Deska týdne: David Bowie jako temný převozník mezi avantgardním jazzem a art rockem
Na podzim to chvíli vypadalo, že informace o tom, že David Bowie vydá brzy novou desku, byla jen nepodloženým hoaxem. Spekulace ale inovátor populární hudby utnul surrealistickým klipem k písni Blackstar a ohlásil i vydání stejnojmenné desky. Teď už je jasné, že singl měl se zbytkem alba společného víc, než se mohlo na první pohled zdát.
Fanoušci Davida Bowieho se mohli pominout blahem, když zpěvák před třemi lety na své narozeniny oznámil, že vydá po deseti letech nové album. The Next Day rozhodně nebylo špatnou deskou a vysloužilo si řadu nominací, ať už na Grammy, nebo Mercury Prize. Bowie ale během své kariéry udělal i odvážnější alba. The Next Day byla rocková deska s několika solidními písněmi, chyběly jí ale nové nápady a působila vcelku obyčejně.
I letos mohou příznivci vzrušeně vyhlížet jeho narozeniny, za několik dní devětašedesátiletý Bowie je totiž oslaví vydáním Blackstar, pětadvacáté studiové desky. Oproti The Next Day došlo k celkem překvapivým změnám. Bowieho dvorní producent Tony Visconti se nechal slyšet, že vznik Blackstar silně ovlivnily opakované seance obou přátel u poslední desky Kendricka Lamara. „Líbí se nám Kendrickova otevřenost a to, že z To Pimp a Butterfly neudělal čistě hiphopovou desku. O to nám šlo, chtěli jsme zvolit podobný přístup. Cílem bylo se všemožně vyhnout rokenrolu,“ poodkryl Visconti pozadí vzniku nového alba.
Nalákat na Blackstar stejnojmenným, bezmála desetiminutovým singlem, který se stane druhou nejdelší skladbou vaší víc než půl století dlouhé kariéry, chce určitě odvahu a ta Bowiemu nikdy nechyběla. Na druhou stranu si to z pozice jedné z nejhýčkanějších žijících hudebních hvězd může dovolit, stejně jako nahrát jedno ze svých nejzvláštnějších alb, inspirované širokou paletou stylů – od avantgardního jazzu přes breakbeat až po drum and bass.
Vyhnout se rokenrolu je těžké už kvůli jeho neostrým hranicím. Znamenalo by to snad nahrát album bez kytar? Bowiemu se ale každopádně povedlo stvořit desku, kterou nelze žánrově ukotvit. Blackstar je přes svou pestrost překvapivě koherentní nahrávkou, kterou narušují snad jen trošku otravná saxofonová sóla ve skladbách Tis a Pity She Was a Whore a Dollar Days. Nejdůležitější ale je, že nahrál desku pro sebe. Odmítl se podbízet poptávce fanoušků – jako řada jiných glorifikovaných veteránů. Bowie ale přece vždy stál tak trošku bokem.
Hodnocení: 80 %
David Bowie – Blackstar (Sony Music, 2016)
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
