Na čem dělá… zpěvák Jan Smigmator

19. duben 2017

„Velký americký zpěvník – The Great American Songbook – to je oč tu běží. Musím přiznat, že americké jazzové evergreeny jsou muzika, která skutečně prostupuje celým mým životem,“ definuje své hudební zaměření zpěvák Jan Smigmator. Jak sám říká, není žádný experimentátor, ale v kategorii swingu patří v Česku k nejlepším.

„Klasický jazzový repertoár považuji za to nejlepší, co kdy vzniklo, a to i přes to, kolik je mi let. Jde o nevyčerpatelný hudební materiál, který je k dispozici, a je na každém z nás, jak s ním naložíme.“

On sám se nicméně od tradice příliš nevzdaluje. „Vycházím hlavně z toho, jak byly ty písničky myšleny, když je jejich autoři přiváděli na svět, nebo jak je zpracovávali v době jejich vzniku zpěváci jako Tony Bennett, Frank Sinatra a další.“

Swingové hity zpívá na svých koncertech a také je prezentuji ve všech jejich podobách každou sobotu v hudebním pořadu Klub Evergreen. Společně se zpěvačkou Dashou ho už více než pět let vysílá na vlnách Dvojky Českého rozhlasu.

Kde a s kým tedy Jan Smigmator nejčastěji vystupuje? „Vzhledem k tomu, že se ubírám vyloženě sólovou cestou, tak mě můžete nejčastěji vidět a slyšet v sestavě Jan Smigmator & Swinging Trio/Quartet a pak také s několika big bandy, mezi kterými jednoznačně vede RTV Big Band Felixe Slováčka.

„Jako host ale také vystupuji s Rozhlasovým big bandem Gustava Broma, Orchestrem Karla Vlacha, Golden Big Bandem Petra Soviče nebo tu a tam s B Side Bandem, když Vojta Dyk nemůže,“ směje se zpěvák. Velmi často ho také jako hosta zvou i nejrůznější regionální big bandy jako Moravia Big Band, Polenský Big Band, Kolínský Big Band, Big Band Lanškroun a další.

„Má doprovodná kapela Swinging Trio/Quartet je složena z opravdu blízkých přátel a zároveň skvělých muzikantů. Na piano se mnou hraje už sedm let Vladimír Strnad, podle mě jeden z nejlepších doprovazečů u nás. Na kontrabas Jan Greifoner, naprosto fantastický swingař, který mě doprovázel už jako kluka.“

Posledním stálým a zároveň i služebně nejmladším členem Smigmatorovy kapely je saxofonistka Markéta Smejkalová. „Je to úžasná muzikantka, se kterou se známe taky už od dětství. Oba jsme totiž z Vysočiny a oba jsme prošli Polenským big bandem Jiřího Šímy.“

„Všichni tři muzikanti se mnou hrají i v bigbandových projektech a speciálně u Markéty obdivuji to, jak dokonale vede saxofonovou sekci. Je to zkrátka leader s potřebnou dávkou drzosti, ale především muzikantka, která miluje bigbandovou tradici, swing a to máme zkrátka hodně společné.“ Za bicími můžeme nejčastěji vidět Ondřeje Sluku.

Krb, punč, vánočka a nová deska

„Momentálně dávám dohromady hudební materiál pro vánoční album, které bych rád vydal ještě letos. Ideálně do Vánoc,“ popisuje své plány opět s úsměvem Smigmator. „Taková ta vánoční swingová pohoda. Mé kvarteto, smyčcový orchestr, krb, punč, vánočka, adventní věnec, jmelí…“

Na rozdíl od předchozích nahrávek bude novinka nazpívána výhradně česky a většina textů bude autorských. Několik lety prověřených klasik doprovodí i pár zcela nových písní, které napsal zpěvákův dvorní skladatel Svatopluk F. Smola.

Smigmator koncertuje pravidelně, ale za svůj největší úspěch považuje jen něco přes rok starý projekt Sinatrology. Ten se letos dočká pokračování. „Sinatrovský festival uprostřed Evropy“ bude letos 3. prosince uveden v pozměněné podobě v pražské Lucerně.

„V roli hostů tentokrát vystoupí třeba skvělá Ewa Farna, pro kterou je sinatrovský repertoár novou výzvou, nebo výtečný londýnský swingař Mitch Winehouse. Ano, otec zpěvačky Amy Winehouse. Stejně jako v letech minulých atmosféru dokreslí bar na pódiu a sezení u kulatých stolů s obsluhou. Zkrátka malý kousek sinatrovského Las Vegas v Praze.“

Jan Smigmator

Snažím se vystoupit ze škatulky jazzu

A jak vnímá Smigmator postavení jazzu u nás? Usiluje aktivně o zlepšení postavení menšinového žánru? „Někdy si trochu připadám jako Don Quijote, ale neustále se snažím, aby média dávala jazzu více prostoru. Před nějakou dobou jsem dokonce v Rozhlase zaslechl názor, že by v běžném denním vysílání neměly hrát big bandy. Že ten ‚zvuk trumpet‘ nutí posluchače přeladit jinam. Směšné!“

„Někdy to na mě působí tak, že nedostatek kvalitní muziky ve sdělovacích prostředcích, ať už jde o jakýkoliv žánr, závisí v těch mediálních domech pouze na pár jedincích, kteří ovšem slouží pouze nějakému systému a bojí se, aby nepřišli o místo.“

„Chápu, že nemohou v běžném vysílání českých rádií hrát jazzové nahrávky s desetiminutovými chorusy, ale když se zdráhají zařadit Michaela Bublého, Jamieho Culluma, nebo Gregoryho Portera, tak je to přece škoda.“

„Taky dělám maximum proto, abych s muzikou, kterou zpívám, vystoupil ze škatulky jazzu, byl vidět a slyšet a mohl tak šířit swing mezi co největší množství lidí.“

autor: Jan Mazura
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.