled:

03327502.jpeg

„Myslím, že Čechy jsou celkem kulturní. Na malou zemi je tu spousta míst kde hrát a lidé jsou docela zvědaví na hudbu z jiných krajů nebo na novou hudbu. Možná mám zkreslený dojem, ale jsem ráda, že města a obce se pořád ještě snaží uchovat si i v kritičtější době rozpočty na koncerty nejen pro slavné interprety nebo ověřený žánr. Je velmi důležité dát prostor mladým tvořivým muzikantům, nikoli pouze známým lidem či orchestrům. Co mě tu naopak trápí je to, že se v klubech a veřejných místech stále kouří, což, pevně doufám, od roku 2016 konečně skončí!“

www.martatopferova.com