Nechoďte k vodě, děti, uvidíte jen mrtvé ryby na pobřeží. Björk, Patti Smith, Jethro Tull, Johnny Cash a ekologický protestsong

20. červen 2017

Poslechněte si písně, které spojuje enviromentalismus, aktivismus a společenský apel k přehodnocení života na Zemi. Nechybí v nich ironie, nadsázka, ale i agrese.

S Čajovnou se připojujeme k právě probíhajícímu rozhlasovému projektu Týden vody, akci, která si klade za cíl upozornit na současný stav a nepříznivé vyhlídky vodních zdrojů ve světě.

Začneme na přelomu šedesátých a sedmdesátých let s písní Hungry Planet od kapely The Byrds, ve které se zpívá o tom, jak tvář krásné mladé planety člověk zvrásnil, otrávil a postupně zničil. Připomeneme si i Jethro Tull a jejich album Stormwatch s písněmi o životním prostředí, ropě a jaderné energetice.

Text písně Eskimo Blue Day od kapely Jefferson Airplane, která se otevřeně hlásila k ekologické tematice, vyznívá oproti tomu méně rezignovaně. Jedná se o psychedelickou věštbu apokalypsy, ve které budou všechny lidské činy na planetě sečteny. Význam člověka tváří v tvář přírodě je zde relativizován – zpěvačka Grace Slick zpívá, že lidské jméno, lidský dav, lidský křik tváří v tvář přírodě nic neznamená.

„Nechoďte k vodě, děti, uvidíte jen mrtvé ryby na pobřeží, nechoďte k vodě, protože voda už vodou není,“ zpívá Johnny Cash v písni Don’t Go near the Water, která se celá nese v nostalgickém i varovném tónu. Otec zde synovi vypráví, jak za jeho mládí byla voda čistá a ryby se daly jíst, ale dnes už tomu tak není.

Skladba vyšla v roce 1974 na Cashově albu Ragged Old Flag, které bylo celé věnováno společenským, ekologickým a politickým tématům včetně aféry Watergate. Bylo by jistě zajímavé slyšet, jak by Johnny Cash hudebně oglosoval aktuální obrat ekologické politiky Spojených států…

Mezi vůdčí tváře environmentalismu v hudbě patří v současnosti bezesporu islandská zpěvačka Björk. Účastní se řady ekologických protestů a podílí se na zviditelňování kauz týkajících se islandské přírody – například v souvislosti s nárůstem výroby hliníku a s ní spojeným znečištěním.

Björk ale nezůstává jen u písňových textů a její aktivismus má úplně jiné rozměry a možnosti: je schopná uspořádat koncert, rozjet kampaň a vybrat v přepočtu téměř 90 milionů českých korun na zřízení národního parku v centrální části Islandu. V Čajovně zazní její píseň Earth Intruders, ve které zpívá o tom, že jsme jen pozemští vetřelci.

Čajovnu uzavře v optimističtějším duchu zpěvačka Patti Smith se svým legendárním songem People Have the Power, ve které zpívá: „Vše můžeme změnit, můžeme snít, můžeme svět ochránit před blázny, máme to ve své moci.“ 

Spustit audio