Nikol Bóková: Naked Pieces jsou extatické i intimní

Mimochodem, Naked Pieces jsou již pátým autorským počinem Nikol Bókové za období pouhých čtyř let. Obsahuje pět zcela nových kompozic a pět kusů upravených či spíše důkladně přepracovaných pro sólové piano na základě starších motivů. V prosinci 2022 vycházejí Naked Pieces zatím ve formě hi-res downloadu prostřednictvím vydavatelství Soleil et Pluie. Publikování v podobě CD a posléze také LP je v plánu na rok 2023.

Název Naked Pieces (Obnažené kusy) je výstižný na první dobrou, ale není v něm i jiná inspirace než zvuk sólového piana? Intimita samoty, odraz doby… Naznačovala by to i fotografie severské krajiny uvnitř obalu.

Námět toho názvu mi přišel na mysl už dříve, v souvislosti s přemýšlením o tom, jak pojmenovat budoucí koncerty, které by byly čistě sólové. Tehdy mě napadl titul ve stylu Naked in Prague, a to mě tak hezky pobavilo, že když se začala ztvárňovat docela nečekaná vize sólového alba, pojmenování Naked Pieces bylo tou jedinou možností.

Stejně jako předešlá krajina, kterou jsem vyfotila na analog na Faerských ostrovech, v mnohém ztvárňuje album Elements, tak i tato krajina silně hovoří za hudbu Naked Pieces. Album je pro mě, stejně jako ta fotografie, zároveň extatické i intimní, mocné i křehké, silné i citlivé. Hudba, která vřele a s otevřenou náručí zve do introvertního světa.

Jako impuls k vytvoření nových skladeb pro sólové piano uvádíte objednávku koncertu v rámci cyklu Hybatelé rezonance, možnost kombinovat klasický repertoár s vlastními kusy.

Cyklus Hybatelé rezonance mi byl především mezníkem a motivací pustit se do celistvého sóla už teď. Kdyby nebylo tohoto popudu, tak bych nejspíš pokračovala v projektech, které mám rozpracované. Tedy, prvotním záměrem už mého předchozího alba Elements byla touha složit sólové album. Jenže poté, co mě sama hudba dovedla k tomu, aby Elements vznikly v instrumentaci pro kvartet, myslela jsem, že se materiál k natočení sólového alba odkládá na mnohem později. Příprava na Hybatele pro mě byla ale natolik intenzivní a krásná, že jsem se postupně dostávala hluboko do sólového materiálu a začala jsem se v něm cítit krásně a naplněně.

Jsem moc šťastná za Janův nápad (Jan Vala je mimo jiné spoluvydavatelem alba, pozn. aut.) zaznamenat autorskou část repertoáru ještě pod kouzlem a dojmy toho večera. Není stejný, protože poměrně hodně z té hudby tvoří improvizace, ale cítím, že bez koncertního zážitku v Anežském klášteře pro tak nádherné publikum by Naked Pieces nebyly tím, čím teď mohou být.

Co bylo hlavním motivem oprášení pěti starších motivů? Odhalila jste v nich jiný potenciál?

Původní myšlenkou bylo pouze vytvořit sólové verze některých skladeb, které původně vznikly pro větší uskupení. Ale samotná hudba přede mnou postupně začala odhalovat nová místa. A časem mi nabídla toho nového tolik, že jsem ji začala brát jako novou hudbu, byť čerpá z něčeho již známého.

Lze, a má ještě smysl, hledat v nádherně synkretických Naked Pieces žánrové idiomy? Jinými slovy, dokázala byste sama Naked Pieces žánrově zařadit, nebo stačí pro celek, pokud už je nutný popis, třeba charakteristika „soudobá hudba s jazzovými prvky“?

Nemohu žánrově zařadit album jako celek, v zařazení jednotlivých skladeb mám ale poměrně jasno. First Impression a Second Impression vnímám jako vyloženě klasické, artificiální skladby. Scarlet, Capable of Motion a Perseids bych řadila spíše mezi nějakou jazzovou odnož. In the Hills a Weight of Thoughts považuji za crossover mezi klasikou a jazzem, s tím, že první zmíněná zasahuje více do jazzu, ta druhá zase do klasiky. A pak jsou tam tři intimní skladbičky, které bych klidně zařadila do světa klasiky v jeho niternějším odvětví drobných forem.

Jak důležitý a inspirativní je pro vás a pro tvorbu samotný nástroj? A prostor koncertu či nahrávací lokace? Zvukově i co do hráčského komfortu špičkových klavírů lze samozřejmě najít vícero, stejně jako akusticky zajímavých sálů, ale každý má nějaké specifikum…

Vždycky nás učívali: Dobrý pianista zahraje všude a na všechno! Ale ovšem, i tato mince má dvě strany. Nebo je to spíše alespoň osmihran. Tak třeba, pokud jde o prostor a lokaci, signifikantní roli pro hudební prožitek obecenstva hraje akustika. Samozřejmě, čím je k tomu prostor inspirativnější a kouzelnější, tím více umí posílit celistvost prožitku, ale nemusí to znamenat, že v nádherných prostorách budou vznikat lepší nahrávky či výkony, přestože mohou předávat velké množství inspirace.

Čtěte také

Nikol Bóková po zisku Anděla: S vlastním labelem a novou vizí

Pokud jde však o nahrávku, roli akustiky zásadně přebírá nasnímání zvuku a jeho postprodukce, která představuje spoustu rozhodnutí, jak má hudba znít, a jak ke kýženému výsledku přistupovat. Finální zvuk Naked Pieces se tedy odvíjí nejen od nástroje a stylu jeho zaznamenání, ale také například od toho, že zvuk alba byl laděný především na specifických lineárních sloupových reproduktorech, které jsou podobně jako rám piana z ohýbaného dřeva pro udržení většího akustického tlaku. Pokud jde o nástroj, tak záleží, co chcete danou hudbou říct. Jaký příběh chcete vyprávět. Pro něco může být perfektní staré rozbité pianino, pro něco zas potřebujete mistrovský nástroj.

U člověka tak autorsky aktivního má smysl dotaz: Co chystáte na rok příští?

Přiznám se, že nevím, co příští rok vyjde. Aktuálně mám rozkomponované čtyři různé projekty a sama jsem zvědavá, který z nich nabyde na celistvosti jako první. Předpokládám však, že to bude Prometheovská suita, kterou skládám pro PKS pod vedením Radka Baboráka. Bude mít premiéru už 1. dubna 2023. A na to se nesmírně těším!