Neslavný konec slavného Stalinova špiona. Richarda Sorge chtěli Japonci za války třikrát vyměnit, Moskva tvrdila, že ho nezná

14. únor 2024

Richard Sorge, jeden z nejúspěšnějších špionů 2. světové války, z Japonska odvysílal stovky tajných depeší do Moskvy. Informoval třeba o chystaném napadení nacistickým Německem nebo o japonském rozhodnutí válčit s Amerikou.

V kalendáři bylo 4. prosinec 1941 a nacistická armáda stála 30 kilometrů před Moskvou. Dobytí hlavního města Sovětského svazu mělo pro Němce mimořádný význam. Moskva byla důležitým dopravním a ekonomickým uzlem a její pád by měl i velkou symbolickou hodnotu.

Čtěte také

Její udržení mělo proto pro Stalina klíčový význam. Už 5. prosince udeřily 30stupňové mrazy. Nacisté neměli vhodné oblečení a tanky ani letadla se zmrzlou naftou nestartovaly. A 6. prosince 1941 se na sovětské straně fronty objevily čerstvé jednotky ze Sibiře.

Jak se ocitly před Moskvou? Bylo to i díky tajné depeši sovětského agenta v Japonsku, který 15. srpna 1941 do Moskvy sdělil, že Japonsko sice zůstává spojencem Německa. Místo na východní část Sovětského svazu ale zaútočí v Tichomoří.

Informaci, která měla cenu zlata, poslal do Moskvy legendární špion Richard Sorge. Pak už jen zbývalo přesunout sibiřské divize k Moskvě, což v podmínkách Sovětského svazu, kde se doprava napříč Sibiří odehrávala po jediné trati, znamenalo práci na několik měsíců.

Neznámý agent jako Hrdina SSSR

Richard Sorge (1895–1944) patřil ke špičkovým sovětským zpravodajcům. Nadprůměrně vzdělaný a charismatický muž, po otci Němec, po matce Rus, byl ve 30. letech získán jako pracovník sovětské vojenské rozvědky. Působil ve Skandinávii a později v Číně.

Ze všech misí odesílal do Moskvy hodnotné informace. Nadřízení si cenili nejen jeho schopností utajované skutečnosti odhalit, ale také je analyzovat. V září 1933 byl vyslán do Japonska a počínal si opět velmi dobře.

Jen ve složitém roce 1939 odeslal do Moskvy 60 tajných depeší o 23 tisících slovech. Pronikl do nejvyšších kruhů japonské politiky, byl osobním přítelem německého velvyslance v Tokiu.

Zatčený Japonci

Když ale nacisté mrzli před Moskvou, seděl už Sorge ve vězení. Japonci jej zatkli v říjnu 1941 a po rozsáhlém vyšetřování v září 1943 odsoudili k trestu smrti. Třikrát nabídli Sorgeho Sovětům výměnou za odhalené a Sověty vězněné japonské agenty v SSSR.

Čtěte také

Moskva ale opakovaně sdělovala, že žádného Sorgeho nezná. Se smyslem pro symboliku pak Japonci – 7. listopadu 1944, tedy v den výročí bolševického převratu z listopadu 1917 – špiona oběsili.

Jak v pořadu Portréty vysvětlí historik Jan Adamec, 20 let se o Sorgem v SSSR mlčelo. Až v létě 1964 se o jeho osudu dozvěděl tehdejší sovětský představitel Nikita Chruščov.

V září 1964 moskevská Pravda napsala o „neznámém“ agentovi oslavný článek a o dva měsíce později mu byl posmrtně udělen titul Hrdina SSSR. V Kremlu už tou dobou seděl Leonid Brežnev, protože Chruščova mezi tím semlelo kolo ruských dějin…

Poslechněte si celý pořad Davida Hertla. (repríza)

autor: David Hertl
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.