„Chtěla bych zazpívat obraz,“ řekla zpěvačka a vznikly Obrazy

Režisérka Tereza Sochorová spolu s dramaturgyní Petrou Zichovou, mladými choreografy z Baletu Národního divadla Markem Svobodníkem, Ondřejem Vinklátem, Štěpánem Pecharem a jazzovou zpěvačkou Elenou Sonenshine společně představují vlastní interpretaci výtvarných děl, která vznikla napříč staletími. Hudební, taneční a výtvarnou složku doplňuje i složka poetická: každý obraz je uveden projekcí haiku.

Jak spolupráce funguje, vysvětluje režisérka: Jak spolupráce funguje, vysvětluje režisérka: „Od našich choreografů jsem chtěla, aby z toho stříkala ropa, která otáčí svět a byznys. To, jak absurdní problémy řešíme. Na začátku představení proto zaznívá definice obrazu jako takového. Chtěla jsem poukázat na to, jak je vlastně absurdní, když se snažíme mozkem nacpat do definice něco tak poetického, jako je obraz.“

Propojení tří světů – tance, hudby a výtvarného umění

Větu „Chtěla bych zazpívat obraz“ pronesla jako první zpěvačka Elena Sonenshine: „Výtvarné umění je pro mě už dlouho inspirací, před mnoha lety jsem našla několik obrazů, např. moji milovanou Spící cikánku od Rousseaua – při pohledu na obraz mám pocit, že ve mně zní hudba. Říkala jsem si, jak by bylo pěkné vzít obraz jako základ vize a na základě už hotového díla vytvořit další. Imprese, dojmy z takových obrazů uchopit a někam posunout. Těším se, až budeme do písní vzniklých na téma obrazů vkládat naše emoce. A naši choreografové je posunou dál.“

Tereza Sochorová v Divadle Kolowrat už dříve uvedla podobně laděný projekt pod názvem Emotion Collection. Vzniku Obrazů předcházela řada diskusí, během nichž režisérka spolu s ostatními tvůrci hledali shodu ve výkladu a uměleckém pojetí jednotlivých výtvarných děl.

Hudbu k představení Obrazy složili Jerome Davies, Miroslav Linka a Elena Sonenshine. Texty písní napsali Jan Budař, Jiří Žáček, Petr Vodička, Elena Sonenshine a Petra Zichová. Tančí členové Baletu Národního divadla.