Nils Petter Molvær a Daniel Herskedal lákají na severskou nostalgii na druhou

Leckoho jistě napadne, že hudba norského trumpetisty Nilse Pettera Molværa a jeho krajana, hráče na tubu a basovou trubku Daniela Herskedala, má řadu styčných bodů. Kontemplativní kvality, cit pro melancholickou zvukomalbu, a v neposlední řadě přístup k dechovým nástrojům. Spíše práce s dlouhými tóny, ambientem, klenutými melodiemi, atmosférou a feelingem než předvádivě eskamotérské kousky, byť oba hráči jsou nesporní virtuozové.

Příbuznost zvukových světů Nilse Pettera Molværa a Daniela Herskedala „trkla“ i pražského promotéra Petra Pylypova (P&J Music) a když u nás tubista naposledy koncertoval, prostě se ho zeptal, zda by ho podobná koncertní spolupráce zajímala. Po kladné odpovědi kontaktoval i management Molværův. Také managementu připadala spolupráce dvou náladotvůrců jako dobrý nápad.

Společný agent pak už jen oslovil s nabídkou spolupráce trumpetistu: „Kývnul jsem na to, protože mi to přijde zajímavé. Setkali jsme se (s Danielem Herskedalem) v Oslu a trochu si popovídali, ještě jsme spolu nehráli,“ vysvětlil Molvær v rozhovoru s Jakubem Gatěkem pro ČRo Jazz.

Podle sdělení pořadatele koncertu, původním plánem hudebníků bylo odehrát premiéru doma v Norsku. Nicméně díky nabitým kalendářům obou umělců se nakonec stane světovou premiérou hvězdného dua vystoupení pražské. Respektive vystoupení hned dvě, protože k původnímu rychle vyprodanému koncertu od 19 hodin přibyl ještě druhý od 21 hodin.

Trumpetista, tubista a skladatel Daniel Herskedal|foto:Dave Stapleton, Český rozhlas

Premiéra vyšla na Prahu právem, vždyť i prvotní impuls ke spolupráci vyšel odtud. Teprve následujícího večera 16. ledna zahraje duo v domovském Norsku, konkrétně na Nasjonal Jazzscene v Oslu.

Repertoár? Nechejte se překvapit

První společné vystupování bude o to zajímavější a překvapivější, že ani samotní muzikanti zatím nenaplánovali, co vlastně budou hrát. I když podmanivou, seversky šerosvitnou náladu si asi dovedeme představit. Ostatně už jen zvukové spektrum nástrojů protagonistů slibuje celý vesmír možností.

„Sejdeme se v lednu a pak vymyslíme, jak to uděláme, až v podstatě před koncertem… Ale budeme to my dva a pak asi elektronika, oba s ní normálně pracujeme. Pravděpodobně budeme hrát i nějaké skladby, ale bude to směs. Ve výsledku půjde o spoustu improvizované hudby,“ vysvětlil Nils Petter Molvær v rámci rozhovoru pro ČRo Jazz.

Netřeba pochybovat, že pro vrcholné improvizátory, uvyklé impromptu spolupracím, a zároveň schopné s přehledem utáhnout i sólové recitály, nepůjde o nic záludného. To spíše o radost ze vzájemné inspirace, vedoucí k synergii.

„Mám podobný projekt Be Quiet, kde se setkávám s různými umělci, kdy vlastně vyústěním celého toho našeho setkání je to, že jdeme do studia a natočíme jednu skladbu, aniž bychom předem něco plánovali. Jde o to, že se to děje v daném okamžiku. V tom je krása hudby, zejména té improvizované, je tam něco intimního, je to skoro jako meditace, kdy se dva lidé snaží společně vytvořit něco nového,“ těší se Molvær v rozhovoru s Jakubem Gatěkem.

Vzhledem k neodporující si estetice obou hudebníků a skladatelů také nelze čekat žádný „generační spor“, přestože je mezi Molværen a Herskedalem rozdíl právě jedné generace. Ve věčně mladistvém žánru zvaném pořád ještě jazz jsou přece mezigenerační spolupráce spíše hezkým pravidlem.

Zleva: Nils Petter Molvær, Daniel Herskedal|foto:Francesco Saggio, Jazz Meets World

Pokračování příště?

Po společných vystoupeních v Praze a Oslu se protagonisté vrátí k vlastním závazkům. Další spolupráce dua je tak sice v (severských) hvězdách, ovšem Molvær ji nevylučuje: „Každopádně, pokud si hráčsky sedneme, budu tomu určitě nakloněný.“

Ale ať už Nils Petter Molvær a Daniel Herskedal zahrají cokoliv, ať už na spolupráci později naváží nebo nenaváží delším turné nebo i nahrávkou, jedno je jisté. Koncerty budou výjimečnou událostí.