Na vlnách flamenka nueva
Jednou z nejvýraznějších hudebních tradic Evropy je bezpochyby flamenco, které je vizitkou jihošpanělské Andalusie. Jeho kořeny sahají do středověku, kdy jih španělského poloostrova obsadili Maurové.
Právě prvky arabské, turecké a židovské kultury smíchané s hudebními schopnostmi chudých Romů daly vzniknout v 19. a počátkem 20. století tomuto neobyčejně expresívnímu a jedinečnému hudebně-tanečnímu stylu. Jeho základem je tzv. „svatá trojice“ flamenka: Kytara, zpěv a tanec.
V Andalusii je několik lokalit, které si zakládají na jedinečné regionální podobě tohoto stylu. Flamenkový zpěv je proslulý svou expresivitou, která pramení z toho, že zpěváci v něm v minulosti vyzpívávali skutečnou bídu života i dramata mezilidských vztahů. Velký podíl na výrazu má i spontaneita, improvizované veršování a intenzívní komunikace s publikem, které tleská a povzbuzuje hráče, tanečníky i zpěváky.
V posledních desetiletích se projevila inspirativní síla flamenka, jež dala vzniknout širšímu a modernějšímu hudebnímu proudu, který se nazývá flamenco nuevo. Zakladatelským počinem tu bylo album legendárního španělského zpěváka Camaróna de la Isla s názvem La leyenda del tiempo. Camarón sám byl do své předčasné smrti národním idolem. Na kytaru jej doprovázel věhlasný kytarista Paco de Lucia, který se posléze proslavil po celém světě v unikátním kytarovém triu s Alem di Meolou a Johnem McLaughlinem. Camaróna později doprovázel i Pacův žák Tomatito, další flamenková legenda. Flamenco nuevo, to ovšem není jenom Camarón a jeho hudebníci, ale celá řada dalších jednotlivců a skupin, které využívají vlivu jazzu a rockové hudby, jako například skupina Radio Tarifa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka